Zarathuštra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zarathuštra
Zartosht 30salegee.jpg
Narození 2. tisíciletí př. n. l.
Ray
Úmrtí 2. tisíciletí př. n. l.
Balch
Povolání prorok, zakladatel náboženství a básník
Nábož. vyznání Zoroastrismus
Manžel(ka) Hvōvi
Děti Pourucistā
Isat Vastar
Rodiče Pourushaspa Spitāma a Dughdova
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zarathuštra, latinsky Zoroaster, Zoroastres nebo Zaratus, persky Zardušt byl staroperský náboženský reformátor, zakladatel zoroastrismu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Všechny zprávy o životě Zarathuštry jsou založeny na domněnkách a legendách, jeho životní data se nedají blíže ohraničit. Podle tradic zachovaných v knihách vyznavačů jeho náboženství pocházel z rodu Haéčataspovců a jeho rodiče se jmenovali Pourušáspa a Dughdóvá. Ve starých spisech se tvrdí, že ďáblové dělali všechno pro to, aby zabránili Zarathuštrovu příchodu na svět. Jejich snahy však ztroskotaly, třebaže jim pomáhali čarodějové a hadači, zvaní karapové.

Zarathuštra na Rafaelově nástěnné fresce ve Vatikánu

Náboženství árijských kmenů v Íránu bylo v Zarathuštrově době velmi jednoduché a spočívalo vlastně jen v obětech, jimiž se získávala přízeň bůžků (daivů). Karapové, zprostředkovávající kontakt s nadpřirozenými bytostmi, měli pak na íránskou společnost značný vliv. Zarathuštra brzy poznal negativní stránku tohoto kultu a vystupoval především proti obětem, jimiž se rolníci ochuzovali o mnoho skotu. Aby dosáhl radikální změny, vydal se jako dvacetiletý mladík na cestu Íránem, brojil proti daivům i obětem a hlásal víru v jediného dobrého ducha – Ahura Mazdu, Pána Moudrosti. Ten spolu se svými pomocníky - Dobrou myslí, Nejlepším řádem, Zbožnou oddaností, Výbornou vládou, Zdravím a Nesmrtelností - spravedlivě řídí celý běh věcí.

Život Zarathuštry v obrazech

Moc karapů však nebylo lehké zlomit a teprve po mnoha letech se Zarathuštrovi podařilo přesvědčit o své pravdě knížete Vištáspu, jemuž uzdravil nejlepšího koně. Vištáspa, utvrzený ve víře četnými zjeveními, pak začal šířit mazdovskou nauku ve svých državách a podnikl kvůli tomu i řadu vojenských výprav. Na jeho dvoře žil Zarathuštra až do smrti.

Zarathuštra je pravděpodobně autorem gáth, nejstarší části Avesty. Gáth je celkem pět a jsou řazeny do Jasny. Hlásá se v nich víra, že existují dva původní duchové, z nichž jeden je tvůrce dobra a druhý ničitel. Ve světě je zastoupen obojí princip – pravda i lež. Když se původní íránští bůžkové měli rozhodnout, na čí stranu se přiklonit, vyvolili si ničitele a stali se z nich ďáblové. Každý, kdo se postaví na stranu pravdy, dostane podporu od dobrého ducha, s jehož pomocí zvítězí ve všech zkouškách.

Zarathuštrova nauka byla písemně fixována až v dobách parthské říše, tedy několik set let po smrti svého zakladatele. Za vlády perské dynastie Sásánovců (224651) se stala státním náboženstvím v Íránu a její vykladači (mágové) měli značný vliv na politiku. Nakolik byli zarathuštrovskou vírou prodchnuti staří perští králové z achaimenovské dynastie, je mezi badateli dodnes sporné. Po ovládnutí Persie (dnes Írán) Araby byli vyznavači zoroastrismu pronásledováni a přibližně v 10. století se usadili v Indii, zejména v Bombaji, kde jsou známi jako Pársové. Kevin Burns uvádí, že na světě je okolo 200 000 vyznavačů tohoto náboženství.[1]

V literatuře[editovat | editovat zdroj]

Zarathuštra je mimo jiné hrdinou knihy Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra (Also sprach Zarathustra). Stejný název má také slavný Opus 30 Richarda Strausse, známý z filmu 2001: Vesmírná odysea (film) či jako znělka České sody.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BURNS, Kevin. Východní filozofie : největší myslitelé od starověku po současnost. 1. vyd. Praha: Brána ISBN 978-80-7243-638-5, ISBN 80-7243-638-4. OCLC 855464949 S. 87-89.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Klíma, Otakar, Zarathuštra, Praha 1964

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]