Zarathuštra
| Zarathuštra | |
|---|---|
 Párská představa Zarathuštry, 19. století | |
| Povolání | zaotar, náboženský vůdce, básník |
| Znám jako | Zoroaster, Zardušt |
| Choť | Hvóvi a dvě předcházející manželky |
| Děti | Pouručistá a další děti |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zarathuštra, též Zoroaster, persky Zardušt, byl starověký íránský náboženský vůdce, zakladatel zarathuštrismu[pozn. 1], autor gáthů, nejstarší části Avesty.
Často je chápán jako prorok, nelze ho však chápat jako přesnou analogii proroků biblických. Doba, kdy Zarathuštra žil, je předmětem mnoha dohadů: Akademické názory se pohybují přibližně mezi 1750 př. n. l. a 592 př. n. l., většinový pohled ho klade přibližně do období 1000 př. n. l.[1]
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Avestánská podoba jména – Zarathuštra, se objevuje již v gáthách, nejstarších textech zarathuštrismu. Z toho pak vychází středoperské Zar(a)du(ch)št a následně novoperské Zartušt a Zardušt. K dalším podobám jména v íránských jazycích patří parthské Zar(a)hušt a sogdské Z(a)rušč. Do starořečtiny bylo Zarathuštra převzato jako Ζωροάστρης (Zóroastrés), v latině je užíváno Zaratus. Z dalších neíránských podob jména je známo například arménské Zradašt, sanskrtské Jarathuštra a Zarathroustés v byzantské řečtině.[2]
Etymologie tohoto jména je předmětem mnoha dohadů, existuje však obecná shoda, že druhá část jména, uštra, znamená „velbloud“. Co se týče první části jména, objevily se následující výklady:[2]
- ze *zarant- „starý“, tedy „se starými velbloudy“, nebo snad spíše „se stárnoucími velbloudy“;
- ze *zarat- „pohyb, řízení“, tedy „řídící velbloudy“ nebo „pečující o velbloudy“;
- ze *zarat „přát si, toužit“, tedy „toužící po velbloudech“;
- ze *zarant „zuřivý, hněvající se“, tedy „se zuřivými velbloudy“;
- ze *zarant „žlutý, plavý“, tedy „s plavými velbloudy“.
Kontext[editovat | editovat zdroj]
Gáthy, nejstarší známý zdroj, kde se Zarathuštra objevuje, nezmiňují žádné události, které mohou být jasně spojeny se známými historickými daty. Existuje však mytologická chronologie obsažená ve středoperských textech a z nich vycházejících byzantských a arabských zdrojích. Podle Bundahišnu jsou dějiny světa tvořené čtyřmi třítisíciletými érami, z nichž poslední začala konverzí Vištáspy. Roku 258 tohoto věku měla začít vláda Alexandra Makedonského a Zarathuštrovo působení na dvoře Vištáspy by pak spadlo do roku 592 př. n. l., tedy do doby před vznikem Achaimenovské říše. V klasických zdrojích však nalezneme také výklady, které kladou Zarathuštrův život mnohem dále do minulosti: Díogenés Laertios, řecký učenec 2. století, s odvoláním na Xantha z Lýdie a Hermodóra, uvedl, že žil šest tisíc let před Xerxovým vpádem do Řecka či šest tisíc let před trojskou válkou. Plinius starší s odvoláním na Eudoxa z Knidu v podobném duchu umístil Zarathuštrův život šest tisíc před Platónem či pět tisíc let před trojskou válkou.[1]
Fantastické datace řeckořímských autorů byly badateli všeobecně odmítnuty, chronologie vycházející z Bundahišnu však byla dlouho přijímána. K jejím předním zastáncům patřil například íránista Walter Bruno Henning ve svém díle z roku 1951 a to ještě roku 1995 obhajoval Ilya Gershevitch. Ač je však uvedené datum možné, povaha zdroje, který jej uvádí, ho činí čistě spekulativním. Z tohoto důvodu se objevily datace pohybující se mezi odhadovaným vznikem Rgvédu kolem roku 1500 př. n. l., jehož jazyk je gáthám blízký, a vznikem Achaimenovské říše 559 př. n. l., o které Avesta mlčí a tak se předpokládá, že v době jejího vzniku ještě neexistovala.
