Přeskočit na obsah

Habartov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Habartov
Pomník zastřelených četníků v Habartově
Pomník zastřelených četníků v Habartově
Znak města HabartovVlajka města Habartov
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecSokolov
Obec s rozšířenou působnostíSokolov
(správní obvod)
OkresSokolov
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 717 (2024)[1]
Rozloha21,39 km²[2]
Nadmořská výška484 m n. m.
PSČ357 09
Počet domů662 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.3
Počet ZSJ6
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Přátelství 112
357 09 Habartov
muhabartov@mestohabartov.cz
StarostaIng. Petr Janura
Oficiální web: www.mestohabartov.cz
Habartov na mapě
Habartov
Habartov
Další údaje
Kód obce560359
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Habartov (německy Habersbirk[4] také Haberspirk) je město v okrese Sokolov, kraj Karlovarský. Žije zde přibližně 4 700[1] obyvatel.

Historie města

[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se o Habartově zmiňuje v roce 1339 držba jistého Jana Prisnera. Ještě za vlády Jana Lucemburského se stal lenním statkem a jeho vrchním lenním pánem byli saští vévodové. V 15. století patřilo toto léno Perglerům z Perglasu, od roku 1573 Stolzům ze Simbsdorfu. Od nich koupili habartovské zboží v roce 1668 Nosticové za 13 500 zlatých. V témže roce jim propustil saský vévoda Hořic Habartov z lenního svazku.

Nosticové drželi potom habartovský statek jako dědičné zboží do roku 1719, kdy jej prodali za 33 tisíc zlatých Jindřichu Mulcovi z Valdova. V roce 1737 byl připojen Habartov k hertenberskému panství, ale od roku 1790 byl samostatným statkem s jedinou vsí. V tomto roce jej koupili habartovští poddaní, později jej vlastnila řada měšťanských podnikatelů. Na konci feudalismu byl Habartov vsí se 107 domy a téměř 700 obyvateli.

Díky rozvoji těžby uhlí a zpracovávání nerostů v těsné blízkosti Habartova došlo i k růstu obce, která měla na konci 19. století již 314 domů a téměř 1500 obyvatel. Po dalších třiceti letech zde žilo ve 425 domech tři a půl tisíce lidí. Při pokusu henleinovců dne 13. září 1938 o nacistický puč v českém pohraničí došlo v Habartově ke známé krvavé srážce, když se zdejší henleinovci pokusili obsadit četnickou stanici. Této události je věnována část expozice v Muzeu četnictva v budově bývalé školy (nyní knihovna).[5]

Historické názvy obce jsou (latinské a německé): Birk, Birchech, Pirch, Pirck, Habersbirck, Haberspirck, Habersbirgk, Haberspirk, Haberpergkh, Heberspürg, Habersbirg, Habersbirk.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Náhrobky Johanna a Gustava Hochbergerových
  • Pomník zastřelených četníků

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 3 135 obyvatel, z nichž bylo 207 Čechoslováků, 2 887 Němců, dva jiné národnosti a 39 cizinců. K římskokatolické církvi se hlásilo 3 077 obyvatel, 47 k evangelické církvi a 11 k izraelské církvi.[6]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Habartov[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 970 2 419 2 435 3 202 4 390 4 299 4 872 3 079 4 182 6 701 6 184 5 477 5 390 4 822
Počet domů 260 322 327 355 426 448 591 585 526 555 527 527 568 619
Vývoj počtu obyvatel a domů města Habartov bez místních částí[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 1 185 1 043 1 033 1 630 2 128 3 135 2 596 2 319 3 610 5 490 5 249 4 791 4 560 3 910
Počet domů 143 138 137 161 205 221 312 422 413 267 271 278 296 310

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
  5. ŠUMBEROVÁ, Dagmar. Habaratov dějiště tragédie. Turista. Roč. LIII, čís. 10, s. 26–28. 
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy heslo Haberspirk. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1924. 632 s. Dostupné online. S. 238. 
  7. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Sokolov. Praha: Český statistický úřad, 2015. 12 s. Dostupné online. S. 3.  Archivováno 18. 10. 2020 na Wayback Machine.
  8. Partnerská města Lengenfeld a Bad Berneck [online]. Město Habartov [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]