Hynek Palla
| Hynek Palla | |
|---|---|
 Hynek Palla | |
| Základní informace | |
| Narození | 12. prosince 1837 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 24. července 1896 (ve věku 58 let) Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Mikulášský hřbitov |
| Žánry | klasická hudba, vokální hudba, opera a duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel a propagátor Sokola |
| Manžel(ka) | Juliana Pallová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hynek Palla (12. prosince 1837 Praha[1] – 24. července 1896 Plzeň[2]) byl český hudební skladatel a propagátor Sokola.
Život[editovat | editovat zdroj]
Již při studiu na pražské reálce se zabýval hudbou. Studoval hudební teorií a vypomáhal při řízení sborů. Dále studoval soukromě kompozici u Josefa Krejčího a Josefa L. Zvonaře. Stal se členem skupiny umělců, která se vytvořila okolo Elišky Krásnohorské a do níž patřili např. skladatel Karel Bendl, básník Adolf Heyduk či výtvarník František Krišpín. Se starší sestrou Elišky Krásnohorské, Julianou Pechovou (1843 – 21. června 1882 Plzeň)[3], se i oženil a měl s ní čtyři děti. Po její smrti se znovu oženil a jeho manželkou se stala Josefa (14. března 1856 Plzeň – 26. prosince 1938).[4] V tomto manželství se narodilo dětí pět. V tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra se seznámil s Miroslavem Tyršem a stal se horlivým propagátorem sokolské myšlenky. Ke stému výročí jeho narození byla v roce 1937 vydána pamětní medaile za jeho zásluhy o rozvoj Sokola.
V roce 1864 odešel do Plzně, kde působil jako učitel tělesné výchovy a zpěvu. Propagoval tělesnou výchovu i pro ženy a stal se prvním českým učitelem ženského tělocviku. V Plzni se stal záhy sbormistrem plzeňského Hlaholu. Založil při něm i ženský a smíšený sbor. Stál u zrodu Plzeňského filharmonického spolku a byl dirigentem jeho symfonického orchestru. Z jeho skladatelského díla je nejvíce oceňována jeho tvorba vokální. Zemřel v roce 1896 a byl pohřben na Mikulášském hřbitově.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Velká vokální díla[editovat | editovat zdroj]
- Missa solemnis in B (1863)
- Noc nad Vltavou (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1866)
- Jedibaba (komická opera, 1867)
- Sláva jara (kantáta, slova Eliška Krásnohorská 1869)
- Oslava geniů (kantáta, slova Eliška Krásnohorská, 1874)
- Balada o vlasti (kantáta, 1895)
- Vlasta (opera, nedokončena)
Sbory[editovat | editovat zdroj]
- Náš zpěv (1858)
- Žalm 107 (1865)
- Starý rek (1870)
- Jarní (cyklus sborů, 1872)
- Zavedený ovčák (1875)
- Námluvy (1878)
- Má láska (1. cena v soutěži k 20. výročí Hlaholu, 1880)
- Ze Šumavy (1881)
- Přátelství a láska k vlasti (1894)
Instrumentální skladby[editovat | editovat zdroj]
- Svatvečer (symfonická báseň, 1879)
- Dramatický výjev (1883)
- Koncertino pro hoboj a smyčce (1886)
- Smuteční hudba
- Smyčcový kvartet As-dur (nedokončen)
Literární dílo[editovat | editovat zdroj]
- Die erfolge der Kunst in Pilsen (1894)
- Královské město Plzeň a jeho vývoj hudební
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
- Josef Srb Debrnov: Slovník hudebních umělců slovanských
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ Juliana Pallová. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Josefa Pallová. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2023-01-29]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hynek Palla na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hynek Palla
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Palla, Ignatz * 1806 s rodinou
- Co je co?
- Ottova encyklopedie[nedostupný zdroj]
- Plzeňská filharmonie Archivováno 4. 3. 2009 na Wayback Machine.
- Pamětní medaile
- Hrobka v Plzni
