Vitčice (Veliká Ves)
| Vitčice | |
|---|---|
 Usedlost čp. 13 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Veliká Ves |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°17′5″ s. š., 13°20′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 44 (2021)[1] |
| Katastrální území | Veliká Ves (17,81 km²) |
| Nadmořská výška | 283 m n. m. |
| PSČ | 431 54 |
| Počet domů | 23 (2011)[2] |
  Vitčice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 178012 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vitčice (německy Groß Witschitz) jsou malá vesnice, část obce Veliká Ves v okrese Chomutov. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Veliké Vsi. Vitčice leží v katastrálním území Veliká Ves o výměře 17,81 km².[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]O původu názvu vesnice nelze vzhledem k častým změnám rozhodnout. Pravděpodobně však prošel podobným vývojem jako název blízkých Vičic. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Widcizicz (1410), Bytczicz (1426), Witcžicze (1545), Wicžicze (1654) a Groß-Witschitz (1787 a 1848).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolní krajina byla osídlena už v mladší době bronzové, ale první písemná zmínka o Vitčicích pochází z roku 1408, kdy byli obyvatelé vsi za poplatek zproštěni robotních povinností a postaveni pod pravomoc kadaňského soudu. Toto privilegium se během sedmnáctého až devatenáctého století stalo předmětem mnoha sporů.[5]
V patnáctém století vesnice patřila k hasištejnskému panství pánů z Lobkovic. Na počátku šestnáctého století byli jejími majiteli Fictumové. Oplovi z Fictumu byl za falšování peněz roku 1543 zkonfiskován králem Ferdinandem I. veškerý majetek. Panovník potom Vitčice převedl jako splátku dluhu Albrechtu Šlikovi. Šlikové vesnici připojili ke svému krásnodvorskému panství, u kterého zůstaly až do zrušení poddanství.[5]
Když se na začátku sedmnáctého století stal majitelem panství Karel Údrčský z Údrče, přestal respektovat stará vitčická práva a začalo období vleklých sporů o robotní povinnosti.[5] Za účast na českém stavovském povstání byl potrestán ztrátou poloviny majetku, ke které patřil panství Krásný Dvůr i s Vitčicemi,[5] ale roku 1626 je jeho manželka Marie získala od královské komory zpět.[6] Roku 1649 panství koupil hrabě Heřman Černín z Chudenic, ale ani on práva vesničanů neuznal.[6]
Podle berní ruly z roku 1654 byla vesnice po třicetileté válce v dobré stavu, protože pustá byla jen jedna chalupa. Žilo zde devět sedláků, tři chalupníci, jeden zahradník a jeden poddaný bez majetku. Sedláci měli dohromady 33 potahů, 26 krav, čtyřicet jalovic, osmdesát obcí, 77 prasat a tři kozy. Chudším chalupníkům patřily jen dvě krávy a jedno prase. Jeden ze sedláků zároveň pracoval jako krejčí, zatímco jeden chalupník provozoval hospodu. Na polích se pěstovala především pšenice.[6]
Robotní patent z roku 1680 omezil robotní povinnosti, a Černínové se o tři roky zavázali, že je nebudou zvyšovat. Další majitel Jan Procházka však dohodu nerespektoval, a po něm ani další vlastníci.[6] Spory o robotu a náhradu škody probíhaly, pro vesničany neúspěšně, až do druhé čtvrtiny devatenáctého století.[7]
Roku 1793 nebo 1794[5] došlo k velkému požáru, při kterém shořela celá vesnice včetně mnoha listin. První opravenou budovou byl statek čp. 13, jehož obnovu připomíná letopočet nad vstupem.[7]
Až do poloviny devatenáctého století bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Obyvatelé chovali dobytek a na úrodných polích se pěstovala pšenice, ječmen, cukrová řepa a pícniny.[8] Ke změně došlo až s rozvojem hnědouhelných dolů v okolních vesnicích a otevření nádraží v roce 1884 na železniční trati Kadaň–Kaštice. Děti navštěvovaly školu v Podlesicích.[7]
Po druhé světové válce počet obyvatel klesl o více než polovinu předválečného stavu. Část původní zástavby byla zbořena na začátku sedmdesátých let dvacátého století a v roce 1975 ji nahradila šestice rodinných domů typu okál. Pole obhospodařovával státní statek ve Veliké Vsi, ale roku 1975 se sloučil se statkem v Radonicích, a ve Vitčicích tak vznikl provoz Vitčice, odštěpný závod Radonice, oborový podnik Chomutov, který zaměstnával většinu obyvatel. Fungoval až do roku 1995, kdy zanikl v důsledku majetkových restitucí.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 185 obyvatel (z toho devadesát mužů), z nichž bylo 28 Čechoslováků, 156 Němců a jeden cizinec. Až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 180 obyvatel: jednoho Čechoslováka, 178 Němců a jednoho cizince. Kromě jednoho člena církve československé byli římskými katolíky.[10]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 152 | 166 | 160 | 173 | 190 | 185 | 180 | 76 | 90 | 108 | 94 | 70 | 62 | 64 | 44 |
| Domy | 20 | 20 | 21 | 22 | 24 | 25 | 26 | 27 | — | 20 | 23 | 23 | 20 | 23 | 24 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů Podlesic. | |||||||||||||||
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení poddanství se Vitčice staly samostatnou obcí v okrese Podbořany,[7] ale roku 1961 už byly při sčítání lidu částí obce Veliká Ves v okrese Chomutov.[14]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Sloup se sochou P. Marie
- Venkovská usedlost čp. 13
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-10.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 558.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Veliká Ves. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 64 s. ISBN 80-239-4165-8. Kapitola Vitčice, s. 55. Dále jen Binterová (2001).
- ↑ a b c d Binterová (2001), s. 56.
- ↑ a b c d Binterová (2001), s. 57.
- ↑ Binterová (2001), s. 54.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 624. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vitčice na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Veliká Ves na webu ČÚZK
