Údrčtí z Údrče

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Údrčtí z Údrče jsou starý český vladycký rod, který v 18. století povýšil do stavu říšských svobodných pánů. Pocházeli z Údrče nedaleko Bochova na Karlovarsku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Předkové žili nejprve na Litoměřicku. V roce 1431 koupil statek Údrč Jindřich starší a začal se psát z Údrče. Koncem 15. století se Údrčtí rozdělili do několika větví, získali majetek nejen v západních Čechách. Patřily jim Drahonice, Třebívlice, Nepomyšl, Postřižín, Břve, Řitka, Zdiby, Krásný Dvůr a Dolánky. Působili jako zemští úředníci a hejtmané.

Za účast na stavovském povstání byli potrestáni, bylo odsouzeno šest členů rodu většinou k zabavení majetku. Některé linie a odnože se z této rány nevzpamatovaly.

Václav Josef se stal v roce 1750 nejvyšším písařem, Jiří Bořivoj sloužil jako hejtman litoměřického kraje. Karel Josef Údrcký z Údrče (17061788) sloužil s bratrem Kosmasem Janem Hanibalem v rakouské armádě v Uhersku. Vedl si dobře, z hodnosti poručíka přes velitele jízdy v Komárně povýšil až na generála. V roce 1754 jej přijali do stavu svobodných pánů.

Někteří příslušníci jedné větve rodu povýšili v 18. století do panského stavu. Další větev se usídlila v Bavorsku a byla též přijata do panského stavu, ovšem již koncem 19. století vymřela.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Štít měli dělený napříč modře a stříbrně. Ovšem jak dělení, tak barvy jsou nejisté.

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Hrobčickými z Hrobčic, pány z Doupova, Štampachy, Věžníky, Voračickými z Paběnic, Kořenskými z Terešova či Mladoty ze Solopisk.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha : AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Údrčtí z Údrče, s. 168-169.