V nejstarších částech Avesty není zmiňováno ani místo Zarathuštrova života. Až pozdější jašty v této souvislosti uvádí polomytickou zem Airjánem vaédžah.[3] Pozdější tradice jeho vlast umísťovala do Médie či Atropatené. Místa zmiňovaná v Avestě i jazyk, kterým byla napsána, však činí pravděpodobným Zarathuštrův život klást do východní části íránského areálu, jako byla Sogdiana nebo Chorasmie, tedy do Střední Asie.[1]
Nejistou otázkou je také Zarathuštrova historicita. Někteří badatelé, jako James Darmesteter v roce 1893 a Marijan Molé (1963), považovali jeho obraz v zarathuštrických pramenech za čistě mytický, nesouvisející s případně existujícím historickým Zarathuštrou. Jiní jako Jean Kellens a Eric Pirart (1988) a po nich Prods Oktor Skjærvø (1997) pak zpochybnili vůbec samu jeho existenci. William W. Malandra tyto hypotézy odmítl a poukázal například na výrazně individuální povahu gáthů, což stojí proti Kellensově hypotéze o tom, že byly produktem kolektivu kněží, nikoliv jednoho člověka – Zarathuštry.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
V gáthách lze nalézt jen sporé informace o životě Zarathuštry. Byl zaotarem, knězem, a členem rodiny Spitamovců. Jména jeho rodičů byla, podle pozdějších částí Avesty, Pourušáspa a Dughdhová. Třikrát byl ženatý a zplodil několik dcer, z nichž pouze nejmladší Pouručistá je známa jménem a její matka pravděpodobně náležela do rodiny Haéčataspů. Až v pozdějších textech jsou uváděni tři jeho synové, od první manželky chlapec jménem Isatvastra, od druhé chlapci dva, jménem Urvataṯnara a Hvarcitra. Zarathušrovým bratrancem byl Maidhjómáonha. Zarathuštra udržoval blízké styky s rodem Hvógvů, z nichž Džámásp se stal manželem jeho dcery Pouručisty, a z této rodiny pocházela i jeho třetí manželka.
Během svého působení získal mnoho nepřátel: Zmiňováni jsou především karpanové a kaviové, čímž jsou snad myšleny skupiny kněží, ale nakonec získal přízeň káviho Vištáspy, který konvertoval k jeho učení.[1]
V pozdějších částech Avesty a ve středoperských zdrojích získal Zarathuštra řadu mytických rysů, především rozsáhlou genealogii sahající až prvnímu člověku Gajómartovi z příběhu o zázračném početí a zrození.[1]
Učení[editovat | editovat zdroj]
Gáthy mají převážně etický charakter. Ústředním prvkem jejich myšlení je možnost rozhodování se mezi dvěma koncepty, z nichž první je Aša, „Pravdivost“, a druhý Drudž, „Klamství“. Ty vychází ze dvou počátečních duchů, blíženců. Jeden z nich, zvaný Angra Mainju, „Špatné smýšlení“, nebo Aka Mainju, „Zlé smýšlení“, si zvolil špatně, stvořil „ne-žití“ a na jeho stranu přešli daévové. Druhý z nich, Spenta Mainju, „Blahodárné smyšlení“, si zvolil dobře, stvořil žití, a je zjevně nějakým způsobem totožný s Ahura Mazdou. Na konci věků budou pak stoupenci Klamství potrestáni a Pravdivosti odměněni. Zarathuštrovo dílo tak představuje nejstarší dochovaný text s ideou pekla pro hříšníky a ráje pro spravedlivé. K takovému procesu však nedojde pouze na úrovni jednotlivců, nýbrž implicitně se dá z textů vyčíst, že celý svět dosáhne rajského stavu. Objevuje se zde také myšlenka saošjanta – spasitele.[1]
Kromě Ahura Mazdy vystupují v gáthách také další božské bytosti:
- Aša, „Pravdivost“,
- Vohu Manah, „Dobré Smýšlení“,
- Chšathra, „Moc“,
- Ármaiti, „Oddanost“,
- Haurvatát, „Celistvost“ a
- Ameretát, „Nesmrtelnost“.
Ty jsou v pozdějších textech známy jako Ameša Spentové, „Nesmrtelní blahodární“.
V Zarathuštrově myšlení Ahura Mazda zůstává antropomorfní a často je volně přecházeno u jeho oslovení do plurálového oslovení všech božstev. Fakt, že Ármati je označována za jeho dceru, napovídá tomu, že ona a další postavy jsou dědici starších božstev. Teologie gáthů se tak nedá označit přímo za monoteistickou.[1]
V literatuře[editovat | editovat zdroj]
- Zarathuštra je mimo jiné hrdinou knihy Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra (Also sprach Zarathustra).
- Stejný název má také slavný Opus 30 Richarda Strausse, známý z filmu 2001: Vesmírná odysea (film) či jako znělka České sody.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h WILLIAM W, Malandra. Zoroaster II. - General survey [online]. Encyclopædia Iranica, 20. 7. 2009 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b SCHMITT, Rüdiger. – Zoroaster I. - The name [online]. Encyclopædia Iranica, 20. 7. 2020 [cit. 2023-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MACKENZIE, David Neil. Ērān-Wēz [online]. Encyclopædia Iranica, rev. 15. 12. 1998 [cit. 2023-07-04]. Dostupné online.
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Klíma, Otakar, Zarathuštra, Praha 1964.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zarathuštra na Wikimedia Commons 
Osoba Zarathuštra ve Wikicitátech
