Světec (okres Teplice): Porovnání verzí
Souřadnice: 50°34′34″ s. š., 13°48′42″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pamětihodnosti: klášter |
|||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
== Pamětihodnosti == |
== Pamětihodnosti == |
||
* Barokní [[Světec (zámek)|zámek Světec]] |
* Barokní [[Světec (zámek)|zámek Světec]] dal na základech zrušeného kláštera, hospodářské správy panství a raně barokní stavby postavit pražský arcibiskup [[Jan Josef Breuner]] kolem roku 1708.<ref name="andel"/> |
||
* [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Světec)|Kostel svatého Jakuba Většího]] byl založen už na počátku 13. století spolu s klášterem řeholnic strážkyň Božího hrobu (zrušeným roku 1571)<ref>* FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha : Libri 1997, s. 655</ref>. Kostel stojí na návsi v obci. Z pozdně románské přestavby baziliky se zachoval závěr, síťová klenba je pozdně gotická z doby kolem roku 1471. V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář<ref name="Rybička, 1886"/> a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v [[Osecký klášter|klášterním kostele v Oseku]]. Dále se zde nacházel zvon od [[Jan Baltazar Crommel|Jana Baltazara Crommela]] a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.<ref>''Eichlerova topografická sbírka''. Archiv Národního muzea, karton č. 39 – Bílina.</ref> |
* [[Kostel svatého Jakuba Staršího (Světec)|Kostel svatého Jakuba Většího]] byl založen už na počátku 13. století spolu s klášterem řeholnic strážkyň Božího hrobu (zrušeným roku 1571)<ref>* FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha : Libri 1997, s. 655</ref>. Kostel stojí na návsi v obci. Z pozdně románské přestavby baziliky se zachoval závěr, síťová klenba je pozdně gotická z doby kolem roku 1471. V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář<ref name="Rybička, 1886"/> a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v [[Osecký klášter|klášterním kostele v Oseku]]. Dále se zde nacházel zvon od [[Jan Baltazar Crommel|Jana Baltazara Crommela]] a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.<ref>''Eichlerova topografická sbírka''. Archiv Národního muzea, karton č. 39 – Bílina.</ref> |
||
* Kaple Lyskovice |
* Kaple Lyskovice |
Verze z 30. 7. 2018, 11:03
Světec | |
---|---|
Zámek | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Bílina |
Obec s rozšířenou působností | Bílina (správní obvod) |
Okres | Teplice |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°34′34″ s. š., 13°48′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 976 (2023)[1] |
Rozloha | 12,35 km²[2] |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
Počet domů | 303 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 5 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Zámek 1 417 53 Světec ou |
Starosta | Ing. Barbora Bažantová |
Oficiální web: www | |
Světec | |
Další údaje | |
Kód obce | 567841 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Světec (německy Schwaz) se nachází v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní 976[1] obyvatel.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1209.[4]
Mezi lety 1901 a 1903 ve Světci krátce existoval malý redemptoristický konvent.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 611 | 1 194 | 1 264 | 1 700 | 2 127 | 2 127 | 1 819 | 1 273 | 1 048 | 779 | 555 | 413 | 429 | 452 |
Domy | 90 | 109 | 126 | 159 | 198 | 212 | 216 | 215 | 378 | 159 | 102 | 98 | 98 | 102 |
Tabulka zahrnuje údaje zaniklých vesnic Chotovenka, Krupá a Lyskovice a v roce 1961 také domy místních částí Chotějovice, Štrbice a Úpoř. |
Ve vesnici se narodil malíř Vojtěch Preissig (1873–1944).
Pamětihodnosti
- Barokní zámek Světec dal na základech zrušeného kláštera, hospodářské správy panství a raně barokní stavby postavit pražský arcibiskup Jan Josef Breuner kolem roku 1708.[6]
- Kostel svatého Jakuba Většího byl založen už na počátku 13. století spolu s klášterem řeholnic strážkyň Božího hrobu (zrušeným roku 1571)[7]. Kostel stojí na návsi v obci. Z pozdně románské přestavby baziliky se zachoval závěr, síťová klenba je pozdně gotická z doby kolem roku 1471. V průčelní jižní věži se nachází zvon z roku 1549 od zvonaře Stanislava. V severní průčelní věži se nacházejí dvě opuštěné dřevěné hlavy menších zvonů. Jeden z nich vyrobil v roce 1489 Hanuš Konvář[8] a pravděpodobně jde o zvon, zavěšený nyní v klášterním kostele v Oseku. Dále se zde nacházel zvon od Jana Baltazara Crommela a zvon z roku 1507 od Tomáše z Prahy.[9]
- Kaple Lyskovice
- Výklenková kaplička
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sloup se sousoším Piety - Kamenný sloup, nahoře se sochou Matky Boží s Ježíšem na klíně, dala roku 1710 postavit obec Světec. Další nápisy na sloupu uvádí informace o opravách, které byly provedeny v letech 1787 a 1829.
- Fara
- Kaple v Úpoři. Kaple stojí v obci nad průjezdní silnicí. Je značně zchátralá, s propadlou střechou. Průčelní věžička bez zvonu.
- Kaple ve Štrbicích. V obci pod průjezdní silnicí stojí zchátralá kaple. Průčelní věžička bez zvonu.
Doprava
Ve Světci (přesněji v místní části Chotějovice) se nachází železniční zastávka Chotějovice na trati Ústí nad Labem – Chomutov a stanice Světec na trati Ústí nad Labem – Bílina.
Části obce
- Světec
- Chotějovice
- Štrbice
- Úpoř
K obci příslušejí katastrální území tří zaniklých vesnic:
- Chotovenka – zlikvidována při zřizování Radovesické výsypky, katastrální území Chotovenka spadá do místní části Světec.
- Lyskovice – byly zlikvidovány také při zřizování Radovesické výsypky, území dnes spadá do rámce místní části Světec.
- Pohradice – byly zbořeny z důvodu poddolování, v katastrálním území Pohradice dnes zbývá místní část Úpoř.
Severovýchodně od Světce stávala také osada Krupá.
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 412, 413.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 316.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Světec – zámek, s. 452–453.
- ↑ * FOLTÝN, Dušan - SOMMER, Petr - VLČEK Pavel: Encyklopedie českých klášterů. Praha : Libri 1997, s. 655
- ↑ RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha: Královská česká společnost nauk, 1886.
- ↑ Eichlerova topografická sbírka. Archiv Národního muzea, karton č. 39 – Bílina.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Světec na Wikimedia Commons