Zarathuštra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zarathuštra
Obraz Zarathuštry, zoroastriánský chrám ohně v Jazdu v Íránu
Narození 2. tisíciletí př. n. l.
Rey
Úmrtí 2. tisíciletí př. n. l.
Manžel(ka) Hvōvi
Děti Pourucistā
Isat Vastar
Rodiče Pourushaspa Spitāma a Dughdova
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zarathuštra, latinsky Zoroaster, Zoroastres nebo Zaratus, persky Zardušt (žil patrně v 7. století př. n. l.) byl staroperský náboženský reformátor, zakladatel zoroastrismu.[1]

Všechny zprávy o životě Zarathuštry jsou založeny na domněnkách a legendách, jeho životní data se nedají blíže ohraničit. Podle tradic, zachovaných v knihách vyznavačů jeho náboženství, pocházel z rodu Haéčataspovců a jeho rodiče se jmenovali Pourušáspa a Dughdóvá. Ve starých spisech se tvrdí, že ďáblové dělali všechno pro to, aby zabránili Zarathuštrovu příchodu na svět, jejich snahy však ztroskotaly, třebaže jim pomáhali čarodějové a hadači, zvaní karapové.

Zarathuštra na Rafaelově nástěnné fresce ve Vatikánu

Náboženství árijských kmenů v Íránu bylo v Zarathuštrově době velmi jednoduché, spočívalo vlastně jen na obětech, jimiž se získávala přízeň bůžků (daivů). Karapové, zprostředkovávající kontakt s nadpřirozenými bytostmi, měli pak na íránskou společnost značný vliv. Zarathuštra brzy poznal negativní stránku tohoto kultu a vystupoval především proti obětem, jimiž se rolníci ochuzovali o mnoho skotu. Aby dosáhl radikální změny, vydal se jako dvacetiletý mladík na cestu Íránem, brojil proti daivům i obětem a hlásal víru v jediného dobrého ducha – Ahura Mazdu, Pána Moudrosti. Ten spolu se svými pomocníky, Dobrou myslí, Nejlepším řádem, Zbožnou oddaností, Výbornou vládou, Zdravím a Nesmrtelností, spravedlivě řídí celý běh věcí.

Život Zarathuštry v obrazech

Moc karapů však nebylo lehké zlomit a teprve po mnoha letech se Zarathuštrovi podařilo přesvědčit o své pravdě knížete Vištáspu, jemuž uzdravil nejlepšího koně. Vištáspa, utvrzený ve víře četnými zjeveními, pak začal šířit mazdovskou nauku ve svých državách a podnikl kvůli tomu i řadu vojenských výprav. Na jeho dvoře žil Zarathuštra až do smrti.

Obraz Zarathuštry, zoroastriánský chrám ohně, Taft v Íránu

Zarathuštra je pravděpodobně autorem gáth, nejstarší části Avesty. Gáth je celkem pět a jsou řazeny do Jasny. Hlásá se v nich víra, že existují dva původní duchové, z nichž jeden je tvůrce dobra a druhý ničitel. Ve světě je zastoupen obojí princip – pravda i lež. Když se původní íránští bůžkové měli rozhodnout, na čí stranu se přiklonit, vyvolili si ničitele a stali se z nich ďáblové. Každý, kdo se postaví na stranu pravdy, dostane podporu od dobrého ducha, s jehož pomocí zvítězí ve všech zkouškách.

Zarathuštrova nauka byla písemně fixována až několik set let po smrti svého zakladatele, v dobách parthské říše. Za vlády perské dynastie Sásánovců (224651) se stala státním náboženstvím v Íránu a její vykladači (mágové) měli značný vliv na politiku. Nakolik byli zarathuštrovskou vírou prodchnuti staří perští králové z achaimenovské dynastie, je mezi badateli dodnes sporné.

Zarathuštra je mimo jiné hrdinou knihy Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra (Also sprach Zarathustra). Stejný název má také slavný Opus 30 Richarda Strausse, známý z filmu 2001: Vesmírná odysea (film) či jako znělka České sody.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Klíma, Otakar, Zarathuštra, Praha 1964
  1. Zarathustra a jeho učení. svetovanabozenstvi.cz [online]. [cit. 2018-09-24]. Dostupné online. (česky)