Pravice: Porovnání verzí
lepší verze |
|||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| jazyk = čeština |
| jazyk = čeština |
||
}}</ref> Zřetelně se politická pravice vyvinula během [[Restaurace Bourbonů|2. francouzské restaurace]] roku [[1815]]. Dnes je pojem používán pro označení politických skupin, které mají historickou spojitost s tradiční pravicí, tj. [[konzervatismus|konzervativce]], [[reakcionářství|reakcionáře]], [[monarchismus|monarchisty]], [[aristokracie|aristokraty]], [[náboženský fundamentalismus|náboženské fundamentalisty]] a některé [[nacionalismus|nacionalisty]]. V současnosti pravice zahrnuje názory na podporu [[kapitalismus|kapitalismu]] a [[volný trh|volného trhu]]. |
}}</ref> Zřetelně se politická pravice vyvinula během [[Restaurace Bourbonů|2. francouzské restaurace]] roku [[1815]]. Dnes je pojem používán pro označení politických skupin, které mají historickou spojitost s tradiční pravicí, tj. [[konzervatismus|konzervativce]], [[reakcionářství|reakcionáře]], [[monarchismus|monarchisty]], [[aristokracie|aristokraty]], [[náboženský fundamentalismus|náboženské fundamentalisty]] a některé [[nacionalismus|nacionalisty]]. V současnosti pravice zahrnuje názory na podporu [[kapitalismus|kapitalismu]] a [[volný trh|volného trhu]]. |
||
{| class="wikitable" align="right" style= "text-align:center; |
{| class="wikitable" align="right" style= "text-align:center;width:50px;" |
||
|+ Tradiční rysy levice a pravice<ref>{{Citace monografie |
|+ Tradiční rysy levice a pravice<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = David |
| příjmení = David |
||
Verze z 27. 3. 2010, 14:29
Pravice je poměrně vágní označení používané pro popis celé řady politických pozic a ideologií. Obvykle je pravice používaná pro popis skupin podporujících zachování tradičních a kulturních hodnot a zvyklostí či zachování určité formy sociální hierarchie nebo zastánců soukromé kontroly výrobních prostředků. Obsah pojmů pravice a levice se v různých společnostech a v různých dobách může různě vyvíjet.
Pojmy pravice a levice vznikly na konci 18. století v období Velké francouzské revoluce, kde v Generálních stavech zasedali zastánci starého řádu, reakční a monarchističtí aristokraté (Feuillanti) napravo a přívrženci nového řádu, třetí stav a radikálové (Montagnardi) nalevo.[1] Zřetelně se politická pravice vyvinula během 2. francouzské restaurace roku 1815. Dnes je pojem používán pro označení politických skupin, které mají historickou spojitost s tradiční pravicí, tj. konzervativce, reakcionáře, monarchisty, aristokraty, náboženské fundamentalisty a některé nacionalisty. V současnosti pravice zahrnuje názory na podporu kapitalismu a volného trhu.
| Levice | Pravice | |
|---|---|---|
| Priority | sociální politika, sociální jistoty | výroba, umožnění podnikatelské aktivity |
| Stát | sociálně odpovědný silný stát | minimalizace kompetencí státu |
| Spravedlnost | rozdělovací | vyrovnávací |
| Rovnost | výsledků | příležitostí |
| Svoboda | reálná | formální |
| Demokracie | zastupitelská, důraz na přímou demokracii | zastupitelská |
| Člověk | kolektiv | jednotlivec |
| Stát a společnost | tendence ke splynutí | důsledné oddělení |
| Společenský vývoj | rychlá změna - revoluce nebo reforma | postupný vývoj - evoluce |
| Stát a ekonomie | státní ochranářství | liberalizace |
| Ekonomické priority | snížení nezaměstnanosti | snížení inflace |
Základní rysy pravicové politiky
- Vyznačuje se sympatiemi pro takové principy, jakými jsou autorita, řád, hierarchie, povinnost,[3] tradice, reakce a nacionalismus.[4]
- Pravice klade spíše důraz na individualismus a odmítá kolektivismus – upřednostňuje práva jednotlivce před právy společnosti.
- Prosazuje zaručenou ochranu soukromého vlastnictví a svobodu podnikání, to považuje za podmínky nezbytné k životu a prosperitě společnosti.
- Odmítá výrazné zásahy státu do fungování ekonomiky, podle principů tzv. neviditelné ruky trhu.[zdroj?]
- Váží si tradic a zvyklostí v občanské společnosti i v kultuře, z toho plyne častý antiliberální postoj.
- Podle některých kritiků (hlavně z řad levice) se staví také i za zvýhodňování privilegovaných vrstev společnosti, tedy těch bohatších na úkor chudších. V druhé polovině 20. století však začaly pravicové strany do svého programu zakomponovávat i jisté sociální prvky.[zdroj?]
Za pravicové se považují konzervativní, monarchistické a ekonomicky liberální politické strany a uskupení.
Za krajní pravici se považují politické strany a uskupení (neo)fašistické a (neo)nacistické.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ PLECITÁ-VLACHOVÁ, Klára. Levice a pravice [online]. Revue Politika, 2001-9-20 [cit. 2009-09-11]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Roman. Politologie : základy společenských věd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2003. ISBN 80-7182-162-4. Kapitola Levice a pravice, s. 73.
- ↑ HEYWOOD, Andrew. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-95-5. S. 460.
- ↑ HEYWOOD, Andrew. Politologie. Praha: Eurolex Bohemia, 2004. ISBN 80-86432-95-5. S. 270.
- ↑ DAVIES, Peter; LYNCH, Derek. Companion to fascism and the far right. [s.l.]: Routledge, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0415214957. S. 1. (anglicky)
- ↑ MCGOWAN, Lee. The radical right in Germany: 1870 to the present. Harlow: Longman Publishing, 2002. ISBN 978-0-582-29193-5. S. 57-64. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- (česky) Pravice a levice? Matoucí pojmy! – Jiří Pehe
- (česky) Levice a pravice – Roman Joch