Wikipedista:Kaja.jenisova/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Věstonická nádrž je Přírodní rezervace s ev. číslem 1672 nacházející se v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Přírodní rezervací byla vyhlášena v roce 1994, za účelem udržet vodní a mokřadní ekosystém pro ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Roku 2005 byla vyhlášena v soustavě natura 2000 ptačí oblastí s hlavním cílem chránit vzácné druhy ptáků. Obklopují ji vesnice Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Strachotín a Pasohlávky. Je jednou ze tří nádrží nesoucí název Vodní dílo Nové Mlýny, pouze střední nádrž však byla ponechána přírodním procesům, dolní (Novomlýnská) a horní (Mušovská) slouží k rekreaci a výrobě elektrické energie. [1]

Věstonická nádrž
Věstonická nádrž
Věstonická nádrž
Poloha
Světadíl Evropa
Státy ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský
Okresy Brno-venkov a Břeclav
Věstonická nádrž
Věstonická
nádrž
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rozloha 1024 ha
Objem 32,062 mil. m³
Povodí 11 713,41 km²
Ostatní
Typ přehradní nádrž
Nadm. výška 167 m n. m.
Přítok vody Dyje, Jihlava, Svratka.
Odtok vody Dyje

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Vodní dílo Nové Mlýny se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Věstonická nádrž je situována mezi horní (Mušovskou) a dolní (Novomlýnskou) nádrží. Je ohraničena uměle vybudovanými hrázemi, které jsou zpevněny lomovými kameny, v jižní a východní části je hráz zalita asfaltem. Západně a východně nádrž lemují silnice I/52 a silnice II/420 v úseku Strachotín-Dolní Věstonice. Střední nádrž leží na soutoku řek Svratky a Jihlavy, západně do ní z horní nádrže přitéká voda z Dyje. Celkově zaujímá plochu 1024 ha. Průměrná hloubka vody v nádrži činí 2 m, maximální dosahuje 5,4 m. [1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nádrže byly vybudovány na řece Dyji v 70. a 80. letech 20. století zatopením rozsáhlých mokřadů, lužních lesů a obce Mušov. [1] Před vybudováním vodního díla, se oblast vyznačovala nedostatkem vody v období sucha a častými povodněmi. Nádrže byly vybudovány za účelem snížení povodňových průtoků a přivedení vláhy pro zemědělskou činnost. [2] Při napuštění nádrží došlo k zatopení, a tudíž zániku většiny lužních lesů a mokřadů, které se v oblasti nacházely a tvořily významnou část krajiny jižní Moravy. Výstavbou nádrží se značně narušil hydrologický systém v krajině, došlo k poklesu podzemní vody a vymizela řada významných druhů živočichů i rostlin. [3] Proto byla nádrž vyhlášená roku 1994 přírodní rezervací, jako jistá kompenzace za ztrátu cenných biotopů. Slouží k účelu udržovat vodní a mokřadní ekosystém pro ochranu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Roku 2005 byla vyhlášena v soustavě natura 2000 ptačí oblastí s hlavním cílem chránit vzácné druhy ptáků. [1]

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na střední nádrži se nachází 24 ostrovů, které zvyšují plochu s vegetací. [2] Řada z nich byla uměle vytvořená. Ostrovy nacházející se v západní části, jsou považovány za významné hnízdiště pro racky, rybáky a vrubozobé ptáky. Tyto ostrovy jsou pokryté zejména bylinnou vegetací s výskytem jednotlivých dřevin. Ostrovy v severní části vznikly částečně z naplavenin z řeky Svratky a Jihlavy a byly uměle dobudovány. Ostrovy Písky, v jihovýchodní části nádrže, jsou jediné složené z písečných hrúd, což odpovídá složení původního terénu. Mezi dominanty nádrže patří kostelní ostrov, na kterém se nalézá kostel svatého Linharta. V jeho blízkosti se nachází ostrov Iváňský, Hřbitovní a šest malých protáhlých ostrůvků. [1]

Cíl ochrany[editovat | editovat zdroj]

"Držení či dosažení druhové pestrosti typů mokřadních ekosystémů, která umožní rozvoj co nejbohatšího společenstva živočichů s důrazem na ptáky. Především druhů jako je Husa velká (Anser anser), Husa polní (Anser fabalis) a Husa běločelá (Anser albifrons) v mimohnízdní době v období jarní a podzimní migrace a při zimování. Zároveň by se mělo usilovat o dostatečnou potravní nabídku. Dalšími druhy, na které ochrana cílí, jsou Orel mořský (Haliaeetus albicilla), Rybák obecný (Sterna hirundo), vrubozobí, dlouhokřídlí a brodiví. Zvýšit druhovou pestrost a početnost živočichů a rostlin vázané na biologicky cenné biotopy. Zajistit prosperitu významných rostlinných druhů, které se v oblasti vyskytují jako segment původní vegetace." [1]

Flóra[editovat | editovat zdroj]

V oblasti se hojně nacházejí druhy rákosin. K početně vyskytujícím se druhům patří proskurník lékařský (Althea officinallis) a blešník úplavičný (Pulicaria dyseteryca). K fluoristicky nejvýznamnější vegetaci, nacházející se na ostrovech s hlinitým a kamenitým podložím, se řadí jednoleté a vytrvalé subhalofilní druhy. K této skupině patří zákonem chráněná ostřice žitná (carex secalina). Šáchor hnědý (Cyperus Fuscus), rozrazil pobřežní (Veronica catenata), Rozrazil bažinný (Veronica anagalloides), nebo myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus) se vyskytují na obnažených březích nádrže. Psamofilní druhy, jako je divizna brunátná (Verbascum phoenieum), křivatec nizoučký (Gagea pusilla), pýr prostřední (Elytrigia intermedia) byly potlačeny porostem akátu a vyskytují se jen v malých populacích na Písečném velkém ostrově.

