Přeskočit na obsah

Vysoká Pec (okres Karlovy Vary)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vysoká Pec u Nejdku)
Vysoká Pec
Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu
Pohled na chalupy na svahu Havraního vrchu
Znak obce Vysoká PecVlajka obce Vysoká Pec
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecNejdek
Obec s rozšířenou působnostíKarlovy Vary
(správní obvod)
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel348 (2024)[1]
Rozloha13,36 km²[2]
Nadmořská výška744 m n. m.
PSČ362 21
Počet domů112 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVysoká Pec 109
362 21 Nejdek 1
info@vysokapec.eu
StarostaVáclav Malý
Oficiální web: www.vysokapec.eu
Vysoká Pec na mapě
Vysoká Pec
Vysoká Pec
Další údaje
Kód obce578029
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoká Pec (německy Hochofen) je obecokrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Leží zhruba čtyři kilometry severozápadně od Nejdku. Žije zde 348[1] obyvatel.

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1590,[4] ale železná ruda se tu těžila již od 14. století.[5] Dějiny obce byly tradičně spojeny s nejdeckým panstvím.[6]

Hornictví

[editovat | editovat zdroj]

V okolí Vysoké Pece nejsou dominantním ložiskovým typem cínonosné greiseny jako v Rudném, ale železné rudy skarnového typu s obsahem magnetitu. Doly zde založili Šlikové a v nejdecké horní knize je těžba uváděna od roku 1557. Mezi nejstarší doly patřil důl Vysoká Jedle (Hohe Tanne). V průběhu staletí se stal nejdůležitějším dolem Jeroným (Hieronymus), založený v 16. století. Těžba železných rud ve Vysoké Peci byla dočasně přerušena před rokem 1847, důl Jeroným byl však brzy obnoven a provozován až do roku 1855. Po jeho uzavření bylo nadále v provozu pět šachet. Vytěžené rudy byly taveny v místní huti, uváděné ji v roce 1590. Část rudy byla dopravována do nejdeckých hamrů a železáren, ale existují doklady o jejím prodeji do Saska.[6] Se stopami po důlní činnosti se setkáváme v celém okolí Vysoké Pece a Rudného a návštěvníky s nimi seznamuje devět kilometrů dlouhá naučná stezka Vysoká Pec – Rudné. Stezka je určena pěším turistům a zdatnějším cyklistům na horských kolech. V místě poddolovaného území dolu Jeroným vybudovali místní nadšenci „westernové městečko“.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 656 obyvatel (z toho 316 mužů), z nichž bylo 651 Němců a pět cizinců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 787 obyvatel: 781 Němců a šest cizinců. Kromě dvou evangelíků a 114 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (bez místní části Rudné)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 740 706 698 681 734 656 787 180 182 123 105 67 96 116 126
Počet domů 99 112 115 120 120 120 153 171 71 35 34 36 38 49 55
Vývoj počtu obyvatel a domů Vysoké Pece (včetně místní části Rudné)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 309 2 285 2 265 2 252 2 344 2 137 2 186 343 339 307 258 227 258 329 347
Počet domů 304 344 340 355 363 367 414 447 71 70 66 71 73 104 112

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 1869–1950 Vysoká Pec byla obcí v okrese Kraslice (1869–1900), poté v okrese Nejdek (1910–1930) a později v okrese Karlovy Vary-okolí. V letech 1961–1991 patřila jako část městaNejdku a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[12]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 4. června 1998.[13]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 356. 
  5. Historie [online]. Obec Vysoká pec [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. 
  6. a b ROJÍK, Petr. Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2000. ISBN 80-238-6095-X. S. 151–153. 
  7. TVRDÝ, Jaromír. Česko-Bavorský Geopark, Průvodce č. 2. Sokolov: Muzeum Sokolov, 2012. Kapitola Geologické zajímavosti – Krušné hory – Nejdecko a Kraslicko, s. 33. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233. 
  10. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Karlovy Vary. Praha: Český statistický úřad, 2015. 24 s. Dostupné online. S. 21.  Archivováno 30. 9. 2016 na Wayback Machine.
  11. a b Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  12. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 642.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  13. Udělené symboly – Vysoká Pec [online]. 1998-06-04 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]