Přeskočit na obsah

Těchlovice (okres Děčín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Těchlovice nad Labem)
Těchlovice
Hrázděný dům v centru Těchlovic
Hrázděný dům v centru Těchlovic
Znak obce TěchloviceVlajka obce Těchlovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecDěčín
Obec s rozšířenou působnostíDěčín
(správní obvod)
OkresDěčín
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel536 (2024)[1]
Rozloha10,49 km²[2]
Nadmořská výška145 m n. m.
PSČ405 02
Počet domů175 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.4
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa obecního úřaduTěchlovice 37
405 02 Těchlovice
ou.techlovice@volny.cz
StarostaJiří Hýl
Oficiální web: www.techlovice-dc.cz
Těchlovice na mapě
Těchlovice
Těchlovice
Další údaje
Kód obce555193
Kód části obce165417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Těchlovice (německy Tichlowitz) jsou obecokrese Děčín v Ústeckém kraji. Nachází se na pravém břehu řeky Labe necelých devět kilometrů jižně od Děčína. Žije v ní 536[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352.[4] Samostatnou obcí jsou Těchlovice od roku 1997, od 1. ledna 1981 do 31. prosince 1996 byly součástí Děčína jako Děčín XXXIV-Těchlovice.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Nejznámější lokalitou je přírodní rezervace Vrabinec s pozůstatky stejnojmenného hradu. Ve východní části katastru obce zhruba 1 km od centra Těchlovic se nachází malá osada Kout (německy Gaute). Nad touto osadou se v lese tyčí skalní věž, které se přezdívá Jahodářka podle pověsti o dívce, kterou proklela její babička, protože její vnučka místo do kostela šla do lesa sbírat jahody. (Podobná pověst se váže k více místům v Českém středohoří, například se vypráví také o jedné skále na svazích hory Panna u Třebušína). Skalní věž Jahodářka je tvořena specifickou horninou, která obsahuje velké vyrostlice nefelínu, pyroxenů a zeolitů. Geolog Josef Emanuel Hibsch, který pocházel z tohoto kraje, místní horninu nazval podle lokality gauteit.[6]

V jihovýchodní části území Těchlovic se nachází čedičový vrchol Stříbrný roh, který je chráněn jako přírodní památka, a severně od vrcholu Bukové hory lze nalézt čedičové Ptačí stěny, které jsou mj. vyhledávanou horolezeckou lokalitou.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 623 obyvatel (z toho 317 mužů), z nichž bylo jedenáct Čechoslováků, 600 Němců a dvanáct cizinců. Kromě šesti evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 735 obyvatel: 61 Čechoslováků, 669 Němců a pět cizinců. Většina (669 lidí) se hlásila k římskokatolické církvi, ale šest lidí bylo evangelíky, tři patřili k církvi československé, jeden k nezjišťovaným církvím a 56 lidí bylo bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Těchlovice[4][10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 860 922 978 1 161 1 206 1 131 1 230 709 688 652 564 442 439 521 514
Domy 145 155 165 173 183 184 208 189 155 153 147 146 135 163 175
Data z roku 1961 zahrnují i domy osad Babětín, Milířsko, Přední Lhota, Přerov 2. díl a Zadní Lhota.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Těchlovice není formálně rozčleněna na části; tvoří ji těchto pět základních sídelních jednotek na čtyřech katastrálních územích:

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 370, 371. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 245.
  6. SVOBODA, Jiří. Zázračné České středohoří. 1. vyd. Ústí nad Labem: Imagine Media, 2017. 445 s. ISBN 978-80-905511-2-1. S. 225. 
  7. Seznam. Ptačí stěny [online]. mapy.cz [cit. 2019-03-28]. Dostupné online. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 181. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 46. 
  10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 288. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]