Čiperka
 Čiperka | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Celkový pohled | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 9. října 1995 |
| Nadm. výška | 508 m n. m. |
| Rozloha | 0,06 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Tachov |
| Umístění | Boněnov |
| Souřadnice | 49°54′44,59″ s. š., 12°47′5,17″ v. d. |
  Čiperka | |
| Další informace | |
| Kód | 1769 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čiperka je minerální pramen přírodní uhličité vody chráněný jako přírodní památka v katastrálním území Boněnova u Chodové Plané v okrese Tachov. Nachází se v údolí Kosového potoka asi 1,2 kilometru západně od vesnice na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pramen nikdy nebyl jímán pro komerční účely.[3] Na počátku dvacátého století nedaleko pramene stával altán pojmenovaný podle majitele blízké elektrárny Hanika Quelle. Pramen byl v té době jímán měděným zvonem a potrubím přiváděn k altánu.[4]
Chráněné území poprvé vyhlásila Správa CHKO Slavkovský les dne 9. října 1995. Nově byla přírodní památka vyhlášena nařízením Správy CHKO Slavkovský les ze dne 18. února 2008.[5] Při druhém vyhlášení byla přírodní památka nově zaměřena[4] a zvětšena z původní rozlohy 1 m² na přibližně 590 m².[6] Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1769.[5]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Chráněné území s rozlohou 0,059 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 508 metrů v katastrálním území Boněnov. Zákonem stanovené ochranné pásmo měří 1,34 hektaru.[5]
Abiotické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Geologické podloží tvoří prekambrické[7] amfibolity s vložkami krystalických vápenců, které jsou překryté aluviálními náplavy Kosového potoka.[4] V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Tepelské vrchovině, konkrétně v podcelku Bezdružická vrchovina a v okrsku Michalovohorská vrchovina.[7] Širší okolí přírodní památky je tvořeno zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu se zlomovými svahy. Okrsek je rozčleněn pravoúhlou sítí údolí s vývěry minerálních pramenů na zlomech.[8] Podle půdní mapy území celé přírodní památky pokrývá kambizem eutrofní,[7] ale v těsném sousedství vývěru se vyskytuje glej typický.[9]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT3,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů.[10]
Území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les a v ochranném pásmu léčivých zdrojů Mariánských Lázní.[11] Odvodňuje je Kosový potok, který se vlévá do Mže, a patří tedy k povodí Vltavy.[12]
Pramen[editovat | editovat zdroj]
Samotný vývěr kyselky se nachází v údolní nivě asi padesát metrů od břehu potoka na bývalém náhonu zaniklého Lazurového mlýna.[4] Voda z pramene je klasifikována jako vápenato-hořečnatá železnatá, slabě mineralizovaná studená kyselka s obsahem oxidu uhličitého 2390 mg/l a celková mineralizace dosahuje 982 mg/l. Teplota změřená v roce 2013 byla 10,5 °C. Vydatnost pramene se odhaduje na šest litrů za minutu.[3] Vývěr je jímán dutým kmenem, ve kterém je umístěna plastová trubka, jež zajišťuje nastoupání hladiny vody nad úroveň okolního terénu, a umožňuje tak nabírání vody do nádob. Zařízení je chráněné dřevěnou stříškou. V blízkosti se nachází další dva vývěry vyčištěné a upravené v roce 2014 po předcházející povodni Kosového potoka z roku 2013.[6]
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Okolní vegetace patří k fytocenologickému svazu Calthion (pcháčové louky). V chráněném území se nevyskytují zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů.[4] V okolí roste početná populace přesličky luční (Euisetum pratense).[9]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Okolo pramene vede zeleně značená turistická trasa z Michalových Hor do Mariánských Lázní.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ a b Plán péče (2016), s. 6.
- ↑ a b c d e BAXOVÁ, Jana; TÁJEK, Přemysl. Plán péče o přírodní památku Čiperka na období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-01-30 [cit. 2019-11-05]. S. 5. Dále jen Plán péče (2016). Dostupné online.
- ↑ a b c d PP Čiperka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Plán péče (2016), s. 7.
- ↑ a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-05].
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Michalovohorská vrchovina, s. 295.
- ↑ a b Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Čiperka, s. 516.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827.
- ↑ Plán péče (2016), s. 5.
- ↑ a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čiperka na Wikimedia Commons
