Adršpašsko-teplické skály

Zdroje k infoboxu Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály
Skalní útvar "Starosta a starostová"
Základní informace
Vyhlášení	31. prosince 1933
Vyhlásil	Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška	480–786 m n. m.
Rozloha	17,12 km²
Poloha
Stát	Česko Česko
Okres	Náchod, Trutnov
Umístění	Adršpach, Teplice nad Metují, Jívka
Souřadnice	50°36′41″ s. š., 16°6′54″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Adršpašskoteplické skály
Další informace
Kód	2401
Web	www.skalyadrspach.cz
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Národní přírodní rezervace v Česku

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály (německy Adersbach-Weckelsdorfer Felsenstadt) byla vyhlášena již v roce 1933 na rozloze 1771 ha k ochraně zachovalých celků skalních měst. Chráněné území je od 1. června 2015 ve správě regionálního pracoviště Východní Čechy Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Národní přírodní rezervace se nachází na území okresů Náchod a Trutnov. Jde o největší skalní město střední Evropy.

Geografie, geomorfologie

Adršpašskoteplické skály

Pohlednice z Adršpašsko-teplických skal (1899)

Přírodní rezervace se nachází zhruba v trojúhelníku vymezeném obcemi Adršpach (základní sídelní jednotka Horní Adršpach), Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály v turistickém regionu Kladské pomezí ve východních Čechách v Královéhradeckém kraji.

Na tomto území se po ústupu křídového moře vlivem tektonické a erozní činnosti včetně zvětrávání vytvořily v původně souvislé pískovcové tabuli dvě izolované skupiny skal – skalní města Adršpašské skály a Teplické skály navzájem od sebe oddělená hlubokou Vlčí roklí.

Adršpašsko-teplické skály jsou samostatnou geomorfologickou částí podokrsku Teplické pánve spadající do celku Broumovská vrchovina, podcelku Polická vrchovina a okrsku Polická pánev. NPR je významná nejen svou geomorfologií, ale i výskytem řady chráněných živočichů a rostlin.

Adršpašské skály

Od Teplických skal, s kterými vytváří souvislou plošinu, jsou Adršpašské skály odděleny 7 km dlouhým kaňonem Vlčí rokle. Najdete zde až 90 metrů vysoké skalní věže, hluboké soutěsky, vodopád a také 2 jezírka. Celou touto oblastí vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty.

Teplické skály

Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Od Adršpašských skal je odděleno hlubokou Vlčí roklí.

Skalní město se dělí na Skalský hřeben s nejvyšším vrcholem Skály (694 m), hřebeny Čápu (786 m), Supích skal (771 m) a Kraví hory (734 m) a na rozsáhlejší členité plošiny Bludiště.

Teplické skalní město se rozkládá podél toku Skalního potoka. Nachází se v nich asi 70 pojmenovaných skalních útvarů. Oblastí okolo Skalního potoka vede zpoplatněná okružní stezka pro turisty, oblast Supích skal a vrcholu Čáp zpoplatněna není.

Hrady

Na území národní přírodní rezervace se nacházejí pozůstatky tří hradů, zapsaných na Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. Jedná se o skalní hrady Střmen, Adršpach a Skály.

Zajímavosti

V roce 2005 se zde natáčely některé záběry filmové verze románu C. S. Lewise Lev, čarodějnice a skříň.

Horolezectví (pískovcové lezení)

Adršpašsko-teplické skály, se svými stovkami izolovaných a bizarních skalních věží, jsou oblíbeným horolezeckým terénem. Zdejší lezení má dlouholetou a barvitou historii. První výstupy v Adršpachu podnikli již v roce 1923 členové německého klubu K.V.Lössnitz, kteří s tehdejším vybavením dokázali vystoupit na některé dominantní skalní věže (Král, Cimbuří, Saská Hlava, Martinská Koruna, Milenci, Starostová nebo Orel). V Teplických skalách byla první zdolanou věží Skalní koruna (1927). Předválečné výstupy byly až na čestné výjimky (Klub českých alpinistů 1935) záležitostí saských a postupně také místních Němců. V poválečném období začíná také éra československých prvovýstupů pokračující přes generační výměny (a od roku 1960 opět i výtečnou saskou „konkurenci“) v podstatě do současnosti. S oblastí je neodmyslitelně spjatá i svérázná lezecká (horolezecká) subkultura udržující „pískařkou“ tradici a sdružující se převážně v místních „občerstvovnách“. Zájemcům o historii zdejšího lezení lze doporučit knihu Pískaři.

Charakteristické pro zdejší skalní lezení jsou zejména hladké plotny, spáry a komíny nejrůznějších šířek. „Klasické“ výstupy často vyžadují psychickou odolnost (schopnost zvládat strach) a umění jistit se smyčkami. Díky sportovní tradici a pravidlům zakazujícím, mimo jiné, přidávat nová jištění umožňují i dnešním lezcům porovnat svoje schopnosti s předchozími generacemi průkopníků a prvovýstupů.

Od roku 1992 musí Český horolezecký svaz jménem všech horolezců sjednávat k provozování horolezectví v NPR Adršpašsko-teplické skály výjimku ze zákona paušálně zakazujícího provozování horolezectví ve všech našich národních přírodních rezervacích.

Galerie

• 
  Letecký snímek skal
• 
  Letecký pohled na jezero Pískovna
• 
  Branka, která se mihne ve filmu Lev, čarodějnice a skříň
• 
  Velký Adršpašský vodopád

Skalní útvary

Adršpašské skály

• 
  Milenci
• 
  Starosta a starostová
• 
  Homole cukru

Teplické skály

• 
  Skalní chrám
• 
  Martinské stěny

Odkazy

Související články

• Broumovské stěny
• Naučná stezka Josefa Vavrouška
• Poseidon (Teplické skály)

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Abršpach v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Adršpašsko-teplické skály na Wikimedia Commons
• Adršpašské skály – virtuální prohlídka Archivováno 2. 2. 2010 na Wayback Machine.
• Adršpašsko-teplické skály – virtuální prohlídka
• stránka o NPR Adršpašsko-teplické skály
• Adršpach, Adršpašsko-teplické skály, Broumovsko

Autoritní data	Biblio: f1421d94-595a-4d68-8c26-df59c1008928 NKC: ge128636 VIAF: 234316486

Portály: Česko | Příroda