Miklós Ungvári

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Miklós Ungvári
Miklós Ungvári Rio2016.jpg
Narození 15. října 1980 (39 let)
Cegléd
Ocenění Judista roku Maďarska (2002)
Judista roku Maďarska (2008)
Judista roku Maďarska (2009)
Judista roku Maďarska (2010)
Hungarian Cross of Merit (2012)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
stříbro LOH 2012 pololehká váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 2005 pololehká váha
bronz MS 2007 pololehká váha
bronz MS 2009 pololehká váha
Mistrovství Evropy v judu
zlato ME 2002 pololehká váha
zlato ME 2009 pololehká váha
zlato ME 2011 pololehká váha
stříbro ME 2005 pololehká váha
stříbro ME 2008 pololehká váha
stříbro ME 2010 pololehká váha
bronz ME 2014 lehká váha

Miklós Ungvári, (* 15. říjen 1980 v Ceglédu, Maďarsko) je maďarský zápasníkjudista, stříbrný olympijský medailista z roku 2012.

Sportovní kariéra[editovat | editovat zdroj]

S judem začínal v 9 letech v rodném Ceglédu. Pochází z velmi početné rodiny. Společně s ním s judu věnovalo několik bratrů z nichž do maďarské reprezentace se prosadil pouze mladší bratr Attila. Celou svojí sportovní kariéru spolupracuje s trenérem Tamásem Biróem a vedle rodného Cegledu reprezentoval velkou část své sportovní kariéry judoklub ve městě Kecskemét. Od roku 2008 žil střídavě v Nizozemsku, s přítelkyní nizozemskou reprezentantkou Kitty Brávikovou. Vedla trenéra Biró jeho sportovní kariéru nejvíce ovlivnil reprezentační trenér Sándor Nagysolymosi st..

V maďarské seniorské reprezentaci se pohybuje od roku 2000. V roce 2002 nahradil v pololehké váze dlouholetou jedničku Józsefa Csáka a plynule navázal na jeho úspěchy. V roce 2004 se kvalifikoval na olympijské hry v Athénách. V úvodním kole se utkal s Ázerbájdžáncem Elčinem Ismajilovem. Od prvních sekund se bránil Ismajilově tlaku a v polovině zápasu prohrával na yuko a koku. Ve třetí minutě však využil Ázerbájdžáncovo zahávání vítězstvím na ippon technikou uči-mata. V dalším kole však nenašel recept na dobře bránícího Portugalce João Pinu a prohrál na yuko technikou kata-guruma.

V roce 2008 odjížděl na olympijské hry v Pekingu jako jeden z favoritů. Ve druhém kole vrátil porážku z finále mistrovství Evropy v Lisabonu Gruzínci Zaza Kedelašvilimu, když ho vyrovnané regulerní hrací době poslal v úvodu prodloužení technikou ko-uči-gari na ippon. Ve třetím kole se utkal s Alimem Gadanovem z Ruska. Vyrovnaný zápas rozhodl jeho nepatrný prohřešek v boji na zemi, který tuniský sudí necitlivě ohodnotil šidem a tři sekundy před koncem zápasu poslal Gadanova do vedení.[1] Ten již bodový náskok nepustil.

V roce 2012 se kvalfikoval na své třetí olympijské hry v Londýně. V prvních dvou kolech se rozehřál nejprve na judistovi z Afghánistánu a následně na judistovi z Belize, které oba na tatami nenechal trápit ani minutu. Ve třetím kole přepral Slovince Roka Drakšiče v boji o úchop a ve čtvrtfinále nastoupil proti Poláku Pawłu Zagrodnikovi. Proti Polákovi předvedl opět kvalitní boj o úchop a po dvou šidech postoupil do semifinále. Semifinálový zápas proti Španělu Sugoi Uriartemu sliboval pasivní judo s častými přechody do ne-waza a podle tohoto scénaře i zápas probíhal. Ve druhé minutě strhnul vedení technikou sumi-gaeši na yuko na svou stranu a tento náskok udržel do konce hrací doby. Ve finále se utkal s překvapením turnaje Gruzíncem Lašou Šavdatuašvilim. Jemu typově podobný ale o 12 let mladší soupeř předváděl dynamičtější judo. V úvodní minutě nezachytil jeho výpad o-uči-gari a spadl na yuko. V dalším průběhu několikrát nastoupil do své osobní techniky ko-uči-gake, ale bez bodového ohodnocení. Získal stříbrnou olympijskou medaili.

Ve 32 letech se ještě nechystal končit. Od roku 2013 přešel do vyšší lehké váhy, ve které se v roce 2016 kvalifikoval na své čtvrté olympijské hry v Riu. V úvodním kole si poradil s mladým Portugalcem Nuno Saraivou technikou sumi-gaeši na yuko. V dalším kole v zápase s Dexem Elmontem využil jeho nečekaného zaváhání pár sekund před koncem a zvítězil technikou eri-seoi-nage na ippon. Ve čtvrtfinále narazil na Ázerbájdžánce Rustama Orudžova a ve druhé minutě prohrával na wazari, když Orudžov okontroval jeho pokus o sumi-gaeši. V dalším průběhu zápasu na druhého nasazeného nic převratného nevymyslel a spadl do oprav. Z oprav postoupil do boje o třetí místo proti Belgičanu Dirku Van Ticheltovi. Souboj dvou veteránu rozhodla polovina třetí minuty, kdy se po svém výpadu ko-uči-gake nabídl soupeři na zemi a ten mu šikovně nasadil páčení (submisi). Obsadil 5. místo.

Miklós Ungvári je levoruký, vytáhlý judista, osobní technika ko-uči-gake a sumi-gaeši, které doplňuje velmi tvrdým bojem na zemi. Jeho specifikací je uči-mata prováděná z pravého úchopu.

Vítězství[editovat | editovat zdroj]

  • 2002 – 1x světový pohár (Varšava)
  • 2003 – 1x světový pohár (Bukurešť)
  • 2004 – 1x světový pohár (Rotterdam)
  • 2005 – 2x světový pohár (Budapešť, Řím)
  • 2006 – 1x světový pohár (Moskva)
  • 2007 – 1x světový pohár (Řím)
  • 2015 – 1x světový pohár (Budapešť, Santiago)

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
superlehká pololehká váha lehká váha
Olympijské hry úč. úč. 2. 5.
Mistrovství světa úč. 3. 3. 3. 7. úč. úč. úč. 7.
Mistrovství Evropy úč. 1. 7. úč. 2. 5. 2. 1. 2. 1. 5. úč. 3. 7. úč.
ME juniorů 5.

Dakar[editovat | editovat zdroj]

Jako vyučený automechanik byl v roce 2014 členem maďarského Toyota týmu Sandlander, který se účastnil populárních závodů Rallye Dakar.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Jakoby rozhodčí ve fotbale odpískal v nastaveném čase penaltu za stažení za dres (postižený tým by dal vítězný gól) a při rozehrání ukončil zápas.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]