Final Software

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z TH'final)
Final Software, a.s.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaAkciová společnost
Datum založení2. květen 1996
Datum zániku3. květen 2003
Osudlikvidace společnosti
ZakladateléIng. Martin Šály, Ph.D., předseda představenstva
Ing. Roman Danel, místopředseda představenstva
Ing. Hynek Tyl, člen představenstva
SídloHavířov, Česko
Adresa sídlaOkrajová 4/Merkur C, Havířov, Okres Karviná, Moravskoslezský kraj
ČeskoČesko Česko
Souřadnice sídla49°46′19,65″ s. š., 18°27′39,66″ v. d.
Počet poboček1.: Vlastina 23/889, 161 00 Praha 6
Klíčoví lidéIng. Martin Šály, Ph.D., ředitel společnosti
Ing. Roman Danel, projektový ředitel, vývoj EIS
Ing. Václav Papřok, hlavní analytik vývoje FortIS
Ing. Jan Fiala, vedoucí programátor FortIS
Charakteristika firmy
Oblast činnostiInformační technologie
ProduktyFortIS, EIS
Službystudie proveditelnosti, systémová integrace
Provozní zisk1997: - 3 235 000 Kč[1]
Základní kapitál1 000 000 Kč
Zaměstnanci25–35
Mateřská společnostTH' system, a.s.
MajiteléIng. Martin Šály, Ph.D.,
Ing. Roman Danel,
TH' system, a.s.
Poznámkyspolečnost vznikla přeměnou ze společnosti TH'final, s. r. o. (IČ: 45196893)
Identifikátory
IČO25350072
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Final Software, a.s.[2] byla softwarová společnost zaměřena na vývoj a implementaci vlastního informačního systému FortIS,[3] programování a implementaci manažerských informačních systémů a provádění studií proveditelnosti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

TH'final[editovat | editovat zdroj]

Společnost Final Software vznikla přeměnou ze společnosti TH'final, která byla založena 5. března 1992 jako TH system Havířov. V roce 1994 došlo ke změně názvu na TH'final.[4] Od vzniku společnosti bylo sídlo v Havířově, části Bludovice, ul. Okrajová 4 (areál Merkur, budova C, 8. a 9. patro).[pozn. 1][5]

TH'final měl tři společníky: Martina Šályho (vklad 105 000 Kč), Romana Danela (vklad 105 000 Kč) a TH' system (vklad 210 000 Kč).[pozn. 2]

V roce 1992 byl realizován projekt VP1.1, tedy komplexní lS pro velkoobchodní společnosti, rozšíření činností o dodávku technických a systémových řešení. V letech 1992 a 1993 došlo k implementaci ekonomických a obchodních IS, výběru vývojového prostředí a nastavení projektového řízení. V roce 1993 bylo pro vývoj FortIS zvoleno prostředí Uniface, a byl zahájen vývoj. V roce 1994 byl FortIS prezentován na veletrhu Invex. V roce 1995 byla realizována předběžná integrace FortIS-KISVF (ekonomický systém FortIS + výrobní systém KISVF od SOFSED Sedlčany). Došlo ke strategickému zaměření na realizaci integrovaného informačního toku (IIT), společnost se prezentovala na veletrhu Invex a Unix Salon, zde na stáncích DELTAX Systems, SOFSED Sedlčany a INCAD.[3] Ve spolupráci se společností Microsoft byl FortIS prezentován na červnové akci „Microsoft Backoffice: lnformation solution“, kde bylo prezentováno propojení FortIS s produkty BackOffice (MS SQL Server a MS Office).[6][7]

Final Software[editovat | editovat zdroj]

19. prosince 1995, na základě rozhodnutí valné hromady společnosti TH'final, byla tato společnost zrušena bez likvidace. Název a právní forma nové společnosti byla Final Software, a. s. Jmění, práva, pohledávky a závazky zrušené společnosti přešly dnem zápisu 2. května 1996) na tuto akciovou společnost.[2]

Zánik společnosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 1. listopadu 1996 valná hromada rozhodla o likvidaci společnosti Final Software.[1] Důvodem bylo předlužení. V dubnu 1997 byl u Krajského obchodního soudu v Ostravě podán návrh na zahájení konkurzního vyrovnání. Likvidovaná společnost ukončila činnost se ztrátou 3 235 000 Kč.[1] 30. září 1999 byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.[2] Na základě návrhu likvidátora byla společnost dne 3. května 2003 vymazána z obchodního rejstříku.[1]

Pokračování vývojového týmu a dalších zaměstnanců společnosti[editovat | editovat zdroj]

Zástupci majoritního akcionáře, společnosti TH' system, zahájili na podzim 1996 jednání s několika subjekty (investory) o převzetí aktivit Final Software. Výsledkem byla dohoda s plzeňskou společností CCA Group,[8] která převzala vývojový tým, oddělení Hot-Line, obchodní a marketingové oddělení, provozní úsek. Ředitel společnosti Final Software, Martin Šály, přešel do společnosti Electronic Data Systems,[9] část vývojového týmu do IT oddělení společnosti BOCHEMIE, kde pokračovala v údržbě systému FortIS.

Po přechodnou dobu byli ostatní zaměstnanci převedeni pod společnost CCA. Dne 3. února 1997 vznikla společnost CCA Slezsko s.r.o. (IČ: 25365347), jako 100% dceřiná společnost. Do působnosti CCA Slezsko patřilo: akvizice nových (podnikové systémy, zakázkový vývoj)[10][11] a podpora stávajících zákazníků (podnikové systémy, Ministerstvo spravedlnosti).[pozn. 3][12]

Produkty a služby společnosti[editovat | editovat zdroj]

FortIS[editovat | editovat zdroj]

FortIS[pozn. 4] byl určen k vedení ekonomických agend středních a velkých podniků. K základním modulům patřilo: účetnictví, fakturace, vedení pokladny a bankovních účtů, majetek. Byly vyvíjeny interface pro přenos dat do a z: výrobního systému AROP od firmy Radim Lhoták - APL Praha a SOFSED Sedlčany spol. s r.o.,[6][13] personalistiky Peodesy od firmy MICRODATA - MANAGEMENT s.r.o.[14]

Vývojové prostředí Podporovaný HW OS serverů Relační databáze OS pracovních stanic Síťová architektura
Uniface IBM PC kompatibilní Novell NetWare Microsoft SQL Server Windows 3.1; Windows 95 klient–server
Windows NT 3.1
IBM RS/6000 AIX DB2 Windows 3.1; Windows 95 s emulátorem terminálu
HP 9000 (RISC) HP-UX Informix

Oracle DBMS

Sybase SQL Server.

Digital Alpha OpenVMS
IBM AS/400[15][pozn. 5] OS/2, OS/400 SQL/400

Exekutivní informační systémy (EIS)[editovat | editovat zdroj]

Ve spolupráci s kanadskou společností Speedware Corporation Inc., resp. českou pobočkou Speedware s.r.o., byly v programovacím prostředí Media vyvíjeny exekutivní informační systémy (EIS).[pozn. 6] Tyto systémy nástavby prostřednictvím vícerozměrné (multidimenzionální) tabulky umožňovaly manažerům a expertním uživatelům různé pohledy na ekonomické vstupy a výstupy. Data byla čerpána nejen z IS Fortis, ale i jiných informačních systémů.[7][16]

Vývojové prostředí Podporovaný HW OS serverů OS pracovních stanic Relační databáze Síťová architektura
Media[16] IBM PC kompatibilní - Windows 3.1; Windows 95 - stand-alone

Realizace integrovaného informačního toku (IIT)[editovat | editovat zdroj]

Provádělo se:

  • úvodní studie integrovaného informačního toku (IIT), vč. metodické podpory všech subsystémů (ekonomika, výroba, marketing, obchod, manažerské informace, pracovní roky),
  • komplexní implementace llT s využitím vlastního FortIS, FortIS MR a FortIS Flow,
  • údržba a technická podpora IIT.[7]

