Vinořský park

Zdroje k infoboxu Přírodní rezervace Vinořský park
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Skalní útvary ve Vinořském parku
Základní informace
Vyhlášení	27. květen 1982
Vyhlásil	NVP
Nadm. výška	245–260 m n. m.
Rozloha	37,36 ha
Poloha
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Obvod	Praha 9
Umístění	Vinoř
Souřadnice	50°8′17,27″ s. š., 14°35′0,38″ v. d.
Vinořský park
Další informace
Kód	750
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní rezervace v Česku

Vinořský park je přírodní rezervace, kterou tvoří bývalý zámecký park. Rozkládá se na jih od městské části Praha-Vinoř. Na jihozápadě je alejí spojena s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích. Území je převážně zalesněné s výstupy několika pramenů. Je ohraničené pískovcovými skalami.

Historie

Zámecký park u Vinoře byl založen v první polovině 18. století šlechtickým rodem Černínů. Park sousedil s oborou a později byl areál propojen alejemi s bažantnicí u Satalic a dalšími krajinnými prvky. Park s oborou byl ve druhé polovině 19. století upraven v přírodně krajinářském stylu. Tyto úpravy však nenarušily barokní základ komplexu. V parku byly vybudovány tři rybníky. Centrální rybník U Kamenného stolu, severně situovaný rybník U Pohanků a Biologický rybník v západní části. V místě byly také nalezeny pozůstatky valů slovanského hradiště.

Důvod vyhlášení

Park je krajinářsky hodnotným územím. Je významným útočištěm mnoha druhů rostlin a živočichů. Je také důležitým rekreačním místem obyvatel severní průmyslové části Prahy.

Geologie

Kamenný stůl

V parku se nacházejí výchozy cenomanských pískovců české křídy. Údolním svahům dominují výrazné tvary skalních měst s voštinami. Půdy jsou zde lehké písčité. V údolí přecházejí do půd glejových. V parku se také nalézá malý vchod do vodní jeskyně, která bývala splavná na člunu. Na konci 2. světové války však byla odstřelem zavalena, aby se v ní nemohl nikdo ukrývat.

Květena

Mokřadní vegetace převládá na dně údolí. V oblasti se daří náletové olši lepkavé (Alnus glutinosa). Svahy jsou zalesněny listnáči, mnohdy věkovitými. Svahy jsou porostlé převážně sekundárním bylinným patrem. Roste zde netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) a kakost smrdutý (Geranium robertianum).

Zvířena

Břehy rybníků, přirozené lesní porosty se starými duby a mokřadní dno údolí jsou významným stanovištěm pro bezobratlé. K nejdůležitějším druhům zde žijících mokřadních brouků patří střevlíkovití Leistus terminatus, Notiophilus aquaticus a Agonum viduum, z mandelinkovitých jsou významní Phaedon armoraciae a Prasocuris junci, z nosatcovitých je to druh Pelenomus quadrituberculatus. Z druhů lesa a skalek zde byli pozorováni střevlíčci Trechus austriacus a Laemostenus terricola. V oblasti žije mnoho druhů plžů, například podhorští Semilimax semilimax a Vertigo substriata. Území je také útočištěm mnoha druhů ptactva. Některé druhy se zde zastavují na tahu. Na starých dubech hnízdí strakapoud velký (Dendrocopos major), krutihlav obecný (Jynx torquilla) a výjimečně také datel černý (Dryocopus martius) a špaček obecný (Sturnus vulgaris). Dutiny využívá k hnízdění například sýkora koňadra (Parus major) nebo brhlík lesní (Sitta europaea). Na území se běžně vyskytují drobní myšovití hlodavci, norník rudý (Myodes glareolus), myšice lesní (Apodemus flavicollis) a také plch velký (Glis glis) nebo zajíc polní (Lepus europaeus).

Lesnictví

Ve svazích údolí rostou cenné staré duby. Výstupy pramenů zarůstají mokřadní olšiny s typickou flórou i faunou. Stromové patro tvoří hlavně dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), javor mléč (Acer platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata), habr obecný (Carpinus betulus). Keřovému patru dominuje bez černý (Sambucus nigra).

Galerie

• 
  Skalní reliéf
• 
  Skalní reliéfy
• 
  Trhlina studánka
• 
  Rybník U kamenného stolu
• 
  Vinořský rybník

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vinořský park na Wikimedia Commons

Portály: Česko | Příroda