Hans Magnus Enzensberger
Hans Magnus Enzensberger | |
---|---|
Hans Magnus Enzensberger (20. května 2006) | |
Narození | 11. listopadu 1929 Kaufbeuren |
Úmrtí | 24. listopadu 2022 (ve věku 93 let) Mnichov |
Pseudonym | Linda Quilt |
Povolání | básník, spisovatel, překladatel, novinář, reportér, autor dětské literatury, dramatik a redaktor |
Alma mater | Freiburská univerzita Hamburská univerzita Erlangensko-norimberská univerzita |
Žánr | esej, próza a poezie |
Témata | německá literatura, německá poezie, esej, překlad, editace a německé drama |
Významná díla | Matematický čert Zánik Titaniku The Short Summer of Anarchy |
Ocenění | Cena Huga Jacobiho (1956) Cena Georga Büchnera (1963) Cena města Norimberk (1966) Zlatý věnec (1980) Cena Heinricha Bölla (1985) … více na Wikidatech |
Manžel(ka) | Dagrun Enzensberger Masha Enzenberger Katharina Enzensberger |
Děti | Theresia Enzensberger[1] Tanaquil Enzensberger[1] |
Příbuzní | Christian Enzensberger a Ulrich Enzensberger (sourozenci) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hans Magnus Enzensberger, známý také pod pseudonymem Andreas Thalmayr, (11. listopadu 1929 Kaufbeuren – 24. listopadu 2022) byl německý básník, spisovatel, překladatel, publicista a dramatik.[2] Velmi oceňovaná byla jeho tvorba esejistická. Žil v Mnichově.
Používal i pseudonymy Linda Quilt, Elisabeth Ambras a Serenus M. Brezengang.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1929 ve švábském městě Kaufbeuren pod pohořím Allgäu. Od roku 1931 žila rodina v Norimberku. Po válce pracoval Enzensberger jako tlumočník u americké, pak anglické okupační armády. Maturitu složil na gymnáziu v Nördlingenu, poté studoval filozofii a filologii na univerzitách v Erlangenu, Freiburku a Hamburku. Rok strávil i na pařížské Sorboně a studium uzavřel roku 1955 doktorskou dizertací o poetice romantika Clemense Brentana[4] v Erlangenu. Pracoval krátce jako rozhlasový, pak nakladatelský redaktor, od roku 1957 žil jako spisovatel na volné noze.
Nespokojen se situací v poválečném Německu žil dlouhý čas v zahraničí, v Norsku a Itálii. Podnikl řadu cest, mimo jiné do Sovětského svazu, USA a Mexika, několikrát navštívil i Prahu. V době politického vření v roce 1965 se přestěhoval do Berlína, kde založil časopis Kursbuch, který řídil v letech 1965–1975. Postupně se víc a víc levicově politizoval, v roce 1968 dokonce strávil asi rok na socialistické Kubě, kde chtěl působit jako instruktor revoluční teorie. Fidela Castra, ale brzy z nadšení pro kubánský režim vystřízlivěl. Později jej otevřeně kritizoval, zvláště v souvislosti se zatčením jeho přítele, básníka Herberta Padillu, který byl přinucen po svém propuštění provést veřejnou sebekritiku podle starých stalinistických modelů. Později se Enzensberger od levicového smýšlení odklonil a ve svých pozdních esejích provokativně demontuje pojmy a ideály, které sám v 60. letech zastával a staví se za tradiční hodnoty, jako např. normálnost, či dokonce "prostřednost" ve smyslu střední pozice mezi extrémy.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Obrana vlků (Verteidigung der Wölfe, 1957) – sbírka básní
- Zeměmluva (Landessprache, 1960) – sbírka básní
- Zpěv z potopy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1963. 119 S. Překlad: Josef Hiršal a Bohumila Grögerová (Pozn.: toto české dílo obsahuje výbor z poezie Verteidigung der Wölfe a Landessprache). Podle básně Pěna z tohoto výboru napsal symfonickou báseň český skladatel Svatopluk Havelka.
