Nejvyšší štolba: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava prolinku |
m oprava prolinku |
||
| Řádek 148: | Řádek 148: | ||
<ref name="Vokáčová">{{Citace monografie | příjmení = Vokáčová | jméno = Petra | odkaz na autora = | titul = Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka | url = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2014 | vydání = | počet stran = 964 | kapitola = | strany =122 | isbn = 978-80-200-2364-3}}</ref> |
<ref name="Vokáčová">{{Citace monografie | příjmení = Vokáčová | jméno = Petra | odkaz na autora = | titul = Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka | url = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2014 | vydání = | počet stran = 964 | kapitola = | strany =122 | isbn = 978-80-200-2364-3}}</ref> |
||
<ref name="Ourodová">{{Citace monografie | příjmení = Ourodová-Hronková | jméno = Ludmila | odkaz na autora = | titul = Schwarzenbergové 1615–1789 | url = | vydavatel = NPÚ | místo = České Budějovice | rok = 2009 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 3 | isbn = 978-80-85033-15-1}}</ref> |
<ref name="Ourodová">{{Citace monografie | příjmení = Ourodová-Hronková | jméno = Ludmila | odkaz na autora = | titul = Schwarzenbergové 1615–1789 | url = | vydavatel = NPÚ | místo = České Budějovice | rok = 2009 | vydání = | počet stran = | kapitola = | strany = 3 | isbn = 978-80-85033-15-1}}</ref> |
||
<ref name="almanach">{{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | spoluautoři = [[Petr Mašek|MAŠEK Petr]], [[Hugo Mensdorff-Pouilly|MENSDORFF-POUILLY Hugo]], POKORNÝ Pavel R. | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | kapitola = | strany = 394 | isbn = 978-80-85955-43-9}}</ref> |
<ref name="almanach">{{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | spoluautoři = [[Petr Mašek (spisovatel)|MAŠEK Petr]], [[Hugo Mensdorff-Pouilly|MENSDORFF-POUILLY Hugo]], POKORNÝ Pavel R. | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | kapitola = | strany = 394 | isbn = 978-80-85955-43-9}}</ref> |
||
<ref name="Kubeš">{{Citace periodika | příjmení = Kubeš | jméno = Jiří | autor = | odkaz na autora = Jiří Kubeš | spoluautoři = | titul = Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683 | periodikum = Folia historica Bohemia | odkaz na periodikum = Folia historica Bohemia | rok = 2013 | měsíc = | ročník = 28 | číslo = 1 | strany = 105–150, zde 107 a 109 | url = http://www.hiu.cas.cz/cs/download/casopisy-elektronicky-na-web/2013/fhb-28-1-2013.pdf | issn = 0231-7494}}</ref> |
<ref name="Kubeš">{{Citace periodika | příjmení = Kubeš | jméno = Jiří | autor = | odkaz na autora = Jiří Kubeš | spoluautoři = | titul = Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683 | periodikum = Folia historica Bohemia | odkaz na periodikum = Folia historica Bohemia | rok = 2013 | měsíc = | ročník = 28 | číslo = 1 | strany = 105–150, zde 107 a 109 | url = http://www.hiu.cas.cz/cs/download/casopisy-elektronicky-na-web/2013/fhb-28-1-2013.pdf | issn = 0231-7494}}</ref> |
||
</references> |
</references> |
||
Verze z 12. 10. 2020, 22:24
Nejvyšší štolba (případně štolmistr nebo podkoní, německy Oberststallmeister) byl dvorský úřad, který byl zodpovědný za královskou (císařskou) konírnu a vše, co s ním souviselo. Měl tedy na starost koně, sedla, postroje, nosítka a povozy (kočáry). K tomu náležel také dohled nad zásobami sena a dalšího krmiva. Pod sebou měl velký počet služebníků, kteří mimo jiné zajišťovali krmivo a píci, jiní měli na starost kočáry a nosítka. K nim se řadili kováři a zvěrolékaři a další. Úřad zastávali příslušníci starých šlechtických rodů.
