Jan Křen
prof. PhDr. Jan Křen, DrSc. | |
---|---|
Jan Křen v roce 2014 | |
Narození | 22. srpna 1930 Praha Československo |
Úmrtí | 7. dubna 2020 (ve věku 89 let) Praha Česko |
Příčina úmrtí | covid-19 |
Povolání | pedagog, historik a vysokoškolský učitel |
Témata | dějiny, dějiny mezinárodních vztahů a disent |
Ocenění | Medaile Za zásluhy II. stupeň (2002) |
Politická příslušnost | KSČ (1946–1969) Občanské fórum |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Křen (22. srpna 1930 Praha – 7. dubna 2020 Praha[1]) byl český historik se specializací na česko-německé vztahy,[2] vysokoškolský pedagog a jeden z představitelů disentu v době normalizace.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval historii na Fakultě společenských věd Vysoké školy politické ÚV KSČ (1953). V letech 1946–1969 byl členem KSČ.
Do roku 1970 působil jako vedoucí katedry historie na VŠP a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnoval se studiu dějin první republiky, KSČ a československého odboje za druhé světové války. Z jeho rozsáhlého díla o čs. emigraci na Západě za druhé světové války mohly ovšem vyjít jen první dva svazky. Pro nesouhlas s okupací vojsky Varšavské smlouvy byl vyloučen ze strany, v roce 1970 musel opustit své pracoviště a až do roku 1989 pracoval jako dělník-čerpač u podniku Vodní zdroje. Stal se jedním ze zakládajících signatářů Charty 77, publikoval v samizdatu a významně se podílel na přípravě bytových seminářů podzemní univerzity.
Po listopadu 1989 se stal jedním ze zakladatelů Institutu mezinárodních studií nově založené Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a jeho prvním ředitelem. Byl rovněž jedním z iniciátorů založení Česko-německé komise historiků, jejímž cílem je prostřednictvím zkoumání společných dějin Čechů a Němců přispět ke vzájemnému porozumění a pochopení minulosti a jejíž české sekci deset let předsedal. Problému česko-německých vztahů v novodobých dějinách a nahlížení na ně věnuje Křen začnou část svého badatelského úsilí. Angažoval se rovněž v Česko-německém fondu budoucnosti. Jeho kniha Konfliktní společenství o vztazích Čechů a Němců se dočkala několika vydání v obou zemích.
Jako hostující profesor působil na univerzitách v Brémách (1983–1984), Berlíně (1990–1991) a Marburgu (1998). Za svoji knihu Dvě století střední Evropy byl v roce 2006 oceněn cenou Magnesia Litera v kategorii naučné literatury a v roce 2007 polskou Cenou Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého, udělovanou za díla v oblasti historie. V roce 2000 obdržel Velký kříž za zásluhy od německého prezidenta a od roku 2002 byl nositelem medaile Za zásluhy.
Zemřel 7. dubna 2020 ve věku 89 let v nemocnici na Bulovce, kde podlehl onemocnění covid-19.[3]
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Československo v období odlivu poválečné revoluční vlny a upevňování panství buržoasie (1921–1923). Praha : Rudé právo, 1956
- Československo v období dočasné a relativní stabilizace kapitalismu (1924–1929). Praha : SNPL, 1957
- Mnichovská zrada. Praha : SNPL, 1958
- Jak se žilo na vesnici. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1958 (s J. Hájkovou)
- Do emigrace. Buržoazní zahraniční odboj 1938–1939. Praha : Naše vojsko, 1963
- Odsun Němců ve světle nových pramenů. 1967. (série článků v časopisu Dialog; jde o vůbec první vědeckou práci českého historika zpracovávající toto téma)
- V emigraci. Západní zahraniční odboj 1939–1940. Praha : Naše vojsko, 1969
- Konfliktní společenství. Češi a Němci 1780–1918. Toronto : Sixty-Eight Publishers, 1986
- Integration oder Ausgrenzung. Deutsche und Tschechen 1890–1945. Brémy : Donat und Temmen, 1989. (s Václavem Kuralem a Detlefem Brandesem)
- Bílá místa v našich dějinách. Praha : Lidové noviny, 1990
- Historické proměny češství. Praha : Karolinum, 1992
- (ed.) Obraz Němců Rakouska a Německa v české společnosti 19. a 20. století. Praha : Karolinum, 1998. (s Evou Broklovou)
- Dvě století střední Evropy. Praha : Argo, 2005
- Historik v pohybu. Praha : Karolinum, 2013
- Čtvrt století střední Evropy. Praha : Karolinum, 2019
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Goethe Medaille (Německo, 1994)
- Palackého medaile Akademie věd (1996)
- Medaile Univerzity Karlovy (1998)
- Velký kříž za zásluhy (Německo, 2000)
- Medaile za zásluhy II. stupně (2002)
- Cena Josefa Hlávky (2006)
- Magnesia Litera (2006)
- Cena Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého (Polsko, 2007)
- Cena Wenzela Jaksche (Německo, 2014)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČTK. Zemřel historik Jan Křen. S nemocí covid-19 se léčil v Nemocnici Na Bulovce. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-04-07 [cit. 2020-04-08]. Dostupné online.
- ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 7. 4. 2020]
- ↑ tev. Historik a disident Jan Křen zemřel. Zaměřoval se na česko-německé vztahy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-04-07 [cit. 2020-04-07]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- red. ČČH představuje. [Zahraniční práce prof. PhDr. Jana Křena, DrSc.] In: Český časopis historický, 3/1994, s. 604. ISSN 0862-6111.
- POUSTA, Zdeněk; SEIFTER, Pavel; PEŠEK, Jiří (edd.). Occursus – Setkání – Begegnung. Sborník ku poctě 65. narozenin prof. dr. Jana Křena. Praha : Karolinum 1996. 220 s. ISBN 80-7184-227-3.
- red. Portréty vyznamenaných. In: Bulletin Historického ústavu AV ČR. 1/1996, s. 4–6. ISSN 0862-7126.
- PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1.
- MÍŠKOVÁ, Alena; URBAN, Jan. Bílých míst je stále dost, ale jsou jiná než před deseti lety. [rozhovor] In: Dějiny a současnost. Kulturně historická revue, 6/1999, s. 35–36. ISSN 0418-5129.
- PEŠEK, Jiří; TŮMA, Oldřich (edd.). O dějinách a politice. Janu Křenovi k sedmdesátinám. Ústí nad Labem : Albis International, 2001. 231 s. ISBN 80-86067-53-X.
- KAISEROVÁ, Kristina; PEŠEK, Jiří (edd.). Viribus unitis – nedosti bylo Jana Křena. Janu Křenovi k pětasedmdesátinám. Ústí nad Labem : Albis international, 2005. 278 s. ISBN 80-86971-03-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Křen na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Křen
- Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Rozhovor pro Novinky.cz
- Rozhovor pro magazín Čelem vzad
- Rozhovor pro Badische Zeitung (německy)
- Rozhovor pro BBC (27. 9. 2005)
- Pořady České televize: Vzkaz Jana Křena, Hyde Park Speciál (17. 7. 2015), Univerzita Karlova on-line (4. 5. 2015)
- Pořady Českého rozhlasu: Studio STOP (14. 11. 2005), Rozmluvy (15. 11. 2008), Lidé pera (29. 11. 2011), Magazín Leonardo (13.8.2013), Studio Leonardo (11. 2. 2014)
- Diskuse o církevních restitucích
- Čeští profesoři historie
- Signatáři Charty 77
- Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
- Pedagogové na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
- Absolventi Vysoké školy politické ÚV KSČ
- Členové KSČ
- Vyloučení z KSČ
- Nositelé Velkého záslužného kříže Záslužného řádu Německa
- Nositelé medaile Za zásluhy (Česko)
- Nositelé ceny Magnesia Litera
- Lidé Sdružení historiků České republiky
- Narození v roce 1930
- Narození 22. srpna
- Narození v Praze
- Úmrtí v roce 2020
- Úmrtí 7. dubna
- Úmrtí v Praze
- Zemřelí na covid-19 v Česku