Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu
Vznik 9. listopadu 1943
Zánik 30. června 1947 a 1948
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poválečná pomoc Československu UNRRA

Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu[1] (anglicky: United Nations Relief and Rehabilitation Administration, zkráceně UNRRA) byla mezinárodní organizace založená v roce 1943 na základě Washingtonské dohody. Jejím účelem bylo „plánovat, koordinovat, spravovat nebo zajišťovat pomoc obětem druhé světové války ve všech oblastech pod kontrolou Organizace spojených národů prostřednictvím poskytování potravin, paliva, oděvů, přístřeší, základních a zdravotních potřeb, dopravních prostředků, surovin nezbytných pro vzkříšení průmyslu, hnojiv a hospodářských strojů pro obnovu zemědělství a dalších nezbytných služeb.“[2]

Organizace měla 12 tisíc zaměstnanců a sídlila v New Yorku. Její chod financovaly členské státy, přičemž z celkového rozpočtu 3,7 miliard dolarů přispěly Spojené státy americké 2,7 miliardami, Spojené království 625 miliony a Kanada 139 miliony dolarů.

V letech 1945 až 1946 sehrála klíčovou roli v návratu osob z táborů pro vysídlené lidi do jejich domovských zemí. Její funkce byly později přeneseny pod různé instituce Organizace spojených národů, včetně Mezinárodní organizace pro uprchlíky či Světové zdravotnické organizace. V rámci Spojených států byla nahrazena Marshallovým plánem, který byl zahájen v roce 1948. UNRRA fungovala až do roku 1947, kdy byla zrušena usnesením Valného shromáždění OSN.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace UNRRA, tedy Správa spojených národů pro pomoc a obnovu, byla založena 9. 11. 1943 v Bílém domě ve Washingtonu, kde zakládající dohodu podepsalo 44 spojeneckých států, mezi nimiž bylo i Československo. Za exilovou vládu Československa podepsal smlouvu Jan Masaryk. Stálým styčným důstojníkem u ústředí UNRRA v USA se stal František Němec. Hlavním úkolem UNRRY se stala bezplatná hospodářská pomoc válkou postiženým zemím. Financování těchto akcí leželo na bedrech států, jejichž území nebylo válkou přímo zasaženo, na administrativu přicházely příspěvky ze všech členských států, které do „Rady UNRRA” vyslaly též po jednom zástupci. První zasedání „Rady UNRRA” se konalo v listopadu 1943 v Atlantic City.[3]

Dne 25. 11. 1944 došlo také k vyjasnění kompetencí v oblasti zajišťování repatriace (na okupovaných územích americké, britské a francouzské správy) mezi Vrchním velitelstvím spojeneckých expedičních sil (SHAEF) a UNRRA. Vzhledem k tomu, že UNRRA nedisponovala potřebnými prostředky k přesunu obrovského počtu osob, byla UNRRA podřízena SHAEF (organizace, přeprava a koordinace) a měla na starost administrativní záležitosti. Repatriace na území okupovaném Rudou armádou probíhala podle jiných předpisů.[3]

UNRRA v Československu[editovat | editovat zdroj]

Podmínky pro působení UNRRA v Československu uváděla dohoda, sepsaná v Londýně dne 26. 2. 1945, na jejímž základě pak prezident Beneš vydal dekret č. 2/1945 (Úřední věstník čsl. o postavení UNRRA v Československu). Československo mělo na základě této dohody obdržet zboží pro první pomoc, dodávky potravin a textilií, zboží pro obnovu zemědělství a průmyslu.[3]

Košická vláda rozhodla o svěření záležitostí UNRRA Evženu Löblovi, vedoucímu V. odboru na ministerstvu sociální péče. Dne 23. května 1945 přicestovali do Prahy členové mise ze Sovětského svazu v čele s Petrem Ivanovičem Alexejevem, který byl již v době československé vlády v Londýně navržen sovětským velvyslancem Sobolevem vedením mise UNRRA v Československu.[4]. Po něm přistáli na plzeňském letišti další členové z Velké Británie, USA, Kanady, Francie.[5][3]

Dne 8. 6. 1945 vláda ustanovila samostatný „Československý úřad UNRRA”, který 10. 8. 1945 svým rozhodnutím přejmenovala na „Československý úřad pro hospodářskou pomoc a obnovu”. Vedením úřadu pověřila pro zkušenosti z Washingtonu Františka Němce. Úřad měl expozitury v Bratislavě, Chebu, Hamburku, Brémách, Rotterdamu, Aschaffenburgu, Terstu, Londýně a Washingtonu. „Mise UNRRA” v ČSR, která měla podle úmluv z 26. 2. 1945 zvláštní postavení, se stala nezávislým orgánem pod zřízeným ústředím a kontrolovala činnost „Úřadu UNRRA”, podávala hlášení o činnosti a využívání poskytnutého zboží.[3]

První zásilka do ČSR[editovat | editovat zdroj]

Největší množství nákladu UNRRA se dopravovalo z černomořského přístavu Constanța v Rumunsku, popřípadě ze sovětského přístavu Oděsa a bulharské Varny. Od října roku 1945 pak bylo některé zboží nakládáno v Hamburku a Brémách, využívány byly též přístavy přístavy Rotterdam, Amsterdam, Benátky, Terst a někdy přicestovalo zboží i letecky. Dodávky nákladních automobilů UNRRA se vypravovaly z francouzského přístavu Le Havre po silnicích do plzeňského sběrného automobilového střediska UNRRA.[3]

