Usť-Čorna
| Usť-Čorna Усть-Чорна | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′29″ s. š., 23°56′4″ v. d. |
| Nadmořská výška | 528 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Zakarpatská |
| Okres | Ťačovo |
  Usť-Čorna | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 1 456 |
| Správa | |
| Adresa obecního úřadu | вул. Верховинська 233 90520 смт. Усть-Чорна |
| Telefonní předvolba | 3134 |
| PSČ | 90520 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Usť-Čorna (ukrajinsky Усть-Чорна, německy Königsfeld, česky a slovensky Ustčorna nebo Užčorna,[1] maďarsky Királymező) je městys (ukrajinsky selyšče) ležící v Zakarpatské oblasti. V roce 2007 měl 1 500 obyvatel. Městys se nachází v okresu Ťačovo. V tomto městysu dříve bydleli převážně Němci.
V městysu Usť-Čorna se nachází administrativní centrum Usť-Čorňanské územní komunity (ukrajinsky Усть-Чорнянська селищна громада), do které kromě městysu patří ještě obce:
- Lopuchiv ( Лопухів)
- Ruská Mokrá (Руська Мокра)
- Německá Mokrá (Німецька Мокра)
Usť-Čorňanská územní komunita má rozlohu 648,9 km². V roce 2020 v ní žilo 6919 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V minulosti městys patřil k Rakousku-Uhersku, od jeho rozpadu [2] v roce 1918 až do roku 1938 byl součástí Československa; byl zde obecní notariát a četnická stanice.[1] Do března 1939 byl součástí druhé československé republiky. V roce 1945 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR, která byla součástí SSSR. Od roku 1991 je součástí nezávislé Ukrajiny.
Čeští dobrovolníci zde každoročně budují a rozšiřují systém značených turistických tras. Českou metodiku prozrazuje nejenom tvar značek a kvalita vyznačené sítě, ale také směrovky, které od roku 2009 obsahují pod "povinnými" nápisy v cyrylici i českou latinkou psané přepisy.[zdroj?]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Усть-Чорнянська селищна громада na ukrajinské Wikipedii.
- ↑ a b Seznam obcí a úřadů na Podkarpatské Rusi. Užhorod: [s.n.], 1922. Dostupné online. S. 25.
- ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167