Nejvyšší štolba císaře
Podle dvorského nařízení (Hofordnung) vydaného Ferdinandem I. (římským králem 1531–1564, od roku 1556 císařem) v roce 1538 byl nejvyšší štolba u císařského dvora (k. u. k. Oberststallmeister) čtvrtým nejdůležitějším a nejvlivnějším dvorským úřadem po nejvyšším hofmistru, nejvyšším komoří a nejvyšším dvorském maršálkovi. Byl zodpovědný za image dvora na veřejnosti, proto do jeho kompetence spadaly hřebčíny, stáje, jízdárny, vozový park a veškerý personál pracující na veřejnosti.[1] Musel mít přehled o počtech, původu a kvalitě koní a dohlížel na zbrojnici a pážata.[2] Když císař usedal na koně, směl mu pomáhat pouze nejvyšší štolba.[3] Když se císař vydal na cesty, přebíral nejvyšší štolba pravomoc nejvyššího komořího.
Úřad nejvyššího císařského štolmistra (kaiserlicher Oberststallmeister) zastávali:[4]
- ?–1548 (31. 5.) don Pedro Lasso de Castilia
- 1548 (červen) – 1554 Zikmund Lodron
- 1556–1560 Jaroslav z Pernštejna (14. 11. 1528 – 27. 7. 1560)[5][6]
- 1562–1566 (?) Vratislav II. z Pernštejna (?)[7]
- 1562–1567 Volkard z Auerspergu (1530–1591)
- 1567–1576 Rudolf Khuen z Belasi (1533–1581)
- 1577–1582 (nebo 1581[7]) Klaudius Trivulzio (Trivulzi), hrabě z Melzu (1538–1591)
- 1584 (nebo 1591 ?[7] nebo 1594[7]) – 1599 Albrecht I. z Fürstenbergu (1557–1599)
- 1599–1600 Petr z Mollartu, správce úřadu[7]
- 1600–1603 (konec května) Ulrich Desiderius Proskowsky, správce úřadu[7]
- 1600–1602 Maxmilián ze Salm-Neuburgu (1563–1602)[8]
- 1603–1606 Bruno z Mansfeldu (1576–1644)
- 1603–1604 (únor) Petr z Mollartu, správce úřadu[7]
- 1604 (únor–duben) Jan Kolovrat-Libštenský, správce úřadu[9]
- 1606 (1607[9]) – 1608 (1609[9]) nebo 1611[10] Adam mladší z Valdštejna (8. 6. 1570 – 24. 8. 1638 Praha)
- 1609–1613 (1611[9]) Oktavián Cavriani (cca 1530–1618)
- 1611 (1. 7.) – 1612 (20. 1.) Maxmilián ze Salmu[9]
- 1612–1619 (20. 3.) Maxmilián z Ditrichštejna[9]
- 1613–1615 Maxmilián z Lichtenštejna (1578–1643)
- 1616 (1619[9]) – 1619 (1620[9]) Jan Jakub Khiesel z Gottschee (1565–1638)
- 1619–1620 Rudolf Paar († 1625)
- 1622 (1620[9]) – 1637 (15. únor) Bruno z Mansfeldu (1576–1644)
- 1637–1642 Maxmilián z Valdštejna († 19. 2. 1654 nebo 18. 2. 1655 Praha/ 19. 2. 1655 Vídeň)
- 1642–1651 (1650[9]) Jiří Achác z Losensteinu (1579–1653)
- 1651–1655 Hanibal Gonzaga (1602–1668)
- 1655–1658 (2. 4. 1657[9]) František Albrecht z Harrachu (1624–1666)
- 1657 nebo 1658 (10. 1) – 1677 (3. 7. 1675[9]) Gundakar z Ditrichštejna (9. 12. 1623 – 25. 1. 1690, Augsburg)
- 1675–1677 František Julius Breuner, správce úřadu
- 1677 (23. 11.) – 1699 (20. 2.) Ferdinand Bonaventura z Harrachu (14. 7. 1636 – 15. 6. 1706 Karlovy Vary)
- 1699 (20. 2.) – 1705 (15. 6.) Filip Zikmund z Ditrichštejna (9. 3. 1651 – 3. 7. 1716 Vídeň)[11] – poprvé
- 1705 (15. 6.) – 1708 (13. 7.) Leopold Ignác z Ditrichštejna (16. 8. 1660 Eggenberg – 13. 7. 1708 Mikulov)[11]
