Dirk Van Tichelt

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dirk Van Tichelt
Narození 10. června 1984 (35 let)
Turnhout
Alma mater Vrije Universiteit Brussel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
bronz LOH 2016 lehká váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 2009 lehká váha
bronz MS 2013 lehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 2008 lehká váha
bronz EH / ME 2015 lehká váha

Dirk Van Tichelt, (* 10. červen 1984 v Turnhoutu, Belgie) je belgický zápasník–judista.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

Je rodákem z Sint-Lenaartsu. S judem začal v 7 letech v Brechtu pod vedením Franse Geertsa. Vrcholově se judu začal věnovat v Antverpách. Mezi evropskou špičku se probojoval ve spolupráci s Danny Belmansem a Stefanem Deckxem. Připravuje se v Koksijde. Patří k neoblíbeným soupeřům Jaromíra Ježka.

V roce 2008 vyhrál nečekaně titul mistra Evropy a potvrdil kvalifikaci na olympijských hrách v Pekingu. V úvodním kole dostal nalosovaného vicemistra světa Elnura Mammadliho, kterému podlehl ve třetí minutě na ippon technikou kata-guruma. Přes opravy se probojoval do boje o bronzovou medaili, kde nestačil na pasivní judo Tadžika Bokijeva a obsadil 5. místo. V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně. Ve druhém kole narazil na Američana Nicka Delpopola, který ho vybodoval kontrachvatem uči-mata-gaeši na juko. V roce 2016 se kvalifikoval na své třetí olympijské hry v Riu. V úvodním kole porazil nasazením submise judistu z Kataru a v dalším kole ho čekala nasazená jednička An Čang-im z Koreje. V zápase s ním potvrdil výbornou taktickou přípravu na jeho judo, počkal si na jeho nástup do seoi-nage a úchopem za opasek ho přetočil na wazari. Tento bodový náskok ubránil do konce a postaral se o jedno z překvapení olympijského turnaje. Ve čtvrtfinále se utkal s Rusem Děnisem Jarcevem a koncem první minuty se ujal vedení na wazari technikou seoi-nage. V závěru zápasu sice poprvé v turnaji zaváhal po Jarcevově kontrachvatu, ale jeho bodový náskok mu k vítězství stačil. V semifinále se utkal s Japoncem Šóheiem Ónem. Předchozí náročné duely v kombinaci s pokročilejším věkem se na jeho výkonu podepsaly a od prvních sekund semifinále byl o krok pozadu. Japonec nejprve v polovině zápasu zaútočil technikou tomoe-nage na wazari a minutu před koncem druhým tomoe-nage stylově zápas ukončil na ippon. V souboji o třetí místo nastoupil proti Maďaru Miklósi Ungvárimu po několikahodinové přestávce na jeho výkonu se to projevilo. V polovině zápasu si počkal na Ungváriho osobní techniku ko-uči-gake, dostal ho na zem a nasadil submisi. Získal bronzovou olympijskou medaili.

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

  • 2009 - 2x světový pohár (Rio de Janeiro, Abú Dhabí)
  • 2011 - 1x světový pohár (Düsseldorf)
  • 2012 - 1x světový pohár (Čching-tao)
  • 2013 - 3x světový pohár (Miami, San Salvador, Moskva)

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32
lehká váha
Olympijské hry 5. úč. 3.
Mistrovství světa úč. 3. úč. 7. 3. 7. úč.
Evropské hry 3.
Mistrovství Evropy úč. úč. úč. 1. úč. 5. úč. úč. 5. úč. úč.
ME do 23 let úč. úč. 2.
ME juniorů úč.
ME kadetů úč.

Reference[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]