Interkosmos: Porovnání verzí
přidán zdroj do refů a text |
m r2.6.4) (robot změnil: en:Interkosmos |
||
| Řádek 158: | Řádek 158: | ||
[[bg:Интеркосмос]] |
[[bg:Интеркосмос]] |
||
[[de:Interkosmos]] |
[[de:Interkosmos]] |
||
[[en: |
[[en:Interkosmos]] |
||
[[es:Intercosmos]] |
[[es:Intercosmos]] |
||
[[fi:Interkosmos]] |
[[fi:Interkosmos]] |
||
Verze z 12. 9. 2011, 12:26
Interkosmos je název pro kosmický program socialistických států probíhající v letech 1967–1990. Jejím cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Zároveň to byla protiváha západoevropských programů tohoto zaměření.
Vznik a zánik organizace
Poprvé v říjnu, pak v 15-20. listopadu 1965 se v Moskvě sešli zástupci všech pozvaných zemí k podpisu dokumentu o spolupráci. Sověti zdarma nabídli svou raketovou a kosmickou techniku. Českou delegaci vedl akademik Jaroslav Kožešník, od roku 1966 místopředseda ČSAV. O dva roky později byl přijat „Program společných prací v oblasti výzkumu a využití kosmického prostoru s mírovými cíli“ (Программа по совместным работам в области исследования и использования космического пространства в мирных целях) dohodnutý 13. dubna 1967 v Moskvě. Název Interkosmos byl schválený až v roce 1970 na poradě národních koordinačních orgánů. Tehdy byly dohodnuty i pravidla spolupráce. Zúčastněné země byly Bulharsko, ČSSR, Kuba, Maďarsko, Mongolsko, NDR, Polsko, Rumunsko, SSSR a od roku 1979 i VSR.
Název Interkosmos byl používán i pro označení vědeckých družic vypouštěných v rámci programu.
Organizace Interkosmos se rozpadla koncem roku 1990 v důsledku politických změn (rozpad východního bloku) v Evropě.
Činnost
Úloha organizace patřila hlavně do oblasti kosmické fyziky. Další pracovní skupiny byly sestaveny pro kosmickou meteorologii, kosmické spoje, kosmické lékařství a biogoie. Pátá skupina byla vytvořena v roce 1975 pro snímkování povrchu Země.[1]
Kromě šestadvaceti družic řady Interkosmos[2] byly vypouštěny i výzkumné výškové rakety Vertikal, které byly určeny pro atmosferický výzkum a dosahovaly výšky asi 500 km.
Podíl Československa
Československo pro program vytvořilo pět pracovních skupin, rozhodující úlohu měl Astronomický ústav ČSAV, zejména RNDr.Boris Valníček, DrSc. Zapojil se i Geofyzikální ústav ČSAV z Prahy 4. Podíleli jsme se na programu např. přípravou experimentů Morava, Chlorella a Kyslík pro práci československého kosmonauta v Saljutu 6. Dr.Valníček dokázal do výroby potřebných přístrojů zapojit výzkumné ústavy sdělovací techniky a vakuové elektrotechniky.[1] V rámci programu byly též vypouštěny československé družice Magion (subdružice družic Interkosmos). Československé přístroje byly použity též na některých sovětských družicích Kosmos a sondách Prognoz a Vega.[3]
Pilotované lety
Součástí programu Interkosmos byly i lety s mezinárodní posádkou. Začaly v roce 1978 společným letem sovětského a československého kosmonauta na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Potom se na těchto letech postupně vystřídali kosmonauti všech tehdejších socialistických zemí sdružených v programu.
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
Odkazy
Reference
- ↑ a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Češi v kosmu, s. 241. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Půlstoletí“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Praha: [cit. 2008-11-08]. Kapitola Program Interkosmos. Dostupné online.
- ↑ PACNER, Karel. Kosmonauti 20. století. 1. vyd. Praha: Albatros, 1986. S. 104.
Literatura
- REMEK, Vladimír; RICHTER, Karel. Pod námi planeta Země. Praha: Naše vojsko, 1979.
- LÁLA, Petr; VÍTEK, Antonín. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982.
Externí odkazy