- 1709 (25. 8. 1708[9]) – 1711 (11. 3.) Leopold Matyáš z Lambergu (1667–1711)
- 1711 (17. 3.) – 1713 (1. 10. 1711[9]) Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732)
- 1713 (1. 10. 1711[9]) – 1716 (4. 7.) Filip Zikmund z Ditrichštejna (9. 3. 1651 – 3. 7. 1716 Vídeň) – podruhé[12][13]
- 1716 (16. 7.) – 1722 (16. 3.) Michael Jan III. z Althannu (8. 10. 1679 Jaroslavice – 26. 3. 1722 Vídeň)[14]
- 1722 (15. 4.) – 1732 (11. 6.) Adam František ze Schwarzenbergu (25. 9. 1680 Linec – 11. 6. 1732 Brandýs nad Labem)
- 1732 (17. 10.) – 1738 (březen) Gundakar Ludvík z Althannu (1665–1747)
- 1738 (8. 4.) – 1742 (19. 11.) František Antonín ze Starhembergu (1681–1743)
- 1742 (19. 11.) – 1765 (1749[9]) Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783)
- 1763–1807 Jan Karel z Ditrichštejna (27. 6. 1728 Mikulov? nebo Vídeň – 25. 5. 1808 Vídeň)
- 1807[15]–1812 Dominik Ondřej II. z Kounic (30. 3. 1739 Vídeň – 24. 11. 1812 Vídeň)
- 1812–1834 Jan Nepomuk Norbert z Trauttmannsdorff-Weinsbergu (18. 3. 1780 Vídeň – 24. 9. 1834 Vídeň)[16]
- 1834–1848 Evžen Dominik Bruntálský z Vrbna (4. 9. 1786 Vídeň – 24. 3. 1848 Vídeň)
- 1849–1875 Karl Ludwig Grünne (1808–1883)
- 1875–1892 Emerich z Thurn-Taxisu (12. 4. 1820 Praha – 28. 7. 1900 Gleichenberg)[17]
- 1892–1896 Rudolf z Liechtensteinu (18. 4. 1838 Vídeň – 15. 12. 1908 Moravský Krumlov)[18]
- 1896–1908 úřad neobsazen, dohled svěřen Rudolfu z Liechtensteinu (od 1896 nejvyšší hofmistr)
- 1909–1916 Ferdinand Vincenc Kinský (8. 9. 1866 Dornau – 3. 2. 1916 Vídeň)
- 1917–1918 Nikolaus Pálffy (11. 11. 1861 – 8. 3. 1935)
Nejvyšší štolba císařovny
Nejvyšší štolba císařovny byl v hierarchii mužských služebníků po nejvyšším hofmistrovi nejdůležitějším úřadem na dvoře císařovny.[19] Dohlížel nejen na koně a stáje, ale také dopravní prostředky včetně lodí, dále měl na starosti agendu cestování a transferů.[20] Panovnici při cestách doprovázel a zajišťoval hladký průběh přesunu.
- Marie Habsburská (1528–1603), manželka Maxmiliána II., císařovna 1564–1576
- Adam z Ditrichštejna
- Eleonora Magdalena Gonzagová z Mantovy (1630–1686), třetí manželka Ferdinanda III., císařovna 1651–1657, poté císařovna vdova
- 1657–? Konrád Baltazar ze Starhembergu[21]
- 60. léta 17. století Karel Ferdinand z Valdštejna (1634 – 9. 4. 1702 Vídeň)
- 1678–1683 Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu (23. 5. 1652 Brusel – 26. 10. 1703 Vídeň)[22][21]
- 1683–1686 Filip Zikmund z Ditrichštejna (9. 3. 1651 – 3. 7. 1716 Vídeň)[21]
- Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720), třetí manželka Leopolda I., císařovna 1676–1705, poté císařovna vdova
- ?–1720 Adolf Bernard z Martinic (před 1690 – 27. 7. 1735)
Kraňsko a Vindická marka (Erb-Stallmeister in Krain und in der Windischen Mark)
V roce 1662 udělil císař Leopold I. (1657–1705) post dědičného nejvyššího štolby v Kraňsku rodu Lambergů.
