Přeskočit na obsah

Vláda Jiřího Rusnoka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vláda Jiřího Rusnoka
Předseda vlády Jiří Rusnok (2013)
Předseda vlády Jiří Rusnok (2013)
Pořadídvanáctá (od r. 1993)
PředsedaJiří Rusnok
1. místopředsedaJan Fischer
MístopředsedovéMartin Pecina
Počet členů15
Politické subjektynestraníci, KDU-ČSL
JmenovánaMilošem Zemanem
Datum jmenování10. července 2013
Nevyslovení důvěry7. srpna 2013[1]
A 93, N 100, Z 0 / 193
PodporaČSSD, KSČM, VV,
3 nezařazení
Demise13. srpna 2013
Konec v úřadu29. ledna 2014
Důvod ukončenínevyslovení důvěry
volby do PSP ČR 2013
Stínová vládaBohuslava Sobotky (ČSSD)
Jiřího Paroubka (LEV 21)
Webová stránkawww.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda Jiřího Rusnoka byla od 10. července 2013 do 29. ledna 2014 vládou České republiky, která nahradila předchozí Nečasův kabinet, jenž byl v demisi. Tvořilo ji čtrnáct nestraníků a jeden člen KDU-ČSL. Dne 25. června 2013 byl Jiří Rusnok jmenován předsedou vlády a zároveň byl pověřen sestavením nového kabinetu. Vládu jmenoval 10. července 2013 prezident republiky Miloš Zeman. Část občanů ji podle průzkumu v srpnu 2013 vnímala jako „vládu přátel Miloše Zemana“.[2]

Ve středu 7. srpna 2013 vláda nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, když pro ni hlasovalo 93 poslanců, proti bylo 100 poslanců.[3] Předseda vlády Rusnok předal demisi vlády do rukou prezidenta republiky v úterý 13. srpna.[4] Prezident Zeman následně pověřil Rusnoka vedením vlády jako vlády v demisi až do vytvoření nové politické vlády po předčasných volbách.

Vznik vlády

[editovat | editovat zdroj]

Jednání s prezidentem

[editovat | editovat zdroj]

17. června 2013 v 18:03 podal Petr Nečas, předseda tehdejší vlády, demisi do rukou prezidenta republiky v důsledku kauzy Nagyová.[5] Prezident jej následně pověřil vedením vlády jako vlády v demisi, až do doby jmenování vlády nové.[zdroj?] Během pátku 21., soboty 22. a neděle 23. června prezident Zeman jednal jednotlivě se zástupci politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.[zdroj?] Během této doby se[kdo?] již spekulovalo, že Zeman jmenuje vládu odborníků.[zdroj?] Spekulovalo se[kdo?] o několika jménech, např. o Martinu Pecinovi a také o Jiřím Rusnokovi. Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM – liberálními demokraty navrhla pokračování současné vlády s jiným premiérem, a sice Miroslavou Němcovou.[6]

Jmenování premiéra a sestavování vlády

[editovat | editovat zdroj]

V úterý 25. června 2013 oznámil prezident Zeman, že téhož dne již pověřil Jiřího Rusnoka, exministra průmyslu a obchodu, financí a bývalého člena ČSSD, sestavením nové, tzv. "úřednické", vlády. Jiří Rusnok ještě 25. června oznámil, že většina budoucích ministrů nové vlády již má vládní zkušenosti. V týž den bylo oznámeno, že ministrem vnitra se stane Martin Pecina, který již vedl tentýž resort ve vládě Jana Fischera.[7] Dne 26. června se[kdo?] začalo spekulovat o dalších lidech, kteří by měli usednout v Rusnokově vládě. Jednalo se[kdo?] o Janu Kohoutovi, který měl být ministrem zahraničních věcí (stejný post vykonával ve vládě Jana Fischera). Dále se[kdo?] taky spekulovalo o Miroslavu Tomanovi na post ministra zemědělství a Vladimíru Drymlovi či Miladě Emmerové na funkci ministra zdravotnictví. ČSSD prostřednictvím svého předsedy Bohuslava Sobotky kritizovala, že vláda Jiřího Rusnoka nebude „vláda odborníků“, ale vláda SPOZ, tedy strany, jejímž čestným předsedou je prezident Miloš Zeman.[8]

