Přeskočit na obsah

Svidovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Svídovec – přírodní památka v Česku.
Svidovec
Свидівець
Svidovec, pohled z vrcholu Bliznice
Svidovec, pohled z vrcholu Bliznice

Nejvyšší bod1881 m n. m. (Bliznica)
Délkacca 60 km

Nadřazená jednotkaPoloniny
Sousední
jednotky
Krasna, Horhany, Čornohora, Maramureš

SvětadílEvropa
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
Svidovec v rámci Východních Karpat, vyznačen červeně
Svidovec v rámci Východních Karpat, vyznačen červeně
Map
PovodíTisa, Teresva
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svidovec (ukrajinsky Свидівець, Svydivec) je horské pásmo na Zakarpatské Ukrajině a geomorfologický celek Ukrajinských Karpat. Pohoří má charakter poloniny (tj. horské pastviny) a mezi jeho nejvyšší vrcholy patří Bliznica 1881 m), Drahobrat (1763 m), Dohjaska (1761 m), Tataruka (1707 m), Unharjaska (1707 m) či Trojaska (1702 m).

Trvale osídlena jsou údolí řek Tisa (včetně města Rachov) a Teresva (obec Usť-Čorna) a jižní strana (obec Kosivská Poljana a další). Východní část masivu se nachází v ukrajinském etnickém území – Huculsku..

Východní část Svidovce je součástí chráněné oblasti (asi 1 500 hektarů) – chráněného masivu Svydovetskyj (ukrajinsky Свидовецький заповідний масив), na jehož severních svazích se nachází Apšinecká rezervace (ukrajinsky Апшинецький заказник).

Některá jezera (ledovcového původu) nacházející se na hřebeni Svidovce jsou: Apšinec (1487 m n. m., v Rachovském okrese; hloubka - přes 3 m), Vorožeska (ukrajinsky Ворожеська) (1460 m n. m.; skládá se ze dvou částí – horního jezera o rozloze 0,7 ha, hlubokého 4,5 m a dolního jezera, několikanásobně menšího, hlubokého až 2 m), Herašaska (ukrajinsky Герашаська) (teplota vody v létě nízká – v červnu +10°C – +11°C; řas je málo, nejběžnější faunou jsou mikroskopičtí korýši).

Nacházejí se zde vodopády, jako například Drahobratský a Trufanec. Svidovec je lyžařská (viz Drahobrat) a turistická oblast.

V roce 2021 místní úřady schválily územní plán, podle kterého bude na území hřebene Svidovec postaven turistický komplex se sítí visutých osobních lanovek, sjezdovek, hotelové a komerční infrastruktury a větrná farma s 34 větrnými turbínami. Místní komunita a aktivisté se však tomuto rozhodnutí brání, protože se předpokládá, že výstavba povede ke zničení místního ekosystému.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Свидовець (гірський масив) na ukrajinské Wikipedii.

  1. Хребет Свидовець: економічне зростання чи збереження екології у Карпатах? [online]. [cit. 2025-10-24]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]