Kujavy
| Kujavy | |
|---|---|
 Kostel sv. Michala | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Bílovec |
| Obec s rozšířenou působností | Bílovec (správní obvod) |
| Okres | Nový Jičín |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°42′12″ s. š., 17°58′21″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 558 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,43 km²[2] |
| Katastrální území | Kujavy |
| Nadmořská výška | 258 m n. m. |
| PSČ | 742 45 |
| Počet domů | 167 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kujavy 86 742 45 Kujavy obec@kujavy.cz |
| Starosta | Michal Dresler |
| Oficiální web: www | |
  Kujavy | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555312 |
| Kód části obce | 76961 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kujavy (německy Klantendorf[4]) jsou obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Žije zde 558[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno starší české vesnice je poprvé písemně doloženo až z roku 1399 v podobě Kujava. Jeho základem bylo sloveso kujati - "klučit" (tento význam není ve staré češtině doložen, ale je znám z polštiny a ruštiny), jméno vesnice tedy označovalo vyklučené, vymýcené místo.[pozn. 1] Mladší německá vesnice založená v sousedství se jmenovala Klementendorf (doklady jen polatinštěné: Clementis villa - "Klementova ves") a její jméno je poprvé doloženo už roku 1293 (vesnice byla pojmenována podle svého lokátora, který je zmíněn roku 1293 jako její fojt). Obě vesnice splynuly v jednu a ta byla označována v češtině jako Kujavy, v němčině zkomoleninou původního jména na Kelntendorf (tak 1529) později (poprvé 1655) upraveného na Klantendorf.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293 (de Clementis villa).[6][7][8] V letech 1938 až 1945 byly Kujavy (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.[9]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 831 | 888 | 852 | 827 | 826 | 785 | 775 | 533 | 602 | 555 | 564 | 517 | 550 | 548 | 519 |
| Počet domů | 138 | 138 | 134 | 132 | 133 | 134 | 135 | 163 | 134 | 132 | 128 | 126 | 153 | 159 | 167 |
-
Věková struktura obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Rodinný stav obyvatel obce Kujavy roku 2011 -
Vzdělání obyvatel obce Kujavy roku 2011
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1978 Kujavy byly obcí v okrese Nový Jičín (1869–1930), poté v okrese Vítkov (1950) a později opět v okrese Nový Jičín. Od 1. ledna 1979 do 31. prosince 1997 patřily jako část města k Fulneku a od 1. ledna 1998 jsou opět samostatnou obcí.[12]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[13]
Školství
[editovat | editovat zdroj]Obec zřizuje Základní a Mateřskou školu Kujavy, která sídlí ve společné budově s obecním úřadem. Mateřská škola má odloučené pracoviště, samostatnou budovu. Do školy chodí majoritně místní děti, kapacitu 50 + 28 žáků naplňují na 70 %. Statisticky měla organizace na konci září 2011 - 36 dětí a žáků, 2012 - 37 dětí a žáků, 2013 - 32 dětí a žáků,[14] 2014 - 47 dětí a žáků, 2018 - 39 dětí a žáků, 2023 - 48 dětí a žáků. [15]K činnosti školy patří také školní družina.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Územím obce prochází dálnice D1 a také silnice II/647 v úseku Fulnek - Bílovec Silnice III. třídy na území obce jsou:
- III/04740 ze silnice II/647 na Jílovec
- III/46423 Pustějov - Kujavy
- III/46424 II/647 - Kujavy - silnice III/46420
- III/46425 Hladké Životice - Kujavy
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Michaela z roku 1830
- Budova základní školy z roku 1821
Podle kroniky byla budova postavena už v roce 1821 a od svého počátku sloužila jako škola. Jelikož v obci žili lidé převážně německé národnosti, vyučovalo se jen v německém jazyce.
Z důvodu velkého počtu žáků (84) v roce 1954 bylo potřeba otevřít nově třetí učebnu. K tomu bylo však třeba celou budovu zrekonstruovat. Celková rekonstrukce byla dokončena v roce 1961 a celkové náklady činily 182 000 Kč. V roce 1964 měla škola 4 učebny a navštěvovalo ji 96 dětí. V roce 2006 navštěvovalo zdejší školu 29 dětí.
V roce 2018 prošel interiér budovy rozsáhlou rekonstrukcí. Celkové náklady této rekonstrukce činily 3 621 866 Kč. V roce 2023 proběhla kompletní rekonstrukce fasády, střechy a půdy. Celkové náklady činily 5 828 054,13 Kč.
V roce 2024 v budově probíhala výuka základní školy ve dvou třídách a školní družině. V budově se nachází také obecní úřad.
- Alej svobody vysazená v roce 2023
Dne 4. listopadu 2023 vysadili obyvatelé Kujav spolu s ochránci přírody Studénka, farností, Nadací Partnerství a jejími partnery symbolické stromořadí o 97 hrušních a 28 dubech. Akce se zúčastnilo přes 400 lidí, mezi nimi také ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Moravskoslezského kraje Jan Krkoška.
Cílem této Aleje svobody je uzdravení krajiny a symbolické osvobození od nešetrného zacházení. Stromy tu lemují obnovenou polní cestu, která spojuje malebný kostelík s pěšinou podél Pustějovského potoka. Rozdělení polí na menší celky pomůže snížit erozi půdy, ale také poskytne útočiště lidským i zvířecím obyvatelům.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karl Staffe (1856–1935), rolník a politik, zemský poslanec
- Karl Drössler (1840-1916), továrník a průmyslník,výroba zemědělských strojů v Novém Jičíně
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Na území slovenské obce Zlatá Baňa je přírodní rezervace s názvem „Pralesy Slovenska-Kujavy“.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 690.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 733.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 313, s. 398 [online]. [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 470.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 722.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko–Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: [s.n.], 1938. Dostupné online. S. 37.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 266.
- ↑ Udělené symboly – Kujavy [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Inspekční zpráva [online]. Česká školní inspekce, září 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ ČŠI [online]. [cit. 2024-12-08]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kujavy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Kujavy v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