Stanoviska stran zastoupených ve Sněmovně

[editovat | editovat zdroj]
  • Česká strana sociálně demokratická (54 poslanců): „Rozhodnutí prezidenta otevírá cestu k předčasným volbám“[9]
    • ČSSD podporuje urychlené vypsání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny.
  • Občanská demokratická strana (50): „Jmenování vlády bez důvěry parlamentu je nezodpovědný krok“[10]
    • ODS podporuje pokračování současné koalice s TOP 09 a LIDEM. V čele vlády chce Miroslavu Němcovou.
  • TOP 09 (42): „Nezodpovědná vláda nezodpovědného prezidenta“[11]
    • TOP 09 podporuje, stejně jako ODS, pokračování současné koalice. Do čela vlády prosazuje společnou koaliční kandidátku Miroslavu Němcovou.
  • Komunistická strana Čech a Moravy (26): „Vládní krizi vyřeší jedině nové volby“[12]
    • KSČM prosazuje, stejně jako ostatní opoziční strany, rozpuštění sněmovny a vypsání nových voleb.
  • Věci veřejné (11): „Kalousek, Kubice a další ministři musí urychleně opustit své úřady!“[13]
    • VV prosazují rozpuštění sněmovny a nové volby.
  • LIDEM – liberální demokraté (8): „Republiková rada strany LIDEM jasně prohlašuje, že preferuje politické řešení současné vládní krize a vytvoření pravicové vlády na půdorysu spolupráce stran LIDEM, TOP 09 a ODS pod vedením Miroslavy Němcové.“[14]
    • LIDEM podporují pokračování koalice v čele s Miroslavou Němcovou. Předsedkyně Karolína Peake zároveň nevyloučila podporu vlády Jiřího Rusnoka.[15]

Reakce politiků na jmenování J. Rusnoka

[editovat | editovat zdroj]
  • Miroslav Kalousek, 1. místopředseda TOP 09: "Odborníkem není člověk proto, že je tak nazýván, ale proto, že se tak chová. Jiří Rusnok se chová spíš jako nezodpovědný kamarád prezidenta Zemana. Nemá šanci prosadit státní rozpočet na příští rok."[16]
  • Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedkyně ODS, kandidátka koalice na premiérku: "Pan prezident by měl mít ambici jmenovat vládu, která má ambici, že důvěru parlamentu získá... Jak prezident republiky, tak nově jmenovaný premiér se staví neodpovědně k České republice."
  • Martin Kuba, výkonný předseda ODS, ministr průmyslu a obchodu v demisi (reakce na prezidentova slova, že nechce provádět žádné tsunami):[17] "Právě tímto to tsunami rozpoutal."

Reakce na angažmá Jana Fischera

[editovat | editovat zdroj]
  • Miroslav Kalousek, 1. místopředseda TOP 09: „Cesta od favorita prezidentské volby až po pokusného králíka v Zemanově experimentu, to musí být velmi hořký lidský příběh. Ale pravděpodobně typický pro bývalého normalizačního kariéristu.“[18]
  • Reakce Jana Fischera: „Já to považuju za něco, kde si pan ministr financí vlastně kreslí, maluje svůj autoportrét, a veřejnost uvidí, jak v něm bude vypadat, to je první věc, a současně maluje portrét politické praxe, kde hrubost politiků nahrazuje velkorysost, nahrazuje slušnost, nahrazuje věcnou debatu, a já do tohoto světa nepatřím a tuto polemiku na této úrovni nepovedu, nemám na ni čas a pravděpodobně ji ode mne ani nikdo nečeká.“[19]

