Alois Liška
Arm. gen. Alois Liška, CBE (20. listopadu 1895, Záborčí, Rakousko-Uhersko – 7. února 1977, Londýn, Spojené království) byl československý generál.
V roce 1915 během první světové války byl odveden do rakousko-uherské armády a nasazen na válečná bojiště. V roce 1916 přeběhl k ruské armádě, kde čekal v zajateckém táboře, aby se posléze připojil ke vznikajícím československým legiím, kde byl zařazen k dělostřelectvu. Na podzim roku 1920 se s posledním transportem ruských legionářů vrací již do samostatné Československé republiky. Jako důstojník z povolání sloužil u Dělostřeleckého pluku 51 ve Staré Boleslavi, kde dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem tohoto útvaru. Při mobilizaci v září 1938 byl pro své vysoké kvality jmenován velitelem dělostřelectva 1. rychlé divize. Zde jej zastihla mnichovská dohoda a později i okupace německými vojsky. Z tohoto důvodu v roce 1940 z vlasti odešel. Při bojích ve Francii byl jmenován velitelem 1. dělostřeleckého pluku, po kapitulaci francouzské vlády však byl nucen stejně jako ostatní opustit kontinentální Evropu a přeplavit se do Spojeného království, kde velel dělostřelectvu v rámci 1. čs. smíšené brigády a od 21. března 1943 celé 1. československé samostatné obrněné brigádě. Dne 30. července 1943 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.[1]
Mezi jeho velké akce patřilo obléhání Dunkerque v roce 1944.
Po válce byl povýšen na divizního (1. 6. 1945) a poté armádního generála (1. 4. 1946)[1] a zastával funkci velitele Vysoké školy válečné v Praze.
Po únoru 1948 byl perzekvován komunistickým režimem stejně jako většina mužů sloužících na západní frontě. Tentýž rok 1948 opouští rodinu i vlast po třetí a odjíždí do Londýna. V nepřítomnosti byl degradován na vojína v záloze. Rehabilitován byl až posmrtně po listopadu 1989 kdy mu byla vrácena hodnost armádního generála.
V roce 2010 proběhly ve francouzském městě Dunkerque oslavy 65. výročí osvobození a při této příležitosti byla jedna z ulic města pojmenována po Aloisi Liškovi.[2]
Útěk Aloise Lišky z Československa před komunistickým režimem
K politickým čistkám v československé armádě došlo ihned po komunistickém převratu v únoru 1948. 29. února 1948 byl zaslán dopis podepsaný Alexejem Čepičkou, v němž jsou vysloveny požadavky na odchod některých generálů z činné služby. Mezi nimi byl i generál Alois Liška.[3] Jak plyne z rozhovoru s vnukem Aloise Lišky panem Miroslavem Pelikánem, po zatčení generála Heliodora Píky v květnu 1948 měl být dalším na řadě právě Alois Liška.[4] V tomto rozhovoru se zmiňuje, že Alois Liška se ztratil z dohledu StB při pobytu v lázních Houštka a byl odvezen na kbelské letiště, odkud v den zvolení Klementa Gottwalda presidentem odletěl do Velké Británie. Podle jiného zdroje skutečně generál Alois Liška utekl v letadle Dakota DC3 (C47) dne 14. června 1948 asi v 1 hodinu ráno.[5] To potvrzuje i syn Ervína Syptáka, bývalého majitele pražské restaurace v pasáži Černá růže, který s rodinou cestoval v letadle spolu s Aloisem Liškou, plukovníkem Hugo Hrbáčkem, letcem RAF Karlem Šťastným a dalšími.[6][7] Letadlo pak podle těchto vzpomínek Ivo Syptáka nemělo dostatek paliva, přistálo proto na prvním nejbližším letišti v Anglii, v Manstonu. Generál Alois Liška tak zachránil holý život, svoji milovanou vlast ale už nikdy nemohl spatřit. Tři roky před svou smrtí napsal příteli Ing. Vlčkovi: „Každý kámen, každý strom na Záborčí bych políbil, kdybych se tam mohl vrátit.“[8]
Reference
- ↑ a b STEHLÍK, Eduard. LIŠKA Alois. In: LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 174-175.
- ↑ http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/ulice-v-dunkerque-nese-od-nedele-jmeno-ceskeho-generala-41886
- ↑ http://www.vhu.cz/politicke-cistky-v-armade-po-unoru-1948
- ↑ http://www.novinyprostor.cz/clanek/komuniste-tyrali-vlastni-narod
- ↑ https://fcafa.com/2011/02/13/they-flew-to-freedom-1948
- ↑ http://soc.nidv.cz/data/2005/16-1.pdf strana 14
- ↑ http://www.neviditelneobeti.cz/soubory/HODBO%C4%8E,%20J.%3B%20GOLL,%20J.%3B%20ULVR,%20V.%20(2006).%20Neviditeln%C3%A9%20ob%C4%9Bti%20komunismu%20v%20zemi%20javor%C5%AF.%20Liberec_%20Gymn%C3%A1zium%20F.%20X.%20%C5%A0aldy_0.pdf strana 97
- ↑ http://rotanazdar.cz/?p=1670&lang=cs
Externí odkazy
- Narození 1895
- Úmrtí 1977
- Osobnosti první světové války
- Vojevůdci druhé světové války
- Českoslovenští legionáři
- Čeští armádní generálové
- Čeští emigranti a exulanti
- Nositelé Řádu britského impéria
- Nositelé Kříže svatého Jiří
- Českoslovenští generálové
- Osobnosti Obrany národa
- Důstojníci Řádu čestné legie
- Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Řádu Milana Rastislava Štefánika
- Úmrtí v Londýně
- Úmrtí 7. února
- Narození 20. listopadu