Jump to content

Oskořínek

From Wikipedie
Oskořínek
letecký pohled na východní část
letecký pohled na východní část
Znak obce OskořínekVlajka obce Oskořínek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNymburk
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
(správní obvod)
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel548 (2024)[1]
Rozloha5,61 km²[2]
Katastrální územíOskořínek
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ289 32
Počet domů231 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduVe Dvoře 3
289 32 Oskořínek
oskorinek@tiscali.cz
StarostkaDana Ottová
Oficiální web: www.oskorinek.cz
Oskořínek
Oskořínek
Další údaje
Kód obce537616
Kód části obce113166
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskořínek je obec ležící v okrese Nymburk ve Středočeském kraji. Leží asi sedm kilometrů severovýchodně od Nymburka. Je součástí Mikroregionu Nymbursko. Žije zde 548[1] obyvatel a katastrální území má rozlohu 562 hektarů. Její nadmořská výška činí okolo 204 metrů.

Název

[edit | edit source]

Název vesnice vznikl jako zdrobnělina staršího jména Oskořín (např. Woskorzin v roce 1545) ve významu Oskorův dvůr. Oskora bylo osobní jméno, jehož základem je staroslověnské slovo skorЪ (rychlý).[4] V obci samotné ale existuje názor, že její název pochází od dřeviny oskoruše nebo oskeruše, což je druh jeřábu, který tu prý kdysi hojně rostl.

Historie

[edit | edit source]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1451.[5]

Název potoka Ronovka protékajícího obcí ze západu na východ i hlavní ulice Ronovská připomínají souvislost lokality s rodem Křineckých z Ronova. Těm patřila v 16. století, kdy tu nechali postavit tvrz nazývanou Nový Ronov nebo jen Ronov. Na jejím místě pak koncem 17. století nechali Morzinové, další z řady majitelů panství, vybudovat barokní zámek Nový Ronov s rozlehlým hospodářským dvorem, včetně parku s bažantnicí a barokními sochami. Po roce 1857 byl ale zámek přestavěn na cukrovar. Pro zpracování řepy byla vybudována řepařská drážka vedoucí až do Vlkavy.[6]

Zámek byl ve 30. letech 20. století zbořen, částečně se dochovaly jen pozůstatky někdejšího hospodářského dvora (ulice Ve Dvoře, kde sídlí i obecní úřad).

První silnice vedla z Oskořínka do Všechlap s připojenim na státní silnici v roce 1867 (do této doby zde byly jen polní cesty). Roku 1881 zde byla postavena železniční trať jako dráha obchodní společnosti. V roce 1908 byla v obci otevřená první pošta a telefonní spojení bylo zavedeno v roce 1925. Po druhé světové válce bylo v obci založeno JZD.

Obyvatelstvo

[edit | edit source]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 969 1 074 1 061 830 827 876 764 710 703 650 611 540 511 535 533
Počet domů 134 143 152 148 153 157 195 217 205 201 195 211 218 223 231

Obecní správa

[edit | edit source]

Územněsprávní začlenění

[edit | edit source]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[9]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
  • 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
  • 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[10]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[11]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[12]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[13]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[14]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Obecní symboly

[edit | edit source]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. března 2002.[15]

Společnost

[edit | edit source]

V obci Oskořínek (800 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[16] cihelna, drůbežárna, holič, 6 hostinců, chemická továrna, jednatelství, kapelník, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 3 obuvníci, pekař, pohřební ústav, pokrývač, porodní asistentka, rolník, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Oskořínek, šrotovník, 2 trafiky, 3 truhláři, zámečník.

Doprava

[edit | edit source]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace: do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice: obec protíná železniční trať 061 Nymburk – Křinec – Kopidlno – Jičín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1881. V obci je stejnojmenná zastávka.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava: v obci zastavovaly autobusové linky Nymburk–Rožďalovice (v pracovní dny 3 spoje) a Nymburk–Loučeň (v pracovní dny 5 spojů) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).
  • Železniční doprava – po trati 061 projíždělo v pracovní dny 16 osobních a 1 spěšný vlak, o víkendu 13 osobních a 1 spěšný vlak.

Pamětihodnosti

[edit | edit source]

Přímo v Oskořínku lze najít u hlavní ulice barokní sochu sv. Jana Nepomuckého, stojící mezi dvěma památnými lípami. Nedaleko, uprostřed křižovatky, je další barokní socha sv. Antonína. Další zajímavosti jsou na hranici se sousedním Hrubým Jeseníkem a také v blízkém okolí:

  • barokní socha Immaculaty, pozůstatek z někdejšího zámeckého parku,[17]
  • ulice s památnou lipovou alejí vedoucí k baroknímu kostelu svatého Václava z roku 1769 v Hrubém Jeseníku,[18]
  • místo nazývané U tří mostů, kde jsou blízko vedle sebe tři mosty přes potok Ronovku (nejstarší kamenný pro polní cestu, most řepařské železnice a nejmladší železniční),[19]
  • rozhledna Romanka.

Fotogalerie

[edit | edit source]

Reference

[edit | edit source]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny: M–R. Svazek III.. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 291. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 146. 
  6. Krátce z historie: O obci: Obec Oskořínek. www.oskorinek.cz [online]. [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Vládní nařízení č. 190/1935 Sb.
  11. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  12. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  13. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  14. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  15. Udělené symboly – Oskořínek [online]. 2002-03-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  16. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 967. (česky a německy)
  17. S.R.O, Hrady cz. zámek Nový Ronov, Oskořínek. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. 
  18. S.R.O, Hrady cz. kostel sv. Václava, Hrubý Jeseník. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. 
  19. S.R.O, Hrady cz. U tří mostů, Oskořínek. www.hrady.cz [online]. [cit. 2019-08-18]. Dostupné online. 

Literatura

[edit | edit source]

Externí odkazy

[edit | edit source]