Programování

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o procesu při tvorbě počítačového programu. O formě hudební produkce pojednává článek Programování (hudba).
Informatika
Obory informatiky
Programování
Matematická informatika
Teoretická informatika
Teorie složitosti
Umělá inteligence
Teorie grafů
Teorie informace
Informační technologie
Bioinformatika
Chemoinformatika
Geoinformatika
Lékařská informatika
Neuroinformatika
Sociální informatika
Informatici
Charles Babbage
Alan Turing
Donald Knuth
další...
Dějiny informatiky

Programování je v informatice proces od návrhu řešení problému pomocí výpočetní techniky ke spustitelnému počítačovému programu. Zahrnuje činnosti jako je analýza problému, jeho pochopení, nalezení algoritmu a zápis zdrojového kódu v cílovém programovacím jazyce (kódování, anglicky coding).[1][2] Účelem programování je nalezení takové sekvence příkazů (resp. strojových instrukcí), které může počítač provést, a zadaný úkol tak automatizovaně vyřešit. Proces psaní zdrojových kódů často vyžaduje odborné znalosti v mnoha různých oborech, například návrhu aplikací a jejich rozhraní, logiky a algoritmizace.

Související činností je i testování a ladění počítačového programu (software), včetně jeho následné údržby. Celkově se vše označuje jako proces vývoje softwaru a využívá se při něm softwarové inženýrství.

Historie programování[editovat | editovat zdroj]

První známý kalkulátor se znaky programování byl mechanismus z Antikythéry ze starověkého Řecka, který pomocí diferenciálního soukolí zaznamenával pohyby Měsíce a Slunce a s jeho pomocí bylo možné předpovědět zatmění těchto těles a data Olympiád.[3]

V roce 1206 Al-Džazárí postavil a ve své knize Kniha znalostí důmyslných mechanických zařízení popsal programovatelný automat, bubeníka, který natočením vaček měnil rytmy a vzory bubnování.[4]

V roce 1801 řídil Joseph Marie Jacquard svůj tkalcovský stav pomocí sady děrných štítků, které představovaly tkaný vzor. Jacquardův tkalcovský stav tak mohl produkovat s různými sadami děrných štítků naprosto odlišné vzory.[5][6]

Okolo roku 1830 použil děrné štítky také Charles Babbage pro svůj analytický stroj.[7]

První známou programátorkou byla Ada Lovelace (18151852), dcera básníka lorda Byrona. Zabývala se programováním analytického stroje (anglicky Analytical Engine), který navrhl Charles Babbage.

Programovací paradigmata[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Programovací paradigma.

Jako programovací paradigma se označuje základní přístup k tvorbě programu. Zahrnuje programovou strukturu, způsob formulace problémů a metodologii jejich řešení, metodiku zpracování apod.

Způsob (metodika) vývoje[editovat | editovat zdroj]

Existují v podstatě dva způsoby vývoje software.

Kaskádový[editovat | editovat zdroj]

Kaskádový způsob je jeden z prvních způsobů vývoje softwaru a probíhá prakticky ve sledu: Návrh (analýza) → programování → nasazení u zákazníka (údržba).

S důrazem na to, že jednotlivé části se neprolínají a jedna navazuje na druhou.

Iterační[editovat | editovat zdroj]

Dnešní moderní programování vychází z principu, že při psaní mohou vzniknout chyby (a vznikají), a dále z toho, že některé myšlenky je vhodné si ověřit v praxi, než se zahrnou do projektu. Proto se využívá postup: návrh (analýza) → programováni → testování.

S důrazem na to, že tyto tři části mohou probíhat současně. Např. programátor si chce ověřit funkčnost návrhu, a proto vytvoří tzv. „minimální implementaci“ dané části (programování předbíhá návrhu). Nebo se při testování zjistí, že datová prostupnost aplikace je nižší než požadovaná, a proto se daná část přeprogramuje. V ideálním případě se testování účastní i zákazník, který zhotovení programu zadal. Z tohoto principu pak vycházejí a dále ho rozšiřují další metody programování: aspektové, agilní a extrémní.

Programovací jazyky[editovat | editovat zdroj]

Programování v BASICu
Podrobnější informace naleznete v článcích Programovací jazyk a Seznam programovacích jazyků.

Pod pojmem programovací jazyk rozumíme prostředek pro zápis algoritmů, jež mohou být provedeny na počítači. Je komunikačním nástrojem mezi programátorem, který v programovacím jazyce formuluje postup řešení daného problému, a počítačem, který program interpretuje technickými prostředky.

Programovací nástroje[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku CASE nástroje.

Programovací nástroje jsou programy, které programátorům usnadňují vývoj programů. Nejčastějšími nástroji jsou překladače, vývojová prostředí. Další jsou nástroje pro řešení speciálních úkolů (např. automatické generování kódu): bison, flex, yacc.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Computer programming na anglické Wikipedii.

  1. Shaun Bebbington. What is coding [online]. 2014, [cit. 2014-03-03]. [1]. (anglicky) 
  2. Shaun Bebbington. What is programming [online]. 2014, [cit. 2014-03-03]. [2]. (anglicky) 
  3. Ian Sample, Mysteries of computer from 65BC are solved, The Guardian, 30. listopadu 2006
  4. Georgi Dalakov, The Arabic Automata, History of Computers
  5. The Great Idea Finder, Jacquard loom
  6. James Essinger, Jacquard's Web: How a Hand-Loom Led to the Birth of the Information Age, book description, Oxford University Press, USA, 1. prosince 2004, ISBN 978-0-19-280577-5
  7. Alan S. Weber, [3], Nineteenth-Century Science, An Anthology, s.84, Broadview Press, 2000, ISBN 978-1-55111-165-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]