Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Těchlovice)
| Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Těchlovicích | |
|---|---|
 Věž kostela v Těchlovicích | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký |
| Okres | Děčín |
| Obec | Těchlovice |
| Souřadnice | 50°41′47,08″ s. š., 14°12′16,62″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | litoměřická |
| Vikariát | děčínský |
| Farnost | Těchlovice |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
| Zasvěcení | stětí sv. Jana Křtitele |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika |
| Výstavba | 14. století |
| Specifikace | |
| Umístění oltáře | na východ |
| Stavební materiál | kámen a zdivo |
| Další informace | |
| Kód památky | 26917/5-3997 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní[1] kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Těchlovicích je gotická sakrální stavba[2] stojící v centru obce severně od těchlovické tvrze. Stojí na opyši ostrohu, vybíhajícího podél potoka nad pravý břeh Labe. Od roku 1966 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kostel pochází ze 14. století.[2] Poprvé byl písemně připomínán v roce 1363. Kolem roku 1550 byl přestavěn a v roce 1936 k němu byla přistavěna západním průčelí předsíň.[4]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o původně gotický jednolodní obdélný kostel[2] s mírně šířkově a výškově odsazeným pětibokým presbytářem, orientovaným k východu. Po severní straně se nachází sakristie. Po jižní straně lodi je přístavek Božího hrobu. V jihozápadním nároží se nachází hranolová věž. Před hladkým západním průčelím je předsíň. Boční stěny mají polokruhově zakončená okna. Presbytář je s hrotitě sklenutými okny bez kružeb (s výjimkou východního se zachovanou kružbou) a odstupňovanými rohovými opěráky. Hranolová věž je zdobená štukovými poli a kryta cibulovitou bání.[4] Věž bez oken, s výraznými ciferníky fungujících hodin.
Presbytář je sklenut křížovou a paprsčitou klenbou s jedním svorníkem a mohutnými hruškovými žebry bez konzol. V kostele jsou tři malá hrotitá okna v nepravidelných špaletách. V závěrové stěně je dvoudílné hrotité okno s kružbami a středovým prutem. V severní stěně se nachází malý hrotitý sanktuář. V jižní stěně je velký hluboký pravoúhlý výklenek. Triumfální oblouk je hrotitý a má zkosené hrany. Loď je obdélná s dřevěný stropem. V jejím jihozápadním koutě je vestavěná věž, která je v přízemí i v patře otevřená do lodi velkými polokruhovými oblouky. Kruchta je dřevěná, tříramenná. Prostor Božího hrobu je čtvercový a má plochý strop. Sakristie je obdélná a sklenutá hladkou křížovou klenbou.[4]
Zařízení[editovat | editovat zdroj]
Hlavní oltář Stětí svatého Jana Křtitele, boční oltář Panny Marie a kazatelna jsou pseudogotické. Obraz sv. Barbory je rokokový. Barokní sošky zpodobňující Vítězného Krista, sv. Jana Nepomuckého a sousoší Ukřižování pocházejí z 18. století. Kamenná křtitelnice pochází ze 16. století. Je v ní mísa, která je datovaná do roku 1585. Křtitelnice je opatřena dřevěným barokním víkem.[4]
Varhany[editovat | editovat zdroj]
V 17. stol. se zde nacházely „nějaké malé varhany“. Roku 1709 byly nahrazeny novým positivem o pěti rejstřících, který dodal T. F. Fleck. V roce 1726 tento varhanář nástroj opravil, další oprava je zaznamenaná v roce 1750. (archiv Biskupství litoměřického, kart. 141.; dále Státní oblastní archiv Děčín – Vs Děčín - knihy kostelních účtů 1682-1725 , 1725-1776 a 1818-1860) Fleckovy varhany roku 1709 činily 80 zlatých. Fleckova oprava roku 1726 stála 3 zl. 30 kr, oprava roku 1750 stála 4 zl. a 57 kr.
Renovací těchto varhan, kterou byl pověřen roku 1824 Franz Feller z Libouchce, byl přistavěn pedál. Další opravy jsou zmiňovány v letech 1846-1876. Stav je označován jako špatný, renovace r. 1824 činila 117 zl. 30 kr.
