Čiperka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Čiperka
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Celkový pohled
Celkový pohled
Základní informace
Vyhlášení 9. října 1995
Nadm. výška 508 m n. m.
Rozloha 0,059 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Tachov
Umístění Boněnov
Souřadnice
Čiperka
Čiperka
Další informace
Kód 1769
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Čiperka je minerální pramen přírodní uhličité vody chráněný jako přírodní památka v katastrálním území BoněnovaChodové Planéokrese Tachov. Nachází se v údolí Kosového potoka asi 1,2 kilometru západně od vesnice na území chráněné krajinné oblasti Slavkovský les.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pramen nikdy nebyl jímán pro komerční účely.[1] Na počátku dvacátého století nedaleko pramene stával altán pojmenovaný podle majitele blízké elektrárny Hanika Quelle. Pramen byl v té době jímán měděným zvonem a potrubím přiváděn k altánu.[2]

Chráněné území poprvé vyhlásila Správa CHKO Slavkovský les dne 9. října 1995. Nově byla přírodní památka vyhlášena nařízením Správy CHKO Slavkovský les ze dne 18. února 2008.[3] Při druhém vyhlášení byla přírodní památka nově zaměřena[2] a zvětšena z původní rozlohy 1 m² na přibližně 590 m².[4] Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1769.[3]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území s rozlohou 0,059 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 508 metrů v katastrálním území Boněnov. Zákonem stanovené ochranné pásmo měří 1,34 hektaru.[3]

Abiotické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Geologické podloží tvoří prekambrické[5] amfibolity s vložkami krystalických vápenců, které jsou překryté aluviálními náplavy Kosového potoka.[2]geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Tepelské vrchovině, konkrétně v podcelku Bezdružická vrchovina a v okrsku Michalovohorská vrchovina.[5] Širší okolí přírodní památky je tvořeno zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu se zlomovými svahy. Okrsek je rozčleněn pravoúhlou sítí údolí s vývěry minerálních pramenů na zlomech.[6] Podle půdní mapy území celé přírodní památky pokrývá kambizem eutrofní,[5] ale v těsném sousedství vývěru se vyskytuje glej typický.[7]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT3,[3] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů.[8]

Území se nachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les a v ochranném pásmu léčivých zdrojů Mariánských Lázní.[9] Odvodňuje je Kosový potok, který se vlévá do Mže, a patří tedy k povodí Vltavy.[10]

Pramen[editovat | editovat zdroj]

Samotný vývěr kyselky se nachází v údolní nivě asi padesát metrů od břehu potoka na bývalém náhonu zaniklého Lazurového mlýna.[2] Voda z pramene je klasifikována jako vápenato-hořečnatá železnatá, slabě mineralizovaná studená kyselka s obsahem oxidu uhličitého 2390 mg/l a celková mineralizace dosahuje 982 mg/l. Teplota změřená v roce 2013 byla 10,5 °C. Vydatnost pramene se odhaduje na šest litrů za minutu.[1] Vývěr je jímán dutým kmenem, ve kterém je umístěna plastová trubka, jež zajišťuje nastoupání hladiny vody nad úroveň okolního terénu, a umožňuje tak nabírání vody do nádob. Zařízení je chráněné dřevěnou stříškou. V blízkosti se nachází další dva vývěry vyčištěné a upravené v roce 2014 po předcházející povodni Kosového potoka z roku 2013.[4]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Okolní vegetace patří k fytocenologickému svazu Calthion (pcháčové louky). V chráněném území se nevyskytují zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů.[2] V okolí roste početná populace přesličky luční (Euisetum pratense).[7]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Okolo pramene vede zeleně značená turistická trasaMichalových Hor do Mariánských Lázní.[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Plán péče (2016), s. 6.
  2. a b c d e BAXOVÁ, Jana; TÁJEK, Přemysl. Plán péče o přírodní památku Čiperka na období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2025 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2016-01-30 [cit. 2019-11-05]. S. 5. Dále jen Plán péče (2016). Dostupné online. 
  3. a b c d PP Čiperka [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. a b Plán péče (2016), s. 7.
  5. a b c CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-11-05]. 
  6. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Michalovohorská vrchovina, s. 295. 
  7. a b Chráněná území ČR. Příprava vydání Jiří Zahradnický, Peter Mackovčin. Svazek XI. Plzeňsko a Karlovarsko. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. 588 s. ISBN 80-86064-68-9. Kapitola Čiperka, s. 516. 
  8. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. Journal of Maps [online]. 2013-05-13. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI:10.1080/17445647.2013.800827. 
  9. Plán péče (2016), s. 5.
  10. a b Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]