Seznam členů vlády

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Úřad Člen vlády Subjekt Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vlády Jiří Rusnok
nestraník 20130625a25. června 2013 20140129a29. ledna 2014
1. místopředseda vlády
Ministr financí 		Jan Fischer
Jan Fischer
Jan Fischer
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Místopředseda vlády
Ministr vnitra 		Martin Pecina
nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministryně spravedlnosti
Předsedkyně Legislativní rady vlády 		Marie Benešová
nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr práce a sociálních věcí František Koníček
František Koníček
František Koníček
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr pro místní rozvoj František Lukl
František Lukl
František Lukl
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014

Ministr zdravotnictví

Martin Holcát
Martin Holcát
Martin Holcát
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr zahraničních věcí Jan Kohout
Jan Kohout
Jan Kohout
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr kultury Jiří Balvín
Jiří Balvín
Jiří Balvín
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr průmyslu a obchodu Jiří Cieńciała
Jiří Cieńciała
Jiří Cieńciała
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr zemědělství Miroslav Toman
Miroslav Toman
Miroslav Toman
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Dalibor Štys
Dalibor Štys
Dalibor Štys
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr obrany Vlastimil Picek
Vlastimil Picek
Vlastimil Picek
 nestraník 20130710a10. července 2013 [p 1] 20140129a29. ledna 2014
Ministr dopravy Zdeněk Žák
Zdeněk Žák
Zdeněk Žák
 nestraník 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014
Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský
Tomáš Podivínský
Tomáš Podivínský
 KDU-ČSL 20130710a10. července 2013 20140129a29. ledna 2014

Jediným členem vlády, který působil také v Nečasově kabinetu, byl ministr obrany Vlastimil Picek. Nabídku pokračovat ve své funkci dostal od Jiřího Rusnoka i ministr školství v demisi Petr Fiala, ale ten ji 26. června odmítl.[20]

Členství ve stranách

[editovat | editovat zdroj]

Téměř všichni členové vlády byli v době jmenování nestraníci. Předseda vlády Jiří Rusnok byl do roku 1989 kandidátem členství v KSČ,[21][22] od roku 1998 byl členem ČSSD,[21] v níž mu roku 2006 hrozilo vyloučení[21] a v lednu 2010 z ní sám vystoupil pro nesouhlas s jejím údajným populismem[23] a stal se externím ekonomickým poradcem Strany práv občanů Miloše Zemana.[23][22] Tři členové (Marie Benešová, Jan Kohout a František Koníček) v souvislosti se vstupem do vlády pozastavili členství v České straně sociálně demokratické.[24] Kohout měl již v minulosti členství pozastavené na dobu působení ve Fischerově vládě v roce 2009.[25] Martin Pecina byl v minulosti postupně členem ODS a ČSSD[22][26] a vyjádřil i připravenost vstoupit k Zemanovcům.[26] Jan Kohout,[26][22] František Koníček,[22][27] Vlastimil Picek,[26][22] Jan Fischer[22] a Jiří Cieńciała[22] byli v minulosti členy KSČ. Pecina, Koníček, Toman, Lukl a Žák kandidovali ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 jako bezpartijní na kandidátce SPOZ. Žák tak učinil poté, co byl z pražské kandidátky vyškrtnut Miroslav Šlouf. Žádný jmenovaný ve volbách neuspěl.

Ministr životního prostředí Tomáš Podivínský je od roku 1997 členem KDU-ČSL. Po devíti letech ze strany vystoupil a asi po roce se do ní znovu vrátil.[28] V předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 za tuto stranu úspěšně kandidoval jako lídr v Moravskoslezském kraji.[29]

Agenda vlády

[editovat | editovat zdroj]

Zvýšení minimální mzdy

[editovat | editovat zdroj]

Vláda Jiřího Rusnoka, ještě před hlasováním o důvěře, zvýšila svým usnesením ze 16. července 2013 minimální mzdu z předešlých 8000 Kč na 8500 Kč. Tato změna nabyla účinnosti 1. 8. 2013.[30] Zvýšení minimální mzdy se však netýká osob pobírajících invalidní důchod.[31]

