Stráně Hamerského potoka
Přírodní rezervace Stráně Hamerského potoka | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
severní okraj rezervace | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 5. srpna 2021 |
Vyhlásil | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
Nadm. výška | 543–598 m n. m. |
Rozloha | 4,56 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Tachov |
Umístění | Broumov |
Souřadnice | 49°53′36,61″ s. š., 12°35′5,9″ v. d. |
Stráně Hamerského potoka | |
Další informace | |
Kód | 6229 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stráně Hamerského potoka jsou přírodní rezervace ve správním území obce Broumov v okrese Tachov v Plzeňském kraji. Tvoří ji komplex suťových lesů a květnatých bučin v údolí Hamerského potoka na západním okraji vesnice.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní rezervace s účinností od 5. srpna 2021.[2] Cílem ochrany je uchovat smíšený a věkově rozrůzněný lesní porost.[3]
Lesy v okolí přírodní rezervace patří nejpozději od osmnáctého století k hospodářským lesům v polesí Broumov a až do první poloviny dvacátého století v nich probíhala těžba dřeva holosečí.[4] V polovině dvacátého století byla v rámci obnovy porostu zavedena smrková monokultura, která zasahuje do severozápadní části rezervace. Na většině plochy rezervace se však stromy vzhledem ke strmým svahům nekácely, takže se v ní dochoval listnatý les tvořený více než deseti druhy dřevin.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervace s rozlohou 4,56 hektarů leží v Českém lese v nadmořské výšce 543–598 metrů. Nachází se v katastrálním území Broumov u Zadního Chodova a je součástí chráněné krajinné oblasti Český les.[2]
Abiotické poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologické podloží tvoří cordieritické ruly žďárského masivu a méně metamorfované pararuly s cordieritem. Na jejich rozhraní se ojediněle objevuje amfibolit, muskovit-biotitické žuly a žilný křemen.[5] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Českém lese, konkrétně v podcelku Dyleňský les a okrsku Tišinská vrchovina.[6] Území se nachází na strmém, k jihu orientovaném svahu nad levým břehem Hamerského potoka. Na podobě reliéfu se významně podílely tektonické pohyby, mrazové zvětrávání nebo eroze a denudace v důsledku činnosti Hamerského potoka.[5] Území odvodňuje Hamerský potok, který se vlévá do Mže, a patří tedy k povodí Berounky.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní rezervace nachází v mírně teplé oblasti MT4,[2][6] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen dvacet až třicet.[7]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Hlavními ekosystémy, které patří k předmětu ochrany, jsou suťové lesy (45 % rozlohy) s převahou javoru klenu (Acer pseudoplatanus), javoru mléče (Acer platanoides), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a buku lesního (Fagus sylvatica). Asi pětinu rozlohy tvoří květnaté bučiny, v nichž uvedené druhy doplňuje navíc lípa velkolistá (Tilia platyphyllos).[3]
Ze zvláště chráněných, ohrožených a vzácných druhů rostlin roste, převážně v ochranném pásmu rezervace, chrastavec lesní (Knautia maxima), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), mokrýš vstřícnolistý (Chrysosplenium oppositifolium), oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum), rozrazil horský (Veronica montana) a zvonečník černý (Phyteuma nigrum). Z mechorostů se na skalním bloku amfibolitu vyskytuje plazivec útlý (Isothecium myosuroides) a na borce jednoho z javoru klenu byl nalezen šurpek hladkoplodý (Orthotrichum striatum).[8]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]V době před rokem 2021 neproběhl žádný faunistický výzkum, přesto nelze vyloučit přítomnost zvláště chráněných a vzácných druhů živočichů. Biotopy v rezervaci by mohly vyhovovat například žluně šedé (Picus canus), výrovi velkému (Bubo bubo) nebo krkavci velkému (Corvus corax).[8]
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Přírodní rezervací nevede žádná turisticky značená trasa. Nejvýše položenou část hranice v krátkém úseku lemuje silnice II/201 a v ochranném pásmu na jihozápadě stojí zámek Nový Haimhausen.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2022-07-20].
- ↑ a b c Stráně Hamerského potoka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče o přírodní rezervaci Stráně Hamerského potoka na období 2021–2028 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2022-01-19 [cit. 2022-07-16]. S. 6. Dále jen Plán péče (2021–2028). Dostupné online.
- ↑ Plán péče (2021–2028), s. 10.
- ↑ a b Plán péče (2021–2028), s. 8.
- ↑ a b c Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b Plán péče (2021–2028), s. 9.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2022-07-16]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stráně Hamerského potoka na Wikimedia Commons