Tršice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o obci na Olomoucku. O části obce Petrovice u Sušice pojednává článek Tršice (Petrovice u Sušice).
Tršice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Původně gotická tvrz, přestavěná na zámek. Sídlo obecního úřadu a malé národopisné expozice
Znak obce Tršice
znak
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecOlomouc
Obec s rozšířenou působnostíOlomouc
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 832 (2023)[1]
Rozloha25,04 km²[2]
Nadmořská výška324 m n. m.
PSČ783 57
Počet domů614 (2021)[3]
Počet částí obce6
Počet k. ú.6
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa obecního úřaduTršice 50
783 57 Tršice
ou@trsice.cz
StarostaPavel Kováček
Oficiální web: www.trsice.cz
Tršice
Tršice
Další údaje
Kód obce505366
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tršice jsou obec ležící v okrese Olomouc na svazích Tršické pahorkatiny. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 2504 ha.

Ve vzdálenosti 10 km jižně leží město Přerov, 12 km západně statutární město Olomouc, 13 km jihovýchodně město Lipník nad Bečvou a 22 km severně město Šternberk.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Název[editovat | editovat zdroj]

Základem jména vesnice bylo osobní jméno Trch či Trš, domácké podoby některého jména začínajícího na Tr- (např. Trpimír, Trpen, Trpíč). Jméno vesnice bylo původně pojmenováním jejích obyvatel (Tršici) a znamenalo "Trchovi/Tršovi lidé".[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282.

Za druhé světové války se v letech 1942–1945 v obci skrývala čtyřčlenná židovská rodina Wolfových z Olomouce, otec Bertold, matka Růžena, dcera Felicitas a syn Otto. V červnu 1942 místo do transportu odešli do lesního úkrytu, který si vyhlédli již dříve v dřevěné boudě v houští, později se ukrývali v jedné místní domácnosti. Ačkoliv se tato informace stala časem mezi místními občany téměř obecně známou, zásobovali je a nikdo z nich je neprozradil. Rodina se s výjimkou Otty Wolfa (dopadeného a zavražděného při zátahu na partyzány) dočkala konce války. Jad Vašem udělil šesti občanům obce titul Spravedlivý mezi národy. Osudy skrývající se rodiny dokumentuje Deník Otty Wolfa.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Hynek Florýk (1834–1921), poslanec Moravského zemského sněmu a zakladatel novodobého moravského chmelařství
  • Karel Espandr, hudebník a skladatel, kytarista Mariky Gombitové, Viktora Sodomy, Leška Semelky, Hugo Bandu, Mandragory, Steve Gresswell, Susie Tallman, Tara Louise a dalších
  • Oldřich Karlík (1889 – 1949), ř. k. kněz, vysvěcen 1913, ThDr., profesor etiky na olomoucké teolog. fak., v letech 1940-1948 generální vikář olomoucké arcidiecéze

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

Panoramatický pohled na obec od východu
Panoramatický pohled na obec od východu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 607.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]