Nevyslovení důvěry

[editovat | editovat zdroj]

Dne 7. srpna 2013 nezískala vláda Jiřího Rusnoka důvěru v Poslanecké sněmovně. Pro vládu hlasovalo 93 poslanců, včetně zástupců ČSSD, KSČM a Věcí veřejných. Proti bylo 100 zákonodárců, včetně většiny členů ODS, TOP 09 a LIDEM. Sedm členů Poslanecké sněmovny nebylo přítomno, z toho dva občanskodemokratičtí poslanci Tomáš Úlehla a Jan Florián, stejně jako liberální demokratka Karolína Peake, opustili sál. Předseda vlády Rusnok oznámil, že demisi podá do rukou prezidenta republiky neprodleně ve čtvrtek nebo v pátek.[3][32] Vláda se poté na svém pátečním jednání z 9. srpna usnesla, že premiér předá její demisi v úterý 13. srpna.[4]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Vlastimil Picek vykonával úřad ministra obrany již v předchozí vládě Petra Nečase. Poprvé byl do této funkce jmenován 19. března 2013. Podruhé pak 10. července téhož roku v rámci navazující Rusnokovy vlády.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ 57. schůze, 11. hlasování, 7. srpna 2013, 20:53, Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry [online]. Psp.cz [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ vrm. Rusnokův tým považuje za "vládu odborníků" jen 15 procent Čechů [online]. Ceskatelevize.cz, 2013-08-04 [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b 93:100. Rusnokova vláda důvěru nezískala. Strany plánují volby. Lidovky.cz [online]. 2013-08-07 [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Vláda se usnesla na demisi, Rusnok ji Zemanovi předá v úterý. České noviny.cz [online]. 2013-08-09 [cit. 2013-08-10]. Dostupné online. 
  5. ↑ Nečas dá demisi, ODS chce vládnout s jiným premiérem, šanci má Kuba. idnes.cz [online]. 2013-06-16. Dostupné online. 
  6. ↑ Koalice má 101 hlasů pro vládu pod vedením Miroslavy Němcové. iROZHLAS [online]. 2013-06-25 [cit. 2024-08-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ Vnitro povede Pecina, potvrdil Rusnok. Šéfem diplomacie může být Kohout. idnes.cz [online]. 2013-06-25. Roč. 2013. Dostupné online. 
  8. ↑ Rusnok sestavuje vládu SPOZ, ministři za ně půjdou do voleb, vadí ČSSD. idnes.cz [online]. 2013-06-26. Roč. 2013. Dostupné online. 
  9. ↑ Rozhodnutí prezidenta otevírá cestu k předčasným volbám. www.cssd.cz [online]. 2013-06-25 [cit. 2013-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-21. 
  10. ↑ Miroslava Němcová: Jmenování vlády bez důvěry parlamentu je nezodpovědný krok. www.ods.cz [online]. 2013-06-25. Dostupné online. 
  11. ↑ Kalousek: Nezodpovědná vláda nezodpovědného prezidenta. www.top09.cz [online]. 2013-06-25. Dostupné online. 
  12. ↑ Filip: Vládní krizi vyřeší jedině nové volby. www.kscm.cz [online]. 2013-06-25. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  13. ↑ VV: Kalousek, Kubice a další ministři musí urychleně opustit své úřady!. www.veciverejne.cz [online]. 2013-06-25. Dostupné online. 
  14. ↑ Usnesení republikové rady. www.lidem.cz [online]. 2013-06-25 [cit. 2013-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. 
  15. ↑ Peake nevyloučila podporu Rusnokově vládě. Novinky.cz [online]. Borgis, 2013-06-25. Dostupné online. 
  16. ↑ Vládu sestaví Rusnok, rozhodl Zeman. Postavil se proti stranám. idnes.cz [online]. 2013-06-25. Roč. 2013. Dostupné online. 
  17. ↑ Mé další kroky musí vést ke zklidnění, žádné tsunami, řekl Zeman. idnes.cz [online]. 2013-06-25. Roč. 2013. Dostupné online. 
  18. ↑ Hořký příběh normalizačního kariéristy, hodnotí Kalousek Fischera, iDnes.cz, 8. 7. 2013, eli, jpl, kop
  19. ↑ Jan Fischer ministrem financí, Události, Česká televize, 8. 7. 2013, min 33:20 a násl.
  20. ↑ Josef Kopecký, Čeněk Třeček: Benešová kývla Rusnokovi a míří do vlády, Fiala řekl ne, idnes.cz, 26. 6. 2013
  21. ↑ a b c Vládu by mohl posílit Rusnok z ČSSD Archivováno 21. 9. 2013 na Wayback Machine., Novinky.cz, 12. 12. 2008
  22. ↑ a b c d e f g h Nová Rusnokova vláda: lidé s vazbami na byznys, pět bylo v KSČ, iDnes.cz, 8. 7. 2013
  23. ↑ a b Ivana Svobodová: Rusnok opustil ČSSD. Pracuje pro Miloše Zemana, Týden.cz, 30. 1. 2010
  24. ↑ Starosta Lukl je dalším ministrem, Benešová pozastaví členství v ČSSD. iDNES.cz [online]. 2013-07-03 [cit. 2013-07-08]. Dostupné online. 
  25. ↑ Rusnok má svůj tým. Podívejte se, kdo má vládní křeslo jisté [online]. ČT 24, 2013-06-27 [cit. 2013-07-12]. Dostupné online. 
  26. ↑ a b c d Vendula Kalhausová + red.: Rusnokův tým se naplňuje, "odborníky" spojuje Zeman i KSČ, Týden.cz, 5. 7. 2013
  27. ↑ Matěj Smlsal: Mrtvej kůň. Tak měli o novém ministru Koníčkovi mluvit v odposleších Bém s Janouškem, iHNed.cz, 1. 7. 2013
  28. ↑ Ministr Podivínský přes sílící tlak některých lidovců neodstoupí. Deník.cz [online]. 2013-11-08. Dostupné online. 
  29. ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 25.10. – 26.10.2013. Jmenné seznamy. Kraj: Moravskoslezský kraj. Strana: Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová [online]. Volby.cz [cit. 2013-10-27]. Dostupné online. 
  30. ↑ První krok Rusnokova kabinetu: Minimální mzda od srpna 8 500. ct24.cz [online]. 16.7.2013, rev. 16.7.2013. Roč. 2013. Dostupné online. 
  31. ↑ Rusnokova vláda schválila zvýšení minimální mzdy. invArena [online]. 2013-07-17 [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. 
  32. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=787012

