Oxid palladnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oxid palladnatý
Obecné
Systematický názevOxid palladnatý
Anglický názevPalladium(II) oxide
Německý názevPalladium(II)-oxid
Sumární vzorecPdO
Vzhledčernozelený prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1314-08-5
PubChem73974
Vlastnosti
Molární hmotnost122,42 g/mol
Teplota rozkladu870 °C
Hustota8,70 g/cm3 (20 °C)
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
lučavka královská
(hydratovaný PdO rozpustný i v kys. a zás.)
Měrný elektrický odpor1×103 Ώm
Struktura
Krystalová strukturačtverečný
Hrana krystalové mřížkya= 302,9 pm
c= 531,4 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−115,5 kJ/mol
Standardní molární entropie S°38,9 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−85,3 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp0,246 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS03 – oxidační látky
GHS03
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyžádné nejsou
S-větyžádné nejsou
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oxid palladnatý je oxid palladia, které je v něm přítomno v oxidačním stavu II. Připravuje se zahříváním palladia v kyslíku na teplotu 350 °C. Využívá se jako katalyzátor při hydrogenacích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Palladium(II) oxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.