Valerij Dvojnikov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valerij Dvojnikov
Narození 4. května 1950 (68 let)
Ozjorsk
Ocenění Zasloužilý mistr sportu SSSR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Judo na letních olympijských hrách
stříbro LOH 1976 střední váha
Mistrovství světa v judu
stříbro MS 1975 lehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 1976 lehká váha
stříbro ME 1974 lehká váha
stříbro ME 1975 lehká váha
bronz ME 1971 lehká váha

Valerij Dvojnikov nebo Valerij Dvoinikov, (* 4. května 1950 v Ozjorsku, Sovětský svaz) je bývalý sovětský zápasníkjudista a sambista ruské národnosti, stříbrný olympijský medailista v judu z roku 1976.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstal v obci Staraja Těča, kde začínal s tradičním zápasem zvaným kureš. Teprve se studiem na střední škole se seznámil se sambem, ve kterém se v dalších letech stal několikanásobným juniorským mistrem sovětského svazu. Na konci šedesátých let přibral k sambu příbuzný sport judo, na které se zaměřil od roku 1971. Připravoval se v Rusku v rodném Ozjorsku pod vedením Vladimira Musatova. Na svou dobu býval mimořádně dobře fyzicky připravený a s velkým rozsahem pohybu. Po judistické stránce však na své soupeře nestačil. Jedinou techniku kterou uměl v zápase používat byla kata-guruma. V roce 1972 se měl s Anatolijem Novikovem utkat o nominaci na olympijské hry v Mnichově na mistrovství Evropy v nizozemském Voorburgu. Na mistrovství Evropy však neodcestoval, protože mu úřady bez udání důvodu odmítly udělit výjezdové povolení. Důvod spatřoval v složité sportovní politice v bývalém Sovětském svazu, kde účast v reprezentací byla dána prestiží osobního/klubového trenéra a jeho vztahu k reprezentačnímu trenérovi.

V roce 1973 utekl do ukrajinského Kyjeva pod křídla Jaroslava Vološčuka za což si na určitou dobu vysloužil zákaz startu na soutěžích. Od roku 1974 se však vrátil do sovětské reprezentace již jako zástupce Ukrajinské SSSR. O post reprezentační jedničky bojoval s mimořádně technicky a fyzicky vybaveným Vladimirem Něvzorovem a v osobní konfrontaci na něho ztrácel. V roce 1976 byl až druhý v pořadí při nominaci na olympijské hry v Montrealu ve své lehké váze do 70kg. Tehdy zaúřadoval opět sportovní politika, která se pro teď přiklonila na jeho stranu. Trenér Vološčuk mu zařídil nominaci na olympijských hrách ve vyšší, pro Sověty řadu let problematické, střední váze do 80kg. Byť v této váze na mezinárodní scéně nikdy nestartoval, dokázal se probít až do finále olympijských her a získat stříbrnou medaili. Sportovní kariéru ukončil v roce 1980 po neúspěšné nominaci na olympijské hry v Moskvě. Věnuje se trenérské práci. V osmdesátých letech vedl ukrajinskou reprezentaci v rámci SSSR a pomáhal zavádět judistický program v Alžírsku. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se přesunul do belgického Lutychu.

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978
21 22 23 24 25 26 27 28
lehká váha
Olympijské hry 2.[1]
Mistrovství světa úč. 2.
Mistrovství Evropy 3. 2. 2. 1. ? 5.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Startoval ve střední váze.

[1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]