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Vlády České republiky
Česká socialistická republika (1969–90)
Rázl (NF) (1969) • Kempný a Korčák (NF) (1969–1971) • Korčák II (NF) (1971–1976) • Korčák III (NF) (1976–1981) • Korčák IV (NF) (1981–1986) • Korčák, Adamec, Pitra a Pithart (NF/OF) (1986–1990)
v rámci ČSFR (1990–92)
Česká republika (od 1993)
(členové vlád)
Vláda Jiřího Rusnoka
Předseda vlády
Jiří Rusnok (jmenován 25. června 2013)
Členové v den jmenování vlády
10. července 2013
Jan Fischer (1. místopředseda vlády, finance) • Martin Pecina (místopředseda vlády, vnitro) • Jan Kohout (zahraniční věci) • Vlastimil Picek (obrana) • Marie Benešová (spravedlnost) • František Koníček (práce a sociální věci) • Jiří Cieńciała (průmysl a obchod) • Martin Holcát (zdravotnictví) • Dalibor Štys (školství, mládež a tělovýchova) • Miroslav Toman (zemědělství) • Zdeněk Žák (doprava) • František Lukl (místní rozvoj) • Tomáš Podivínský (životní prostředí, KDU-ČSL) • Jiří Balvín (kultura)
nestraníci, pokud není uvedeno jinak
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vláda_Jiřího_Rusnoka&oldid=24201000“