- 1662–1682 Jan Maxmilián z Lambergu (23./28. listopadu 1608 Brno – 12./15. prosince 1682 Vídeň)
Štýrsko
Úřad byl dědičný v rukou Windischgrätzů.
- Josef Mikuláš Windischgrätz (6. prosinec 1744 Vídeň – 24. leden 1802 Štěkeň)
- ?–1862 Alfred Windischgrätz (11. květen 1787 Brusel – 21. březen 1862 Vídeň)
- 1862–1876 Alfred II. Windischgrätz (28. březen 1819 Vídeň – 28. duben 1876 Tachov)
Odkazy
Reference
- ↑ Die k.u.k. Oberststallmeister (1562–1883) [online]. [cit. 2017-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-16. (německy)
- ↑ KUBEŠ, s. 114
- ↑ HUSS, Frank. Vídeňský císařský dvůr. Kulturní dějiny od Leopolda I. po Leopolda II.. Praha: Euromedia Group, k. s. - Knižní klub, 2014. 392 + 20 stran obrázkové přílohy s. ISBN 978-80-242-4267-5. S. 223.
- ↑ FELLNER, Thomas; KRETSCHMAYR, Heinrich. Die österreichische Zentralverwaltung. I. Abteilung. Von Maximilian I. bis zur Vereinigung der österreichischen und böhmischen Hofkanzlei (1749). Bd. 1: Geschichtliche Übersicht. Wien: [s.n.], 1907. Dostupné online. S. 279–280.
- ↑ Habsburkové 1526–1740: země Koruny české ve středoevropské monarchii. Příprava vydání BŮŽEK, Václav, SMÍŠEK, Rostislav. Praha: NLN, 2017. 912 s. ISBN 978-80-7422-572-7. S. 44.
- ↑ Podle MAŤA, Petr. Svět české aristokracie (1500–1700). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 1062 s. ISBN 80-7106-312-6. S. 402. zastával tento úřad v letech 1556–1560 a 1562–1566
- ↑ a b c d e f g Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 279
- ↑ Podle Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 280 zastával úřad v letech 1604–1606
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p Die österreichische Zentralverwaltung I1., s. 280
- ↑ Maťa, s. 402
- ↑ a b SMÍŠEK, Rostislav. Služba a paměť: dvorská kariéra barokních Ditrichštejnů jako nadgenerační životní ideál. In: BŮŽEK, Václav; KRÁL, Pavel. Paměť urozenosti. Praha: NLN, 2007. ISBN 978-80-7106-928-7. S. 164.
- ↑ Podle VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 761. vykonával tento úřad od 1. října 1711 do 4. června 1716.
- ↑ Podle Paměť urozenosti, s. 164 získal úřad už v roce 1711.
- ↑ VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 122.
- ↑ Podle CERMAN, Ivo. Šlechtická kultura v 18. století: filozofové, mystici, politici. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2011. 762 s. ISBN 978-80-7422-122-4. S. 202. byl Kounic nejvšším štolbou od roku 1794.
- ↑ POUZAR, Vladimír, MAŠEK Petr, MENSDORFF-POUILLY Hugo, POKORNÝ Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 394.
- ↑ Almanach 2017, s. 386
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. (německy)
- ↑ KUBEŠ, s. 114
- ↑ KUBEŠ, s. 114
- ↑ a b c KUBEŠ, Jiří. Zápas o funkci nejvyššího štolmistra na dvoře císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Edice důvěrné korespondence bratří Ditrichštejnů z roku 1683. Folia historica Bohemia. 2013, roč. 28, čís. 1, s. 105–150, zde 107 a 109. Dostupné online. ISSN 0231-7494.
- ↑ OURODOVÁ-HRONKOVÁ, Ludmila. Schwarzenbergové 1615–1789. České Budějovice: NPÚ, 2009. ISBN 978-80-85033-15-1. S. 3.