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Díky velikosti vodní plochy, struktuře suchozemských biotopů a dostupnosti potravní nabídky se Věstonická nádrž stala oblastí s nesporným ornitologickým významem. Nejčastěji se zde nalézají vodní a mokřadní druhy ptáků. Mezi ptáky, kteří tuto lokalitu vyhledávají za účelem hnízdění patří rybák obecný (Sterna hirundo), racek chechtavý (Chroicocephalus ridibunuds), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), husa velká (Anser anser) a racek černohlavý (Larus melanocephalus). Ostrovní plochy, které jsou vhodné k hnízdění však často zarůstají dřevinou a bylinnou vegetací, a proto jsou závislé na pravidelném managementu. Věstonická nádrž také představuje pravidelně vhodné zimoviště pro druhy jako jsou morčák malý (Mergus albellus), husa tundrová (Anser rossicus), husa běločelá (Anser albifrons) a orel mořský (Haliaeetus albicilla). Zároveň slouží jako jedna z nejdůležitějších tahových zastávek pro řadu ptačích druhů.

Z významných druhů ryb, které se v nádrži vyskytují můžeme uvést jelce jesena (Leuciscus idus) a mníka jednovousého (Lota lota). Jelikož se nádrž využívá k hospodářské těžbě ryb, jsou zde pravidelně vysazovány druhy jako kapr obecný (Cyprinus caprio), lín obecný (Tinca tinca), štika obecná (Esox lucius), candát obecný (Sander lucioperca) a sumec velký (Silurus glanis).

Obojživelníci jsou vázáni na tůně, mokřady a místa, která nejsou ovlivněna vlnobitím. Místy jsou početné druhy kuňky ohnivé (Bombina bombina), skokana skřehotavého (Rana ridibunda) nebo rosničky zelené (Hyla arborea). Vzácně se vyskytuje Ropucha zelená (Bufo viridis), ropucha obecná (bufo bufo), skokan zelený (Rana esculenta), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan krátkonohý (Rana lessonae).

Mezi trvale se vyskytující druhy savců, pohybujících se v těsné blízkosti nádrže, nebo na ostrovech patří bobr evropský (Castor fiber) a vydra říční (Lutra lutra). [1] Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus), nutrie říční (Myocastor coypus) a norek americký (Neovison vison) jsou nepůvodními druhy objevující se v této oblasti. Způsobem jejich predace představují závažné nebezpečí pro ptačí populaci. Nejrizikovější skupinou jsou ptáci hnízdící v přízemním patře. [4]

Oblast je bohatá i na bezobratlé živočichy. Diverzita biotopů při březích má pozitivní efekt na výskyt měkkýšů. Z vzácně se vyskytujících druhů, vázaných na písčitobahnité sedimenty ve vodních tocích, můžeme uvést okružanku říční (Sphaerium rivicola) nebo hrachovku nepatrnou (Pisidium moitessierianum). Řada entomofauny v této oblasti je vázaná na vodu. Můžeme zde najít vodní brouky: potápníky, vířníky, vodomily, vážky: klínatku obecnou (Gomhus vulgatissimus), šídlo rákosní (Aeshna, affinis), nebo vlhkomilné střevlíky. Také motýli zde mají své zastoupení. Hráze nabízejí prostředí vhodné pro vzácně se vyskytujícího brouka majku obecnou (meloe proscarabaeus). Ve vrbách a topolech se vyvíjejí larvy mnoha druhů tesaříků. Běžně se na území také vyskytuje kudlanka nábožná (Mantis religiosa). [1]

Turismus[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast vodního díla Nové mlýny je značně turisticky vytížená. Kolem nádrže vedou cyklistické a turistické stezky, které jsou nejvíce vytížené v letních měsících. Rybolov je ve střední nádrži povolen pouze na jižní hrázi. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=1672
  2. a b : http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-stredni/
  3. . KLIMÁNEK, Martin. Klimatický vliv Novomlýnských nádrží a lužní les. In: ROŽNOVSKÝ, J.; LITSCHMANN, T. XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2004. ?: [.2002. ISBN 80-85813-99-8. S. 161-179.]
  4. ČAMLÍK, Gašpar, Kateřina POLEDNÍKOVÁ a Lukáš POLEDNÍK. Mammal populations on islands of the Věstonice Reservoir Nature Reserve, southern Moravia (Czech Republic): Populace savců na ostrovech přírodní reservace Věstonická nádrž, jižní Morava. , 13.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Snímek části dolní nádrže a střední (Věstonické) nádrže. Vpravo Strachotínský rybník
Severní strana Věstonické nádrže
Sever Věstonické nádrže, Pálava
Strachotínský rybník a Věstonická nádrž

[[Kategorie:Přehradní nádrže v okrese Břeclav]] [[Kategorie:Přehradní nádrže v okrese Brno-venkov]] [[Kategorie:Přehradní nádrže v Dyjsko-svrateckém úvalu]] [[Kategorie:Dyje]] [[Kategorie:Ptačí oblasti v Česku]] [[Kategorie:Pasohlávky]]