Před ukončením války dorazily první zásilky na Slovensko. První poválečný vlak se 40 vagony byl do Československa naložen v černomořském přístavu Constanța a pod ochranou strážní čety české „Revoluční gardy” přes Rumunsko, Maďarsko a Vídeň dopraven po 11 dnech 30. května 1945 do Prahy na nádraží Vršovice. Zásilku na nádraží přebíral Václav Majer, ministr výživy, v doprovodu Petra Ivanoviče Alexejeva, sovětského delegáta a šéfa mise UNRRA pro Československo, František Němec, československý vládní delegát pro UNRRA, přednosta oddělení ministerstva výživy Evžen Löbl a zástupci ministerstva výživy a ministerstva dopravy.[3]

Zásilka obsahovala sušené mléko, sušené švestky, hrách, cukr, kávu, konzervované maso (tzv. hydrované maso), výtažek z hovězího loje pro přípravu umělého tuku (tzv. Premiér jus) a šatstvo. Některé vyložené zboží směřovalo do Moravské Ostravy. Československu měly být v rámci první pomoci a obnovy hospodářství dopraveny nejen léky, potraviny, obuv a šatstvo, nýbrž i dopravní prostředky, suroviny a strojní zařízení.[6] Vzhledem k poválečnému nedostatku dopravovaného zboží a nebezpečí přepadávání vlaků doprovázely zásilky ozbrojené (vojenské) oddíly. Kontrolovala se i vykládka zboží. Při prvních transportech se objevily při vykládce krádeže ze strany dělníků a vojáků Rudé armády. Některé výrobky přicházely po součástkách a k jejich montáži došlo až v ČSR. Pro používání zahraniční techniky se vydávaly manuály v českém jazyce, např. technická příručka o vozidlech Ford z UNRRA.[3]

Ukončení činnosti UNRRA[editovat | editovat zdroj]

Činnost UNRRA (Správa spojených národů pro pomoc a obnovu) byla 30. červnem 1947 ukončena. Z Prahy odjela také mise UNRRA pro Československo v čele se sovětským občanem Petrem Ivanovičem Alexejevem. Prezident republiky Edvard Beneš obdržel prostřednictvím šéfa mise UNRRA v ČSR osobní poselství od jejího generálního ředitele generálmajora Lowella Warda Rookse, jehož úvodní slova zněla:

Nyní, kdy končí práce UNRRA, chci vyjádřit své upřímné uznání Vám a Vašemu lidu jménem správy Spojených národů pro pomoc a obnovu, za Vaši spolupráci a pomoc při provádění programu UNRRA. Československo je pro nás symbolem ideálů UNRRA, jejího vznešeného pojetí, mezinárodní spolupráce a úspěšného provedení největšího mírového plánu, který kdy svět uskutečnil. Československá vláda, která dostala od UNRRA zboží v hodnotě 264 075 000 dolarů, je toliko jednou ze 16 zemí, zpustošených válkou, jimž UNRRA pomohla překonat údobí bezprostřední nouze. Obrovský program dodávek UNRRA pro všechny země dosáhl 2 937 274 000 dolarů.

—Československo je symbolem ideálů UNRRA, Rudé právo 29.6.1947[7]

UNRRA dodala v letech 1945 - 1947 do Československa zboží v celkové hodnotě 261 337 400 dolarů (přibližně asi 15 miliard Kčs) o hmotnosti 1 619 627 tun: potraviny za 117 916 400 dolarů, ošacení za 26 43 800 dolarů, léky za 13 243 500 dolarů, do zemědělství investovala 31 794 200 dolarů a do průmyslu 71 539 500 dolarů. Finanční prostředky utržené za prodej bezplatného zboží mohly být podle dohody využity pouze na sociální obnovu a většinou právě na repatriace. Ceny zboží určoval „Úřad UNRRA”.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karel Sommer: UNRRA a Československo, Slezský ústav AV ČR, 1993

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku United Nations Relief and Rehabilitation Administration na anglické Wikipedii.

  1. OUTRATA, Vladimír. Mezinárodní právo veřejné: vysokoškolská učebnice. Praha: Orbis, 1960. 646 s. S. 459. 
  2. Agreement for United Nations Relief and Rehabilitation Administration, November 9, 1943 [online]. ibiblio.org [cit. 2012-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e f g h i Jana Kasíková: Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válcez totálního nasazení a internace na území Německa, bakalářská práce, Praha 2011
  4. Bohuslav Laštovička: V Londýně za války. Zápasy o novou ČSR 1939-1945, 1978, s. 344
  5. Karel Sommer: UNRRA a Československo, 1993
  6. Rudé právo. Ústřední orgán Komunistické strany Československa. ISSN: 0032-6569. Moravská zemská knihovna, Datum vydání: 1.6.1945, číslo: 22, s. 2
  7. Rudé právo, Ústřední orgán Komunistické strany Československa, Moravská zemská knihovna. Datum vydání: 29.6.1947. Číslo: 151, s. 1-2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]