Železniční trať České Budějovice – Summerau

České Budějovice – Summerau
	; České Budějovice, nádraží
Stát	Česko
Číslo	196
Provozovatel dráhy	Správa železnic / ÖBB-Infrastruktur Betrieb
Dopravce	ČD Cargo, České dráhy, Metrans Rail aj.
Technické informace
Délka	64 km
Rozchod koleje	1435 mm (normální)
Traťová třída	D3
Napájecí soustava	25 kV/50 Hz
Maximální sklon	11 ‰
Počet kolejí	1
Maximální rychlost	100 km/h (80 km/h na ÖBB)
Mapa trati
Externí odkazy
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
Průběh trati
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Železniční trať České Budějovice – Summerau, v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196, je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní dráhy a 4. koridoru. Trať vede z Českých Budějovic přes Rybník a Horní Dvořiště do Summerau v Rakousku.

Historie

Provoz na trati byl zahájen v roce 1827 jako koněspřežka. Po rozmachu parostrojních železnic v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu rozchodu na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce 1873. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro celní správu a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období první republiky se stanice jmenovala Český Heršlák (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku 1945 byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice Certlov (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku 1989. Vzhledem k poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90. let odsouhlasena její elektrizace, která proběhla v letech 2000–2001. V druhé polovině devadesátých let také začala optimalizace trati (v původní stopě) nejprve úpravou stanic (prodloužení a zvýšení počtu staničních kolejí, stavba nových nástupišť, příprava na instalaci nového zabezpečovacího zařízení), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi státní hranicí a stanicí Omlenice a části mezistaničního úseku Kamenný Újezd – Včelná (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové zabezpečovací zařízení a spuštěno dálkové řízení trati z dispečerského stanoviště v Českých Budějovicích. Samostatný výpravčí tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech 2008 a 2009 byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové rychlosti.

Provoz na trati

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří České Velenice/Gmünd, Znojmo/Retz a Břeclav/Hohenau). Za zmínku stojí fakt, že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrizovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.

Osobní doprava

Páteří osobní dopravy jsou expresy a spěšné vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – Linz. Expresní spoje navíc pokračují až do Prahy. Jejich dopravu zajišťují lokomotivy řady 380.^[2] Expresy a spěšné vlaky doplňuje mezi Českými Budějovicemi a Horním Dvořištěm (Rybníkem) šest párů osobních vlaků. Na osobní vlaky jsou nasazovány elektrické jednotky RegioPanter.^[3] Od roku 2023 jsou všechny osobní a spěšné vlaky na této trati označovány jako linka S3.^[4]

Nákladní doprava

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů a mnoha komodit. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého Česka, zejména dřevo. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad 230 či 240, méně také 363 či 363.5. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady 340, upravených speciálně k tomuto účelu.^[5]

Navazující tratě

České Budějovice

Rybník

Železniční trať Rybník – Lipno nad Vltavou

Stanice a zastávky

České Budějovice
České Budějovice jižní zastávka
stanice Včelná
stanice Kamenný Újezd u Českých Budějovic
zastávka Chlumec u Českých Budějovic
stanice Holkov
zastávka Výheň
stanice Kaplice
stanice Omlenice
železniční zastávka Bujanov
železniční zastávka Bujanov
zastávka Pšenice
stanice Rybník
stanice Horní Dvořiště
Summerau

Odkazy

Reference

↑ http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24
↑ Řazení vlaků kategorie Ex 2017 http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/196/Ex
↑ Řazení vlaku Os 3883 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
↑ Konec zaostávání. Cestující v Jihočeském kraji se mají dočkat integrace příští rok. Kraj vypsal tendr [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.
↑ HARÁK, Martin. Laminátky pomáhají s mezistátními spoji do Rakouska. Železničář [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

[1] ttp://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24

[2] Řazení vlaků kategorie Ex 2017 http://www.zelpage.cz/razeni/17/cr/trate/196/Ex

[3] Řazení vlaku Os 3883 - ŽelPage [www.zelpage.cz]. ŽelPage.cz [online]. [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.

[4] Konec zaostávání. Cestující v Jihočeském kraji se mají dočkat integrace příští rok. Kraj vypsal tendr [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-06-22]. Dostupné online.

[5] HARÁK, Martin. Laminátky pomáhají s mezistátními spoji do Rakouska. Železničář [online]. 2015-02-18 [cit. 2017-10-19]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]