KLM: Porovnání verzí
oprava slova "dceřinné" na "dceřiné" značka: editace z Vizuálního editoru |
m přidána Kategorie:Air France–KLM za použití HotCat |
||
Řádek 406: | Řádek 406: | ||
[[Kategorie:Nizozemské letecké společnosti]] |
[[Kategorie:Nizozemské letecké společnosti]] |
||
[[Kategorie:Vzniklo 1919]] |
[[Kategorie:Vzniklo 1919]] |
||
[[Kategorie:Air France–KLM]] |
Verze z 23. 5. 2018, 17:26
KLM Royal Dutch Airlines | ||||
---|---|---|---|---|
| ||||
Zahájení činnosti | 7. října 1919 | |||
Sídlo | Amstelveen, Nizozemsko | |||
Hlavní základna | Letiště Schiphol | |||
Destinace | 165 (leden 2018) | |||
Velikost flotily | 118 (únor 2017) | |||
Přepravené osoby | ▲ 32,7 mil. (2017) | |||
Člen aliance | SkyTeam | |||
Oficiální web | www.klm.com |
KLM Royal Dutch Airlines (česky: Nizozemské královské aerolinie KLM; nizozemsky: Koninklijke Luchtvaart Maatschappij, zkráceně pouze KLM) je národní letecká společnost Nizozemska, která má leteckou základnu na mezinárodním letišti Schiphol v Amsterdamu. Sídelní budova se nachází v Amstelveenu. KLM je sesterskou společností Air France–KLM a je členem letecké aliance SkyTeam. Kratší regionální lety léto společnosti po Evropě pro KLM zajišťuje pobočka KLM Cityhopper. V roce 2017 společnost přepravila 32,7 milionů cestujících, což je dosavadní rekord společnosti.[1]
KLM pojmenovává svá letadla podle památek UNESCO. Letoun Boeing 777-200ER imatrikulace PH-BQL nese název Litomyšl Castle, podle zámku v české Litomyšli.
Historie
Založení
KLM byly založeny 7. října 1919 pod královskou patronací, neboť v prosinci téhož roku nad nimi převzala záštitu nizozemská královna Vilemína, čímž získaly právo nosit ve svém názvu titul „Královské", nizozemsky „Koninklijke". Jde o nejstarší dosud existující leteckou společnost a také o nejstarší společnost, která nese stále stejný název. První let proběhl 17. května 1920 a zahájil linku mezi Londýnem a Amsterdamem. Na palubě letounu Havilland DH.16 byli dva britští novináři a náklad novin. Tato linka je stále provozovaná, jedná se o nejstarší provozovanou pravidelnou leteckou linku na světě.
V roce 1924 tato společnost obdržela nizozemský letoun Fokker F.VII, v roce 1929 s ním byla zahájena pravidelná linka do Indonésie. KLM se staly první evropskou společností která obdržela americký dvoumotorový vrtulový letoun Douglas DC-2. Později byly dodány také Fokkery F.XVIII a Douglasy DC-3.
Světové války
Během druhé světové války byly letouny KLM označeny na trupu nápisem „Holland", což je mělo identifikovat jako letouny neutrální země. To umožnilo i při válce obhospodařovat množství tras a zřídit pravidelnou linku do Spojených států amerických, ikdyž část linek společnost stejně musela omezit či zastavit.
Poválečná expanze
Ihned po skončení války společnost rychle obnovila její veškeré linky. Obdržela také letouny Douglas C-54 Skymaster, se kterými létala do Indonésie. Další z nových typů byl Douglas DC-4, se kterým podnikala lety do New Yorku. Byly zavedeny nové linky do Jižní Ameriky a Mexika. V roce 1955 byl dodán typ Lockheed L-1049 Super Constellation, v roce 1957 Vickers Viscount, v roce 1957 DC-7 a v roce 1959 Lockheed L-10 Electra.
Proudová éra
První proudový letoun obdržely KLM v březnu 1960 a byl to letoun Douglas DC-8.
V roce 1965 založily KLM společnost KLM Helicopters, která vrtulníky obstarávala na ropné plošiny v Severním moři.
80. a 90. léta 20. století
Dvoupatrový letoun Boeing 747-200 si tato společnost objednala v šesti kusech a první byl dodán v roce 1971, v roce 1972 byl dodán také první třímotorový Douglas DC-10. V těchto letadlech v roce 1974 KLM zavedla tzv „KLM FFF" (KLM Full Fare Facilities), ve které měli pasažéři za příplatek k letence doplňkové exkluzivní služby na palubě. Jednalo se tak o předchůdce současné obchodní třídy. O 7 let později po dodání prvního Boeingu 747-200 se stala také největší letecká katastrofa v dějinách, Boeing 747 KLM se střetl s pojíždějícím 747 společnost Pan Am při vzletu z letiště Tenerife Sever. Při leteckém neštěstí na Tenerife 1977 zemřelo 583 lidí.
Během osmdesátých let KLM obdržely letouny evropské výroby Airbusy A310 a americké výroby Boeing 737, které postupně nahradily DC-9.
V devadesátých letech uzavřely KLM alianci s dnes již zaniklými Northwest Airlines a získaly v nich podíl 20 %. V roce 1985 KLM získaly od Air Transport World ocenění „Letecká společnost roku". V roce 1989 byl společnosti dodán první Boeing 747-400, v roce 1994 první MD-11 a o rok později získala společnost také první Boeing 767.
Dne 1. dubna 1991 vznikla sloučením společností NLM CityHopper a Netherlines regionální sesterská společnost KLM, KLM Cityhopper. V roce 1998 vznikla společnost KLM uk. Stalo se tak při zakoupení podílu KLM v Air UK. Tato společnost provozovala vnitrostátní lety ve Spojeném království a lety ze Spojeného království do Nizozemska, měla základnu na letišti Londýn–Stansted. V roce 2003 byla tato společnost sloučena s KLM Cityhopper, ještě před tím měla flotilu 36 letadel.
21. století
Podíl v Northwest Airlines prodaly KLM v roce 1998 a začaly se zajímat o jiné leteckých společnostech. Byla navázána spolupráce s italskou aerolinií Alitalia, ta byla v roce 2000 zrušena. V tomto roce probíhaly také diskuze o spojení KLM a British Airways v novou silnou leteckou společnost, tyto myšlenky byly ale opuštěny.
Teroristické útoky 11. září 2001 zapříčinily menší zájem o létání a následovně museli kvůli ztrátám snížit kapacity o 15 % a propustily přibližně 1500 zaměstnanců. Vedení KLM rozhodlo o redukci typů provozovaných na dlouhých linkách na A330, Boeing 747 a 777, především kvůli snížení celkových nákladů.
Dne 30. září 2003 oznámila Air France s KLM vytvoření společné letecké společnosti s názvem Air France–KLM. V roce 2004 se KLM stala členem aliance leteckých společností SkyTeam.
Poslední let s nizozemským letounem značky Fokker léto společnosti se konal 27. října 2017,[2] jednalo se o typ Fokker 70, Fokker 100 společnost vyřadila z flotily již předtím. Tyto byly nahrazeny ekonomičtějšími a novějšími letadly Embraer E-Jet.
Sesterské společnosti
KLM má společně se společností Air France-KLM vlastnictví v různých firmách týkajících se letectví (stav v roce 2017):
Společnost | Působení | Původ | Akciový podíl skupiny |
---|---|---|---|
Cobalt Ground Solutions | Pozemní odbavení | Spojené království | 60% |
Cygnific | Prodej | Nizozemsko | 100% |
EPCOR | Údržba | Nizozemsko | 100% |
High Speed Alliance | Vysokorychlostní vlaky | Nizozemsko | 5% |
Kenya Airways | Letecká společnost | Keňa | 27% |
KLM Asia | Letecká společnost | Tchaj-wan | 100% |
KLM Catering Services | Catering | Nizozemsko | 100% |
KLM Cityhopper | Letecká společnost | Nizozemsko | 100% |
KLM Cityhopper UK | Letecká společnost | Spojené království | 100% |
KLM Equipment Services | Doplňující služby | Nizozemsko | 100% |
KLM Financial Services | Finance | Nizozemsko | 100% |
KLM Flight Academy | Letecká akademie | Nizozemsko | 100% |
KLM Health Services | Zdravotní služby | Nizozemsko | 100% |
KLM UK Engineering | Údržba | Spojené království | 100% |
Martinair | Nákladní letecká společnost | Nizozemsko | 100% |
Schiphol Logistika Park | Logistika | Nizozemsko | 53% |
Transavia | Letecká společnost | Nizozemsko | 100% |
Transavia France | Letecká společnost | Francie | 40% |
Destinace
Společnost KLM létá k únoru 2017 do 145 destinací v 70 zemích světa a na pěti kontinentech. Leteckým uzlem pro všechny lety je amsterdamské letiště Schiphol.
Praha
Do Prahy tato společnost létá již od roku 1919, kdy byla založena.[3] Své první lety sem zahájila na letiště v Kbelích, odsud odešla při otevření Ruzyně v roce 1937. Nejdříve do Prahy s létala vrtulovými letouny, jako například Douglas DC-3, DC-6, Vickers Viscount či Convair 340. Kolem 70. let sem létala s proudovým Douglasem DC-9,[4] někdy také s větším DC-8, ten měl v Praze mezipřistání a dále letěl do Budapešti.[5] Na přelomu tisíciletí se na pražském letišti začaly objevovat také Boeingy 737 této společnosti. Ty později byly na letech do Prahy nahrazeny menšími Fokkery 100/70 či Embraery 190 dceřiné společnosti KLM Cityhopper, zároveň díky tomu byly zvýšeny frekvence. V roce 2014 oslavilo KLM 95 let existence i přítomnosti v Praze, jednu z pěti linek denně začal opět létat větší Boeing 737-700.[6] K srpnu 2017 KLM létá na pražské letiště s pěti frekvencemi denně.
V roce 2005 kvůli zdravotním problémům pasažéra přistál v Praze z linky Amsterdam – Dubaj letoun McDonnell Douglas MD-11, což bylo poprvé, kdy se tento letoun na pražském letišti objevil.[7]
Flotila
V únoru 2017 flotila KLM čítala následující letouny s průměrným stářím 11 let, ještě v roce 2014 to bylo 9 let:[8]
Flotila KLM | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Letadlo | Počet | Objednávky | Cestující | Poznámky | |||
C | Y+ | Y | Celkem | ||||
Airbus A330-200 | 8 | — | 30 | 35 | 178 | 243 | |
Airbus A330-300 | 5 | — | 30 | 40 | 222 | 292 | |
Airbus A350-900 | — | 7 | ? | Očekávané nasazení do provozu rok 2020 | |||
Boeing 737-700 | 18 | — | 20 | 6 | 106 | 132 | |
Boeing 737-800 | 25 | 2 | 20 | 6 | 150 | 176 | |
Boeing 737-900 | 5 | — | 28 | 18 | 132 | 178 | |
Boeing 747-400 | 5 | — | 35 | 36 | 337 | 408 | Budou vyřazeny |
Boeing 747-400M | 15 | — | 35 | 36 | 197 | 268 | Budou vyřazeny |
Boeing 777-200ER | 15 | — | 34 | 40 | 242 | 316 | |
Boeing 777-300ER | 12 | 2 | 35 | 40 | 350 | 425 | 6 ve staré konfiguraci |
34 | 334 | 408 | 6 v nové konfiguraci | ||||
Boeing 787-9 | 8 | 6 | 30 | 48 | 216 | 294 | |
Boeing 787-10 | — | 7 | ? | Očekávané nasazení do provozu rok 2020 | |||
Flotila KLM Cargo | |||||||
Boeing 747-400ERF | 3 | — | 112 760 kg nákladu | ||||
Celkem | 116 | 16 |
Odkazy
Reference
- ↑ KLM přepravily vloni rekordní počet pasažérů. www.airways.cz [online]. 2018-02-01 [cit. 2018-02-01]. Dostupné online.
- ↑ Konec nizozemské legendy. KLM končí s Fokkery, do konce roku dolétají u Austrian. Zdopravy.cz. 2017-10-27. Dostupné online [cit. 2017-10-27].
- ↑ Prague Airport - Letiště Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ PETE28. PH-DNN - DC9-33RC - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ POPELÁŘ, Petr. PH-DEA - DC8-63 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ VAŠUT, Daniel. PH-BGT - B737-7K2 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ LEBEDA, Alan. PH-KCD - MD11 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-24]. Dostupné online.
- ↑ KLM Royal Dutch Airlines Fleet Details and History [online]. 2017-02-08 [cit. 2017-02-09]. Dostupné online.
Literatura
FLACK, Jeremy. Aeroline světa a jejich letadla (původním názvem: Jane's airlines & airliners). Překlad Jan Krist. 1. vyd. [s.l.]: NAŠE VOJSKO, 2008. 240 s. ISBN 978-80-206-09940-3. S. 119-121.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu KLM Royal Dutch Airlines na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (anglicky, německy)
- Air France-KLM