Lyskovice
| Lyskovice | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Světec |
| Okres | Teplice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°33′31″ s. š., 13°48′54″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Chotovenka (1,7 km²) |
  Lyskovice | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 904 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lyskovice (německy Liskowitz) jsou zaniklá vesnice v okrese Teplice. Stávala asi dva kilometry jižně od Světce a zanikla v důsledku budování Radovesické výsypky.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice vznikl z příjmení Lyska odvozeného ze slova lysý. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lyskowicze (1549), Liskowicze (1564), Leskowicz (1565), Leskowicze (1565), Liskowicze (1579), Liskowicze (1620), Liskowitz (1787 a 1833).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Lyskovicích pochází z roku 1549.[1] Vesnice mívala až do konce devatenáctého století zemědělský charakter, ale po roce 1890 ji začal ovlivňovat rozvoj průmyslu a značná část obyvatel v té době pracovala v hornictví nebo v několika vápenkách. V nich se zpracovával materiál těžený na horninových výchozech východně od vesnice.[2]
Během devatenáctého století začaly v okolí vsi vznikat drobné hnědouhelné šachty. Jedním z těžařských podniků západně vesnice byl důl František Xaver, založený v roce 1830. Přímo na severním okraji vsi se v letech 1905–1910 uhlí těžilo v povrchovém Lyskovickém lomu a po roce 1918 vznikly mezi Lyskovicemi a Chotovenkou doly Ajka, Jarmila, Kurt a Marie. Některé z nich provozovala firma Severočeské doly a elektrárny, která v roce 1928 sídlila přímo ve vsi. V letech 1950–1960 vytěžil zbývající zásoby uhlí lom Alois Jirásek.[3]
Většina domů ve vsi byla přízemní nebo jednopatrová. Zdrojem vody bývaly studny. Na návsi stávala kaple.[4] Roku 1959 byl otevřen lom Jarmila, součást Lomu Alois Jirásek, kvůli kterému musela být zbořena lyskovická cihelna.[5] O zrušení vesnice rozhodl v roce 1970 teplický okresní národní výbor. Ve vsi tehdy žilo ve 27 domech 57 obyvatel, kteří byli během roku 1971 přestěhováni na bílinské sídliště Za Chlumem.[4]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 305 obyvatel (z toho 160 mužů), z nichž bylo 151 Čechoslováků, 153 Němců a jeden cizinec. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, čtyři lidé k církvím evangelickým, dva k církvi československé a sedm lidí bylo bez vyznání.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 260 obyvatel: 113 Čechoslováků a 147 Němců. Převažovala římskokatolická většina, ale čtyři lidé byli evangelíky, jedenáct jich patřilo k nezjišťovaným církvím a 79 jich nevyznávalo žádnou víru.[7]
| 1784 | 1833 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | N/A | 52 | 70 | 98 | 115 | 162 | 294 | 305 | 260 | 143 | 97 | 49 |
| Domy | 10 | 10 | 11 | 12 | 16 | 18 | 26 | 30 | 35 | 37 | — | 17 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Světec. | ||||||||||||
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lyskovice, s. 704.
- ↑ MACH, Karel; DVOŘÁK, Zdeněk; BORŠIOVÁ, Jana; VANÍKOVÁ, Anna; VANÍK, Jiří. Radovesická výsypka. Bílina: Bílinská přírodovědná společnost, 2022. 142 s. ISBN 978-80-905739-5-6. S. 57. Dále jen Radovesická výsypka (2022).
- ↑ Radovesická výsypka (2022), s. 58.
- ↑ a b Radovesická výsypka (2022), s. 58–59.
- ↑ LUXA, Jan. Doly Bílina. Z historie hornictví k současnosti dolování na Bílinsku. Teplice: NIS, 1997. 223 s. ISBN 80-238-1766-3. S. 199.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58.
- ↑ BAJÁKOVÁ, Jana; KADLČÍKOVÁ, Jana; KŘEN, Josef. Radovesická výsypka a její vliv na okolí. rgdoi.net. 1984. Dostupné online [cit. 2024-08-14]. DOI 10.13140/RG.2.2.34880.51205/1.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online.