Bystřice (okres Benešov): Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 39: | Řádek 39: | ||
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se část města západně od [[Železnice|železniční trati]] stala součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov]] a její obyvatelé se museli [[31. prosinec|31. prosince]] [[1943]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Staněk | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1973 | isbn = | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}}</ref> |
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se část města západně od [[Železnice|železniční trati]] stala součástí [[Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku|vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov]] a její obyvatelé se museli [[31. prosinec|31. prosince]] [[1943]] [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vystěhovat]].<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Staněk | jméno = Stanislav | autor = | odkaz na autora = | titul = Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace| odkaz na titul = | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | sestavitel = | sborník = Sborník vlastivědných prací z Podblanicka | odkaz na sborník = | vydavatel = | místo = Praha | rok vydání = 1973 | isbn = | url = | kapitola = | strany = | jazyk =}}</ref> |
||
V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami. Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. [[Oldřich Nový]], [[Ondřej Sekora]], [[Miloš Kopecký]], [[Ladislav Rychman]], [[Ronald Kraus]], prof. [[Jiří Musil]], ad. |
V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami. Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. [[Oldřich Nový]], [[Ondřej Sekora]], [[Miloš Kopecký]], [[Ladislav Rychman]], [[Ronald Kraus]], sociolog prof. [[Jiří Musil]], malíř Alfred Fuchs, ad. |
||
== Současnost == |
== Současnost == |
||
Město má dobrou [[občanská vybavenost|občanskou vybavenost]]. Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem [[náměstí]] jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice, ALPLA Petrovice a četní drobní živnostníci. Dopravní obslužnost je dobrá. Nachází se zde 3 autobusové zastávky a vlakové nádraží na trase Praha - České Budějovice. V současné době se město dynamicky rozvíjí, díky nové bytové výstavbě. |
Město má dobrou [[občanská vybavenost|občanskou vybavenost]]. Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem [[náměstí]] jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice, ALPLA Petrovice a četní drobní živnostníci. Dopravní obslužnost je dobrá. Nachází se zde 3 autobusové zastávky a vlakové nádraží na trase Praha - České Budějovice. V současné době se město dynamicky rozvíjí, díky nové bytové výstavbě. |
||
Verze z 1. 8. 2011, 14:53
Šablona:Infobox české obce a města Město Bystřice leží v okrese Benešov. Má 4164 obyvatel a katastrální území města má rozlohu 6339 ha.
Ve vzdálenosti 7 km severně leží město Benešov, 16 km východně město Vlašim, 19 km západně město Sedlčany a 30 km severně město Říčany.
Historie
Bystřice je poprvé připomínána ve 2 pol. 13. století. Kostel je téhož stáří. Osada vznikla z potřeb obchodní cesty. Výhodná poloha v mírné kotlině v údolí říčky lákala k odpočinku a napojení zvířat. Koncem 14. století byl v sousední vísce Léště, dnes Líšně, vystavěn hrad. Původní vlastníky Benešovice vystřídali v 15. století Šternberkové. Bystřice byla králem Jiřím z Poděbrad v r. 1471 povýšena na městys. Velký rozmach celé oblasti nastal v druhé polovině 16. století, začalo se s budováním mnoha domů, mlýnů, rybníků, sadů.
Za druhé světové války se část města západně od železniční trati stala součástí vojenského cvičistě Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 31. prosince 1943 vystěhovat.[1] V Bystřici se během války nacházel také koncentrační tábor pro osoby z tzv. smíšených manželství a manžele, kteří se odmítli rozvést se svými židovskými manželkami. Táborem tak prošlo mnoho významných českých osobností, např. Oldřich Nový, Ondřej Sekora, Miloš Kopecký, Ladislav Rychman, Ronald Kraus, sociolog prof. Jiří Musil, malíř Alfred Fuchs, ad.
Současnost
Město má dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde lékař, lékárna, domov pro seniory, škola i školka, pošta, barokní kostel, městská knihovna, fotbalové hřiště. Zejména kolem náměstí jsou soustředěny četné obchody a několik restaurací. K největším místním zaměstnavatelům patří ZD NOVA Bystřice, NAREX Bystřice, ALPLA Petrovice a četní drobní živnostníci. Dopravní obslužnost je dobrá. Nachází se zde 3 autobusové zastávky a vlakové nádraží na trase Praha - České Budějovice. V současné době se město dynamicky rozvíjí, díky nové bytové výstavbě.
Odkazy
Reference
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bystřice na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- Lokální odkaz: Bystřice (okr. Benešov)
- Wikidata: Bystřice (Benešov District)
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat: