Vlajka Východního Timoru
Vlajka Východního Timoru je tvořena červeným listem o poměru stran 1:2 (ústava však poměr stran neurčuje), s černým žerďovým klínem s vrcholem v první třetině délky listu, překrývajícím žlutý žerďový klín s vrcholem ve středu listu. V černém klínu je bílá, pěticípá hvězda, směřující jedním cípem k hornímu rohu listu.[1][2]
Černá barva podle ústavy Východního Timoru představuje „tmářství, které je nutno překonat“, žlutá stopy kolonialismu v historii země, červená „úsilí za národní osvobození“ a hvězda „mír“ a „světlo, které provází“.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od 16. století byla východní část ostrova portugalskou kolonií, poté na ni získali vliv nizozemští osadníci, ale později se dostal zpět pod portugalskou nadvládu. Hranice mezi západní (indonéskou) a východní (portugalskou) části ostrova byla přesně určena až za I. světové války, v roce 1916. Historicky se tak na Východním Timoru používaly vlajky portugalské, nizozemské, indonéské nebo vlajky OSN.
Portugalská vlajka Východního Timoru (1830–1910)
Poměr stran: 2:3
Vlajka východotimorského guvernéra (1830 (?)–1975)
Poměr stran: 2:3
Portugalská vlajka Východního Timoru (1910–1975)
Poměr stran: 2:3
Návrh východotimorské vlajky (1967)
Poměr stran: 2:3
.svg)
.svg)
28. listopadu 1975 vyhlásil Východní Timor nezávislost na Portugalsku (pod názvem Východotimorská lidově demokratická republika). Večer před dnem vyhlášení nezávislosti byla na hlavním náměstí v hlavním městě Dili, před rezidencí guvernéra, slavnostně spuštěna portugalská vlajka a vztyčena vlajka nezávislého Východního Timoru. Tato vlajka byla tvořena listem s bílým pruhem u žerdi (o šířce přibližně 1/3 délky vlajky) s černou, pěticípou hvězdou a s třemi pruhy: červeným, žlutým a červeným. Vlajka (není obrázek) byla odvozena z barev levicové politické strany FRETILIN.[3]
Vlajka FRETILINu
Vlajka Národní rady timorského odporu (CNRT)
.svg)
Již 7. prosince vyslal indonéský prezident Suharto do Dili vojska, 1. června 1976 byla země anektována a 17. července prohlášena 27. provincií Indonésie. Jednala tak na žádost východotimorské opozice z obav, že by oblast mohli ovládnout komunisté. V roce 1976 schválilo exilové vedení v australském Sydney novou vlajku (o poměru 1:2), která byla shodná s vlajkou současnou. Autorem nového návrhu byl Natalino Leitao. Vlajka byla popsána v článku č. 20 ústavy. Na území Východního Timoru používaly různé osvobozenecké skupiny své vlajky, od dubna 1998 převládala vlajka Národní rady timorského odporu (Conselho Nacional de Resistência Timorense, CNRT).[4][5]
Červená barva listu symbolizovala krev, prolitou meubery (obyvatele Východního Timoru se tak sami označují) za nezávislost na Portugalsku v letech 1910–1912. Černý, žerďový klín symbolizoval staletí útlaku, pověry, negramotnost a zaostalost. Bílá hvězda víru a žlutý klín oštěp svobody. Žlutá barva symbolizovala hlad a chudobu, které budou překonány.[4]
5. srpna 1998 získal podpisem nového prezidenta Habibieho Východní Timor autonomii, 5. září 1999 pak podepsal indonéský prezident dohodu o uspořádání referenda o statutu Východního Timoru. Vítězství zastánců nezávislosti vyvolalo občanskou válku a zemi převzala do dočasné správy OSN (UNTATET).[5]
Indonéská vlajka Východního Timoru (1976–1999)
Poměr stran: 2:3
Vlajka OSN Východního Timoru (1999–2002)
Poměr stran: 2:3
12. prosince 2001 se zástupci Ústavodárného shromáždění dohodli o podobě státní vlajky a na znění příslušných ústavních článků. 22. března 2002 byla přijata ústava Demokratické republiky Východní Timor, v článku č. 15 byla potvrzena vlajka exilového vedení z roku 1976. 20. května 2002 pak byla formálně vyhlášena nezávislost.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka Východního Timoru na Wikimedia Commons
