Vjačeslav Michajlovič Molotov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vjačeslav Molotov)
Skočit na: Navigace, Hledání
Vjačeslav Michajlovič Molotov
Molotov.jpg
Narození 25. únorajul. / 9. března 1890greg.
Sovětsk
Úmrtí 8. listopadu 1986 (ve věku 96 let)
Moskva
Příčina úmrtí Alzheimerova choroba
Místo odpočinku Novoděvičí hřbitov
Alma mater Sankt-petěrburská státní polytechnická univerzita (1911–1916)
Ocenění Leninův řád (1940)
medaile Srp a kladivo (1943)
Hrdina socialistické práce (1943)
Leninův řád (1943)
Leninův řád (1945)
… více na Wikidatech
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka) Polina Molotovová
Podpis Vjačeslav Michajlovič Molotov – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vjačeslav Michajlovič Molotov (rusky Вячеслав Михайлович Молотов, 25.jul./ 9. března 1890greg.8. listopadu 1986) byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina. Díky svému příjmení (Молот = kladivo) a pro svoji tvrdost měl přezdívku „Stalinovo kladivo“.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Molotov při strohém setkání se svým německým protějškem, Ribbentropem

Narodil se jako Vjačeslav Michajlovič Skrjabin (Cкрябин), už jako šestnáctiletý student gymnázia v Kazani se nadchl pro revoluční ideály a roku 1906 vstoupil do bolševické strany. Roku 1917 se podílel na říjnové revoluci, v letech 1920–1921 byl tajemníkem ÚV KS(b) Ukrajiny. V letech 1921–1930 působil jako tajemník ÚV, od roku 1926 člen politbyra a v letech 1930–1941 předseda rady lidových komisařů, poté byl v letech 1941–1957 náměstkem předsedy rady lidových komisařů či ministrů; zároveň v letech 1939–1949 a 1953–1956 působil jako lidový komisař (ministr) zahraničí.

23. srpna 1939 v Moskvě podepsal s Joachimem von Ribbentropem smlouvu o neútočení a rozdělení sfér vlivu mezi Německem a SSSR, tzv. Pakt Molotov-Ribbentrop.

Patřil k hlavním strůjcům masového teroru a represí, vynikal krutostí a zároveň se Stalina tak bál, že se neodvážil ozvat ani proti zatčení své ženy v roce 1949.

V roce 1957 vystoupil proti N. S. Chruščovovi, byl vyloučen z vedení a nařčen z příslušnosti k protistranické skupině. Stal se velvyslancem v Mongolsku a později pracoval i jako představitel SSSR ve Vídni. Po XXII. sjezdu KSSS byl vyloučen ze strany pro „aktivní účast na masových represích“, roku 1984 byl však znovu přijat s přímým souhlasem tehdejšího generálního tajemníka K. U. Černěnka.

Citát: „Svůj úkol jsem jako ministr zahraničí viděl v co možná největším rozšíření hranic naší vlasti. A zdá se, že jsme se společně se Stalinem s tímto úkolem nevypořádali špatně.“[1]

V letech 1938–1957 neslo město Severodvinsk na jeho počest jméno „Molotovsk“.

Spolupachatel Katyňského masakru[editovat | editovat zdroj]

Příkaz k vraždě zajatých polských důstojníků podepsaný Stalinem, vrchním sovětským vůdcem, Klimentem Vorošilovem, významným maršálem Rudé armády, Molotovem, sovětským diplomatem, a také Anastázem Mikojanem, vrchní autoritou Státního výboru obrany a souhlas k vraždě podepsaný Michailem Kalininem a Lazarem Kaganovičem

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zubov, Dějiny Ruska I., str. 916

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČUJEV, Felix. Vzpomínky Molotova. Říčany u Prahy: Orego, 1996. 286 s. ISBN 80-902107-3-2. 
  • KRONER ZEITUNG neděle 15. 7.2007. (Molot=rusky kladivo) Reportáž z Moskvy s Molotovovou vnučkou Larissou Alexandrejevnou, str. 36, 37.
  • A. Zubov (red.), Dějiny Ruska 20. století I. Praha: Argo 2014. Str 722n.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]