U rybníčků
 U rybníčků | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 15. října 1990 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Tachov |
| Nadm. výška | 590–599 m n. m. |
| Rozloha | 8,07 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tachov |
| Umístění | Lestkov |
| Souřadnice | 49°51′58,68″ s. š., 12°52′50,16″ v. d. |
  U rybníčků | |
| Další informace | |
| Kód | 1276 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
U rybníčků je přírodní rezervace dva kilometry jihovýchodně od Lestkova v okrese Tachov. Důvodem ochrany území jsou ostřicové louky s významnou květenou a výskytem chráněných druhů hmyzu a ptáků.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Louky na lokalitě vznikly v důsledku historického hospodaření. Ve druhé polovině dvacátého století na nich byly v rámci melioračních zásahů vyhloubeny hluboké odvodňovací rýhy, které odváděly velké množství vody. Odvodňovací systém však nebyl dlouhou dobu udržován, a jeho účinnost se postupně snižuje, takže opět dochází k zamokření ploch v rezervaci.[3]
Chráněné území vyhlásil tachovský okresní národní výbor dne 15. října 1990 v kategorii chráněný přírodní výtvor. K prvnímu přehlášení území v kategorii přírodní rezervace došlo s účinností 10. února 1996 rozhodnutím stejného úřadu. Potřetí byla rezervace vyhlášena vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 96/2007 Sb. s účinností ode dne 1. května 2007. Přírodní rezervace je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1276.[4]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území měří 8,0718 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 590–599 metrů v katastrálním území Lestkov.[4]
Abiotické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží je tvořené předvariskými[5] biotitickými granodiority lestkovského masivu.[6] V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v celku Tepelská vrchovina, podcelku Bezdružická vrchovina a okrsku Krasíkovská vrchovina[5] se stupňovitým zarovnaným povrchem, který je rozčleněn hlubokými údolími přítoků Úterského potoka.[7] Z půdních typů se v jihovýchodní části rezervace vyvinuly glej typický a pseudoglej typický, které směrem k severu přechází do kyselých kambizemí typické a dystrické.[6]
Rezervací neprotéká žádný vodní tok, ale území se nachází v pramenné oblasti Zádubského potoka,[8] který je pravostranným přítokem Hadovky, jejímž prostřednictvím se vlévá do Úterského potoka. Patří tedy k povodí Berounky.[9] V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v mírně teplé oblasti MT3,[4] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů.[10] Ve fytogeografickém členění rezervace patří do okresu Tepelské vrchy a podokresu Svojšínská pahorkatina.[8]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Původní vlhké až rašelinné louky se v důsledku odvodnění změnily v méně pestré biotopy ostřicových a vrbinových lad, která jsou zejména v místech výskytu zvláště chráněných druhů rostlin zarůstány dřevinami a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos).[8] Doporučená ochranářská opatření mají vést k omezení těchto negativních vlivů a spočívají ve vyřezávání dřevin, pravidelném kosení a odklízení pokosené hmoty, narušování vegetačního krytu a pastvě ovcí na části území.[11]
Z druhů rostlin chráněných podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. v rezervaci roztroušeně roste ohrožená prha chlumní (Arnica montana). Na nevápnitých mechových slatiništích byla nalezena ostřice blešní (Carex pulicaris) a tolije bahenní (Parnassia palustris). Na vlhkých a slatinných místech rostou drobné skupiny prstnatce májového pravého (Dactylorhiza majalis subsp. Majalis) a silně ohrožené rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Na celoročně zamokřených plochách roste vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), která zde vytváří porosty s plochou v řádu desítek metrů čtverečních.[8] Na sušších místech vlhkých luk byl zaznamenán vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).[12]
Chráněné druhy hmyzu zastupuje brouk prskavec menší (Brachinus explodens) a motýli batolec duhový (Apatura iris) a otakárek fenyklový (Papilio machaon). Ze zajímavých druhů ptáků v chráněném území koncem dvacátého století hnízdily silně ohrožená bekasina otavní (Gallinago gallinago), skřivan lesní (Lullula arborea) a moták pilich (Circus cyaneus). Hnízdil zde také ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata) a pozorován byl bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).[12]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Území leží mimo turisticky značené trasy. Nejblíže vede modře značená trasa z Domaslavi do Kořene a západně od rezervace je po zpevněné cestě značena cyklotrasa č. 2212 Z Lestkova do Olbramova.[9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
- ↑ TRÉGLER, Miroslav. Plán péče o přírodní rezervaci U rybníků na období 2016–2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-02-15 [cit. 2019-12-21]. S. 11. Plán péče (2016). Dostupné online.
- ↑ a b c U rybníčků [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-21]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, chráněná ložisková území, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ a b Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola U rybníčků, s. 481.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Krasíkovská vrchovina, s. 248.
- ↑ a b c d Plán péče (2016), s. 9.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-12-22]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ Plán péče (2016), s. 15–17.
- ↑ a b Plán péče (2016), s. 10.
