Krásný Dvůr (zámek)
Krásný Dvůr je barokní zámek ležící ve stejnojmenné vesnici ležící v Ústeckém kraji v okrese Louny. Je obklopen rozsáhlým parkem pocházejícím z konce 18. století, jedním z nejkrásnějších v Čechách.[1]
Obsah |
Historie zámku [editovat]
První písemná zmínka o Krásném Dvoře pochází z roku 1295 v souvislosti s majitelem Vilémem z Krásného Dvora. Další z majitelů Václav Pětipeský z Chýš začal v místech dnešního zámku budovat tzv. Horní tvrz, tuto stavbu však již nikdy nedokončil. Roku 1547 byl popraven jako jeden z viníků odboje proti Ferdinandu I. Ve stavbě pokračoval až další z majitelů, Jan ml. Mašťovský z Kolovrat, který v 16. století tvrz přestavěl na renesanční vilu. Ta tvoří základ půdorysu dnešního zámku dodnes.
Roku 1649 zámek koupil Heřman Černín z Chudenic, tomuto rodu zámek patřil až do roku 1939. Do konce 17. století zámek chátral. František Josef Černín zámek přestavěl v letech 1720 - 1724 do barokní podoby podle návrhu architekta F. M. Kaňky. Černínovi na stavbě zámku velmi záleželo, neustále návrhy upravoval, roku 1722 dokonce některé ze staveb nechal strhnout, protože neodpovídaly jeho představám. Kamenické práce zajišťoval Matěj Merkl z Petrohradu, tesařské místní mistr Merkl.
Za druhé světové války zámek sloužil jako úřad a jednu dobu i jako rekreační středisko Joachima von Ribbentropa. Po osvobození byl zámek štábem sovětských vojsk, pak patřil ministerstvu zemědělství a pak národní kulturní komisi. Už v padesátých letech byl zámek zpřístupněn veřejnosti.
Atmosféra stavby učarovala i českým filmařům; jako zámek v Bezdíkově učinkoval Krásný Dvůr ve filmu Jak básníkům chutná život (1987) a v roce 1989 zde režisér Jiří Menzel natočil film Konec starých časů dle románu Vladislava Vančury.
Zámecký park [editovat]
V letech 1783 - 1793 na přání Jana Rudolfa Černína upravil zahradní architekt Rudolf Födisch původní bažantnici o rozloze 96 ha na přírodní anglický park. V parku bylo postupně postaveno mnoho drobných romantických staveb, které tvoří místní dominanty, nebo uzavírají jednotlivé části:
- Panův templ (nejstarší, 1783-86, 4 ionské sloupy v průčelí)
- Gotický templ - rozhledna (1793-96)
- Sluneční templ - Gloriet (kruhová stavba na osmi sloupech, 1784)
- Čínský pavilon - zvonkohra (červená hranatá stavba s oválnými okny)
- Holandský statek - Červená hájovna (1793 podle plánů Ondřeje Niederhofera)
- Lusthaus - Goethův pavilon (1784-86)
- Voliéra (prosklená osmiboká stavba)
- Poustevníkova rokle s jeskyní (1786)
- boží muka (1749, barokní sloupovitá pískovcová, převezena od Černého Mostu)
- umělý vodopád
- obelisk (čtyřhranný, výška 26 metrů, 1801, připomíná vítězství Karla Schwarzenberga u Ambergu roku 1796)
Z dendrologického hlediska je zastoupeno kolem 100 druhů dřevin, přičemž v anglické části parku jde výhradně o původní nebo zdomácnělé druhy. Nejstarším stromem je (již odumřelý) Goethův dub, který s obvodem 10 metrů a stáří kolem 1000 let vytváří dominantu jižního břehu zámeckého rybníčku. Dále zde najdeme několik 500 letých dubů s o málo nižším obvodem. Další dva staré duby stojí poblíž potůčku. O něco mladší jsou četně zastoupené buky a lípy velkolisté, mnohdy bizarně tvarované a větvené již od země. Z dalších dřevin tu najdeme hlavně olše, jírovce (např. jírovec drobnokvětý u Panova templu), platany a javory, ve francouzské sekci (východně od zámku a na nádvoří) ještě tisy, zimostrázy a dva cypřišky nutkajské.
Současnost [editovat]
V současnosti je zámek i park přístupný veřejnosti. V zámku je pro veřejnost otevřeno 18 místností, je využíván i pro pořádání koncertů nebo svateb.
Literatura [editovat]
Pavel HUŠEK: Zámecký park Krásný Dvůr. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 2006, 1. vydání, ISBN 80-85036-32-0, 40 strán.
Květa KŘÍŽOVÁ, Vilém LORENC, Bořivoj LŮŽEK, Josef RUBLIČ, Stanislav TALAVÁNI, Karel TŘÍSKA, Pavel KOUKAL: Státní zámek Krásný Dvůr. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem 2004, 1. vydání, ISBN 80-85036-26-6, 24 strán.
Externí odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámků a tvrzí České Republiky. Praha : Soukup&David s.r.o., Kartografie Praha a.s., 2002. ISBN 80-7011-709-5. s. 144.