Systémová integrace informačních technologií[editovat | editovat zdroj]

Základem bylo:

  • projektové řízení a koordinace řešení,
  • dodávka serverů a stanic RISC, IBM PC kompatibilní,
  • dodávka přídavných zařízení a realizace komunikací,
  • instalace a odladění operačního systému, sítí, databázových systémů (HW, SW),
  • realizace kancelářského prostředí s napojením programových komponent ze sortimentu firmy Microsoft a IBM / Lotus.[7]

Studie proveditelnosti informačního systému podle SSADM[editovat | editovat zdroj]

Studie proveditelnosti byly realizovány:

  1. Jako produkt. Nezávisle na implementovaném informačním systému,
  2. Před každou implementací FortIS, nebo EIS.

Výsledkem bylo:

  • komplexní mapování toku informaci v organizaci,
  • vyhotoveni variant proveditelnosti informačního systému,
  • finanční analýza nákladů a přínosů,
  • analýza dopadů,
  • návrh optimalizace nákladů a časového rozloženi realizace lS.[7]

Realizace projektů informačních technologii na klíč[editovat | editovat zdroj]

Základem bylo:

  • projektové řízení,
  • analytické práce s využitím prostředků CASE a metodologie analýzy,
  • programátorské práce s převažujícím zaměřením na prostředí Uniface, lnformix 4GL, Visual Basic.[7]

Připojení k síti Internet[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1996 byla společnost Final Software připojena k uzlu společnosti CESNET, který byl na VŠB–TU v Ostravě Porubě. Prostřednictvím tohoto připojení byly poskytovány internetové služby v rámci budovy Merkur C v Havířově.[pozn. 1]

Technologičtí partneři[editovat | editovat zdroj]

Spolupráce s technologickými partnery probíhala ve spolupráci s partnery zastupující danou technologii v ČR.

Hardware[editovat | editovat zdroj]

Software[editovat | editovat zdroj]

Služby[editovat | editovat zdroj]

Informační systémy (do roku 1994)[editovat | editovat zdroj]

BAŤA, akciová společnost (Zlín), Hrušovská chemická společnost, spol. s r. o. (Ostrava-Hrušov), Moravské chemické závody, akciová společnost (Ostrava-Mariánské Hory), J.Porkert, a.s. slévárna a strojírna Skuhrov n. Bělou (Holice), Městská poliklinika Hrabůvka, a.s. (Ostrava-Hrabůvka), Konvent sester alžbětinek v Jablunkově (Jablunkov), Handihelp - sdružení organizací zdravotně postižených ČR, Revírní bratrská pokladna v Ostravě (Ostrava-Michálkovice).[7]

FortIS[editovat | editovat zdroj]

BOCHEMIE s.r.o. (Bohumín), DELTAX Systems a.s. (Praha), Moravskočeská investiční společnost, a.s. (Ostrava).[7]

Studie proveditelnosti[editovat | editovat zdroj]

POLDI OCEL, s.r.o. (Kladno), Městský úřad Havířov (Havířov), TEPLOTECHNA Olomouc, inženýring, spol.s r.o. (Olomouc).[7]

Informační technologie na klíč[editovat | editovat zdroj]

Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (Praha).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Budova Merkur C byla jedna ze tří ubytoven (další byly Merkur A a Merkur B) patřící pod OKD. Do roku 2015 Asental Business.
  2. ↑ Společnost TH system zastupoval Hynek Tyl (od 3. října 1990 do 18. března 2004). Obchodní rejstřík: Výpis z obchodního rejstříku TH' system, a.s., B 57 vedená u Krajského soudu v Ostravě. 2019-10-31
  3. ↑ V rámci podpory se jednalo o: - podnikový systém IMIS, instalovaný ve společnosti VVUÚ, a.s. - informační systém IRAP, instalovaný na Okresní hygienické stanici v Karviné - informační systém na Okresním soude v Novém Jičíně
  4. ↑ Původní název byl Fortis IS, v roce 1996 došlo k zjednodušení na FortIS.
  5. ↑ Spolupráce s IBM Česká republika, spol. s r.o. byla započata na jaře roku 1996.
  6. ↑ EIS, tedy Exekutivní informační systémy (anglicky Executive information system), byly někdy označovány i zkratkou MIS, tedy Manažerské informační systémy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Obchodní rejstřík: Sbírka listin Final Software, a.s., „v likvidaci“. Spisová značka: B 1244 vedená u Krajského soudu v Ostravě. 2019-10-31
  2. ↑ a b c Úplný výpis z obchodního rejstříku Final Software, a.s., "v likvidaci", B 1244 vedená u Krajského soudu v Ostravě. justice.cz [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky, 2023-11-30 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Informační materiál: FortIS informační systém ekonomických agend, 1996.
  4. ↑ Obchodní rejstřík: Úplný výpis z obchodního rejstříku TH'final, s. r. o., C 2778 vedená u Krajského soudu v Ostravě. 2019-10-31
  5. ↑ WOJNAR, Petr. Hotelové domy v Havířově dále chátrají. Změna majitele zatím nepomohla. iDNES.cz [online]. MAFRA a.s., 2017-08-22 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Informační materiál: TH´final Novinky, červenec 1995.
  7. ↑ a b c d e f g h i j k l Informační materiál: Představení společnosti TH´final s.r.o., 1995
  8. ↑ Obchodní rejstřík: Úplný výpis z obchodního rejstříku C C A spol. s r.o., C 894 vedená u Krajského soudu v Plzni: Vymazává se ke dni 31.1.2003 společnost CCA spol. s r.o., se sídlem Plzeň, Krátká 8, IČ 40 52 37 21. Právní důvod: zánik sloučením s akciovou společností CCA Group a.s., se sídlem Praha 2, Škrétova 12, IČ 25 69 53 12, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 5556. 2019-10-31
  9. ↑ LinkedIn: Ing. Martin Šály, Ph.D., 2019-11-01
  10. ↑ Reference - Komerční sféra - ERP. web CCA Group a.s. [online]. CCA Group a.s. [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-01. 
  11. ↑ Reference - Zakázkový vývoj). web CCA Group a.s. [online]. CCA Group a.s. [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-01. 
  12. ↑ Reference - Ministerstvo spravedlnosti. web CCA Group a.s. [online]. CCA Group a.s. [cit. 2019-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-01. 
  13. ↑ ARSIQA system s.r.o., Popis činnosti: Společnost ARSIQA system s.r.o. vznikla v roce 2006 z týmu pracovníků, kteří se již 18 let zabývají vývojem systému plánování a řízení výroby AROP a jeho implementacemi u zákazníků. Před rokem 1989 pracoval celý tým ve státním podniku Kancelářské stroje Praha na vývoji typových projektů pro řízení podniků označených obchodními jmény VARS a DARS. Již tehdy vznikl vývojový úkol s označením AROP, jako systém řízení nové generace postavený na konceptu MSO (modelování, simulace, optimalizace). V roce 1990 založil nynější jednatel společnosti soukromou firmu Radim Lhoták – APL Praha a celý tým v ní pokračoval ve vývoji a implementacích systému AROP samostatně. Zdroj: ZlatéStránky.cz, 2019-10-31
  14. ↑ MIKA, František. Personalisté a informační systém. Hospodářské noviny [online]. Economia, a.s., 1996-01-08 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  15. ↑ PEŠAN, Zdeněk. AS/400 (IBM iSeries) Úvod. Co vlastně je AS/400 (IBM i)? Aplikační systém 400 (AS/400) byl navržen jako počítač obecně použitelný v obchodním prostředí. - ppt stáhnout. slideplayer.cz [online]. Zdeněk Pešan [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b VOIGTS, Richard. EIS Media 3.0 od letoška na našem trhu. Živě.cz [online]. CZECH NEWS CENTER a.s., 1998-06-02 [cit. 2019-10-31]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Final_Software&oldid=23655682“