- Slepecké písmo (Blindeschrift, 1964) – sbírka básní
- Jednotlivosti I. a II. (Einzelheiten I 1962, II 1963) – eseje
- Výslech v Havaně (Das Verhör von Habana, 1970) – dokumentární hra
- Mauzoleum. Sedmatřicet balad z dějin pokroku (Mausoleum. Sibenunddreißig Balladen aus der Geschichte des Fortschritts, 1975) - sbírka básní
- Zánik Titaniku: Komedie (Der Untergang der Titanic. Eine Komödie, 1978). Ve Zlíně: Archa, 2015. 141 S. Překlad: Pavel Novotný – (Pozn.: sbírka básní)[5]
- Filantrop: hra o D. Diderotovi (Der Menschenfeind, 1979[6]). 1. vyd. Praha: Dilia, 1987. 88 S. Překlad: Hanuš Karlach - divadelní hra dle vzoru Molièra[7]
- Ach, Evropo! (Ach Europa!, 1987) – politicko-kulturně-lyrické obrazy z cest
- Létající Robert (Der fliegende Robert, 1989) – rozpravy, scény, eseje
- Velké stěhování (Die große Wanderung, 1992) – esej
- Diderotův stín (Diderots Schatten, 1994) – rozpravy, scény, eseje
- Elixíry vědy. Pohledy na jinou stranu v poezii i próze (Die Elixiere der Wissenscßhaft. Seitenblicke in Poesie und Prosa, 2002) – kniha esejů a básní
- Jed (Das Gift). Praha: Nakladatelství Vlasty Brtníkové: Festival spisovatelů Praha, 2006. 99 S. Překlad: Tomáš Kafka (dvojjazyčné vydání)
- Matematický čert: kniha pod polštář pro všechny, kteří mají strach z matematiky (Der Zahlenteufel: ein Kopfkissenbuch für alle, die Angst vor der Mathematik haben). 1. vyd. Praha: Dokořán, 2006. 238 S. Překlad: Hermína Marxová
- Historie mraků (Die Geschichte der Wolken). 2. vyd. Nakladatel Praha: Festival spisovatelů, 2010. 125 S. Překlad: Tomáš Kafka (dvojjazyčné vydání)
- Rebus (2009) – sbírka básní
- Blauwärts. Ein Ausflug zu dritt (2013) – básně
- Tumult (2014) – próza
- Verschwunden! (2014) – próza
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ JIČÍNSKÁ, Veronika. Enzensberger, Hans Magnus. iLiteratura.cz. 2004-03-21. Dostupné online [cit. 2016-11-13].
- ↑ Hans Magnus Enzensberger - Munzinger Biographie. www.munzinger.de [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
- ↑ Hans Magnus Enzensberger — internationales literaturfestival berlin. www.literaturfestival.com [online]. [cit. 2016-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-14.
- ↑ Hans Magnus Enzensberger: Zánik Titaniku. Literární noviny. 2015-04-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-14. Archivováno 14. 11. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Der Menschenfeind wählt Grüne Liste. www.spiegel.de [online]. DER SPIEGEL 50/1979, 1979-12-10 [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.
- ↑ HENRICHS, Benjamin. Sieger durch K.o.: Hans Magnus Enzensberger. Die Zeit. 1979-12-07. Dostupné online [cit. 2016-11-13]. ISSN 0044-2070.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Pavel. Lovím verše z přívalu. K eposu Zánik Titaniku Hanse Magnuse Enzensbergera. Slovo a smysl. 2014, čís. 1.
- NOVOTNÝ, Pavel. Lovím verše z přívalu [doslov]. In: ENZENSBERGER, Hans Magnus. Zánik Titaniku. Zlín: Archa, 2015.
- NOVOTNÝ, Pavel. Pokrokáři s jedem pod jazykem [doslov]. In: ENZENSBERGER, Hans Magnus. Mauzoleum. Praha: Dybbuk, 2020.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Německá literatura | vydavatel = Dybbuk
- Seznam německých spisovatelů
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Magnus Enzensberger na Wikimedia Commons
- Osoba Hans Magnus Enzensberger ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans Magnus Enzensberger
- (německy) Hans Magnus Enzensberger na Perlentaucher
- Hans Magnus Enzensberger v Databázi knih
- Poezie je všežravec (článek od Pavla Novotného v magazínu Goethe-Institutu, česky a německy)
- http://www.der-menschenfeind.com/ Archivováno 14. 6. 2016 na Wayback Machine.
- Němečtí básníci
- Němečtí romanopisci
- Němečtí překladatelé
- Narození v roce 1929
- Básníci tvořící německy
- Spisovatelé píšící německy
- Překladatelé do němčiny
- Překladatelé z francouzštiny
- Spisovatelé píšící pod ženským pseudonymem
- Narození 11. listopadu
- Nositelé Řádu umění a literatury (Španělsko)
- Úmrtí v roce 2022
- Úmrtí 24. listopadu