O stavbě nového nástroje bylo rozhodnuto roku 1863. Tehdy předložil rozpočet Franz Müller z Janova (u Sloupu) s nabídkou 49 tónů v manuálu a 22 v pedálu. Počet rejstříků : 8 (ze starého pozitivu měla být použita Octave a Mixtur). Tento náveh však nebyl přijat. Po shromáždění potřebných finančních prostředků až r.1877 se stavby ujali bratři Fellerové (Franz a Josef). Vytvořili „fabrický“ typ své dílny v Libouchci. Štafírování provedl roku 1881 Wenzel Hegebart z Bohosudova (Státní archiv Děčín, sign. B-41; dopisy těchlovického faráře, návrh varhanáře z 13.3.1863. Dále dopis regenschoriho – sign.B-41 č. 49.) Oprava r. 1895 stála 273 zl – dobrozdání regenschoriho z 18.8.1895. Provedli ji J. Schiffner a A. Paštika. Přestože nástroj nebyl rekvírován roku 1918, pozdějším vandalským zásahem byly zcizeny prospektové píšťaly – nyní zinkové.
Dispozice:
- dle F. Müllera: Flute 8´, Principal 4´Flute 4´, Quinte 3 (kopula 8), Oktáva 2´, Mixture 3x. Pedál: Subbas 16´, Octavbas 8´.
- dle bří Fellerů: Principal 8´, Gedakt 8´, Octave 4´, Flute 4´, Superoctav 2´*, Mixture 1´-1/3. 4x. Pedál: Subbas 16´, Octavbas 8´.
*: v místě superoctav 2´ se nyní nachází Gamba 8´ (podle vyjádření MUDr. Horáka byl tento zásah proveden někdy po roce 1918.)
Dne 20.12. LP 1992 provedli prohlídku Těchlovických varhan organolog MUDr. Tomáš Horák a varhaníci Jan Záhora st. a Jan Záhora ml. Dle zápisů, nalezených ve varhanách jde o nástroj, pocházející z libouchecké dílny Franze a Josepha FELLERA. Postaveny v květnu 1877. Opravili ( a změnu v dispozici později udělali) Jindřich Schiffner, Praha + August Paštika, známí to „romantičtí“ varhanáři roku 1895. V literatuře jde o prozatím neznámý nástroj Fellerů. (V Děčíně u sv. Václava a Blažeje je nástroj třetího z bratrů Fellerů – Antona). Z dochovaných materiálů lze určit, že po roce 1965 již nástroj nebyl funkční, hrací stůl byl zakryt kobercem a přes opravy celého kostela k opravě varhan nedošlo. K bohoslužbě se používalo harmonium, po roce 1994 elektrofonický nástroj.
V srpnu 2005 varhany prohlédl Jan Záhora st., regenschori v Děčíně, s konstatováním, že shora popsaný stav je nezměněn, navíc od prohlídky v roce 1992 chybí několik píšťal. Prohlídce přítomna starostka obce pí. Hrůzová a duchovní správce excurrendo Mgr. Martin Davídek.
Okolí kostela[editovat | editovat zdroj]
Okolní bývalý hřbitov byl zrušen beze stop. Při silnici se nachází výklenková kaple. Má trojúhelný štít a je sklenuta valenou klenbou. Uvnitř se nachází barokní kamenná socha Piety z konce 17. století. Nedaleký železný kříž na kamenné podstavci je datován letopočtem 1833.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 192.
- ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 277.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 138127 : Kostel sv. Jana Křtitele, Těchlovice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Těchlovice /Děčín/, s. 33.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Stětí svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb v kostele Stětí sv. Jana Křtitele, Těchlovice (katalog biskupství litoměřického)
- Program NOCI KOSTELŮ, Těchlovice, kostel Stětí sv. Jana Křtitele
- Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Těchlovicích na webu Hrady.cz
- Horák, Tomáš MUDr, Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska,
- Záhora st., Jan, Dokumentace Fellerových varhan v Těchlovicích, Farní archiv Děčín i.
