Oxid cínatý

Oxid cínatý
Obecné
Systematický název	Oxid cínatý
Anglický název	Tin(II) oxide
Německý název	Zinn(II)-oxid
Sumární vzorec	SnO
Vzhled	Černý nebo červený prášek bílý prášek (hydrát)
Identifikace
Registrační číslo CAS	21651-19-4 {{{Další čísla CAS}}}
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	{{{Číslo EINECS}}}
Indexové číslo
Číslo EC (enzymy)	{{{Číslo EC}}}
PubChem	{{{PubChem}}}
ChEBI	{{{ChEBI}}}
SMILES	[Sn-]#[O+]
Číslo RTECS	XQ3700000
Vlastnosti
Molární hmotnost	134,69 g/mol
Teplota tání	1 080 °C
Teplota varu	1 427 °C
Teplota rozkladu	550 °C (na vzduchu, oxidace na SnO2)
Hustota	6,446 g/cm3 (0 °C)
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	kyseliny
Měrná magnetická susceptibilita	−1,76·10−6 cm3g−1
Struktura
Krystalová struktura	čtverečná kosočtverečná
Hrana krystalové mřížky	čtverečná a= 379,6 pm c= 481,6 pm kosočtverečná a= 500 pm b= 572 pm c= 1 112 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−286 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	196 J/g
Entalpie varu ΔHv	1 865 J/g
Standardní molární entropie S°	56,5 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−257 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,329 1 JK−1g−1
Bezpečnost
R-věty	žádné nejsou
S-věty	žádné nejsou
NFPA 704	0
Teplota vzplanutí	nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Oxid cínatý (SnO) je společně s oxidem cíničitým jedním ze dvou oxidů cínu, cín je v něm přítomen v oxidačním čísle II. Vzniká mimo jiné žíháním cínu: 2 Sn + O₂ → 2 SnO (touto reakcí Antoine Lavoisier dokázal platnost zákona o zachování hmotnosti).

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.