Přeskočit na obsah

Vilém I. z Pernštejna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vilém I. z Pernštejna
Vilém I. z Pernštejna (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Vilém I. z Pernštejna (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593)
Narození1360
Úmrtí1425 (ve věku 64–65 let)
ChoťAnna ze Šternberka[1]
DětiJan II. z Pernštejna
RodičeJimram z Pernštejna
RodPernštejnové
PříbuzníVilém II. z Pernštejna[1], Vratislav I. z Pernštejna a Zikmund z Pernštejna[1] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém I. z Pernštejna (před 1360–po 1427) byl moravský šlechtic, který pocházel z rodu pánů z Pernštejna.

Jeho otcem byl Jimram z Pernštejna. První písemná zmínka o Vilémovi pochází z roku 1360. Vilém patřil k významným členům rodu, zasazoval se o politický vliv, za jeho éry došlo k rozšíření a opevnění rodinného hradu Pernštejna. Udržoval styky s moravským markrabětem Joštem, ale v moravských markraběcích válkách se přidal na stranu jeho bratra Prokopa. V těchto válkách jeho družina plenila a loupila majetky politických protivníků a Vilém si tak rozmnožoval svoje jmění. Zdá se však, že Vilém dokázal dle vývoje politické situace přecházet na stranu vítěze, protože v letech 13981399 zastával funkci moravského zemského hejtmana.

Ve vysokých funkcích působil i nadále. V letech 14081409 byl komorníkem brněnského zemského soudu a roku 1417 je uváděn jako komorník olomouckého soudu. V roce 1415 se Vilém účastnil pražského sněmu, který protestoval proti upálení mistra Jana Husa a patřil ke šlechticům, kteří pečetili stížný list kostnickému koncilu. Jako moravský zemský hejtman se Vilém uvádí ještě roku 1421, poté však ze zdravotních důvodů ze své funkce odstoupil a stáhnul se do ústraní. Naposledy se připomíná roku 1427.

Vilém I. z Pernštejna byl několikrát ženat a měl několik potomků. Jeho prvorozený syn Štěpán brzy zemřel, druhý syn Bavor byl bezdětný, takže rodové statky zdědil jeho další syn Jan II. z Pernštejna, když předtím Vilém vykoupil podíly svých synovců. Kromě toho jsou známy dvě dcery, Anna si vzala Jindřicha z Valdštejna, dcera neznámého jména se provdala za významného moravského pána Petra z Kravař a Strážnice

  1. a b c Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOREL, Petr. Páni z Pernštejna : vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999. 318 s. ISBN 80-86182-24-X. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]