Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 91: | Řádek 91: | ||
V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky [[Kroměříž]] – [[Bystřice pod Hostýnem]] Valašské Meziříčí – [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] a [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] – [[Frýdek-Místek|Frýdek]]. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] – [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] a [[Frýdek-Místek|Frýdek]] – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. ''Moravsko-slezská dráha měst''.<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/> |
V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky [[Kroměříž]] – [[Bystřice pod Hostýnem]] Valašské Meziříčí – [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] a [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] – [[Frýdek-Místek|Frýdek]]. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, [[Krásno nad Bečvou|Krásná]] – [[Frýdlant nad Ostravicí|Frýdlant]] a [[Frýdek-Místek|Frýdek]] – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. ''Moravsko-slezská dráha měst''.<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/> |
||
=== Další vývoj |
=== Další vývoj === |
||
Po [[Vznik Československa|vzniku republiky]] úsek trati [[Český Těšín|Těšín]] – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|trať číslo 303]].<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/> |
Po [[Vznik Československa|vzniku republiky]] úsek trati [[Český Těšín|Těšín]] – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná [[Železniční trať Kojetín – Valašské Meziříčí|trať číslo 303]].<ref name="Vítek"/><ref name="Sládek"/> |
||
Verze z 27. 5. 2017, 17:35
Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí o délce 72 km (v jízdním řádu pro cestující je uváděná v oddíle číslo 323) spojuje dnešní stanici Ostrava hlavní nádraží se stanicí Valašské Meziříčí. Trať byla vybudována ve dvou etapách mezi lety 1869–1888. Trať je v úseku Ostrava – Vratimov dvoukolejná a zbývající delší úsek až do Valašského Meziříčí je jednokolejný. Kromě úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice, který byl elektrifikován v letech 2005–2007, není elektrifikovaná. Trať je v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice součástí celostátní dráhy, navazující úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí je od 7. dubna 2014 kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. Jízdenky lze koupit po celé trati, kromě zastávek Ostrava-Kunčičky, Kunčice pod Ondřejníkem, Frenštát pod Radhoštěm město a Mořkov hlavní trať.
Historie trati
První část trati byla vybudována akciovou společností K. k. priv. Ostrau-Friedlander Eisenbahn (Císařsko-královská privilegovaná Ostravsko-frýdlantská železnice) v letech 1869–1870 mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí a nesla přiléhavý název Ostravsko-frýdlantská dráha.[1] Tento úsek byl uveden do provozu roku 1871.
Moravsko-slezská dráha měst
Druhá část trati, tj. úsek Valašské Meziříčí-Frýdlant nad Ostravicí, byla vybudována roku 1888 jako součást vedlejší větve Severní dráhy císaře Ferdinanda z Kojetína přes Těšín do Bílska.
V roce 1885, byla totiž prodloužena koncese Severní dráze (a tím i její monopol na železniční spojení přes Moravu), ale současně jí byla uložena povinnost vybudovat síť paralelních a navazujících tratí. Rakousko-Uherská vláda si totiž uvědomovala, že hlavní spojnice Vídeň – Krakov vede nepříjemně blízko pruského území a v případě další války s Pruskem může být velice rychle přerušena. Severní dráha proto dostala mj. za úkol vybudovat paralelní spojení s Haličí, které bude více ve vnitrozemí.[2][3]
V roce 1887 proto Severní dráha císaře Ferdinanda odkoupila již existující železnice na plánované trase: úseky Kroměříž – Bystřice pod Hostýnem Valašské Meziříčí – Krásná a Frýdlant – Frýdek. Současně zahájila dobudování úseků Kojetín – Kroměříž, Bystřice pod Hostýnem – Valašské Meziříčí, Krásná – Frýdlant a Frýdek – Bílsko. Stávající úseky byly opraveny a dřevěné mosty byly nahrazeny ocelovými. Provoz na celé trati v délce 180 km mezi městy Kojetín – Bílsko byl slavnostně zahájen 1. června 1888 jako tzv. Moravsko-slezská dráha měst.[2][3]
Další vývoj
Po vzniku republiky úsek trati Těšín – Bílsko připadl Polsku. Úsek z Kojetína do Valašského Meziříčí je nyní značena jako samostatná trať číslo 303.[2][3]
Součástí tratě č. 323 je i část tzv. Báňské dráhy.
V letech 2005–2007 probíhala elektrifikace v úseku Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice. Elektrický provoz na této části tratě byl zahájen 7. prosince 2007,[4] zbývající část tratě Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí zatím není elektrifikována. Od 7. dubna 2014 je úsek Ostrava-Kunčice – Valašské Meziříčí kategorizován jako regionální dráha, do té doby byla součástí celostátní dráhy ještě celá trať. V roce 2015 probíhala modernizace a obnova železničního svršku tratě v úseku Frýdlant nad Ostravicí – Frenštát pod Radhoštěm.
Stanice a zastávky
-
Ostrava hlavní nádraží
-
Báňské nádraží
-
Ostrava-Stodolní
-
Ostrava střed
-
Ostrava-Kunčice
-
Paskov
-
Lískovec u Frýdku
-
Frýdek-Místek
-
Baška
-
Pržno
-
Frýdlant nad Ostravicí
-
Čeladná
-
Kunčice pod Ondřejníkem
-
Frenštát pod Radhoštěm
-
Veřovice
-
Mořkov hlavní trať
-
Hostašovice
-
Valašské Meziříčí
Zajímavosti na trati
Ostrava
V Ostravě naleznete spoustu zajímavostí, například dolní oblast Vítkovic, důl Michal nebo Landek Park. V Michálkovicích naleznete ZOO. Poblíž stanice Ostrava střed se nachází Výstaviště zahrnující Národní divadlo Moravskoslezské, Loutkové divadlo a MINIUNI, blízko je i Slezkoostravský hrad. Přímo ve stanici Ostrava střed pak je Železniční muzeum Moravskoslezské. Nesmíme zapomenout ani na věž Nové radnice.
Frýdek-Místek
Ve městě naleznete zámek. Na okraji se také rozprostírá přehrada Olešná. Nedaleko se nacházejí slavné Hukvaldy. Město Frýdek-Místek je nazýváno bránou do Beskyd.
Frýdlant nad Ostravicí
Z tohoto města se lidé často vydávají na Lysou horu nebo Ondřejník. Lze se odsud dostat do Ostravice. Město je nazýváno bránou do Beskyd.
Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem
V Čeladné se nacházejí známé lázně. Nejbližší stanicí jsou ale Kunčice pod Ondřejníkem, odkud se samozřejmě také můžete vydat na Ondřejník.
Frenštát pod Radhoštěm
Odsud se často vychází na Pustevny a Radhošť, kde se nachází socha Radegasta. Frenštát je nazýván bránou do Beskyd.
Valašské Meziříčí
Historické jádro města bylo prohlášeno památkovou zónou. Tomuto důležitému uzlu se říká také Valašské Atény. Je nazýváno bránou do Beskyd.
Odkazy
Reference
- ↑ Beskydy.cz. Nádraží ve Frýdku [online]. 2008-03-11 [cit. 2008-07-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c VÍTEK, Ladislav. Kroměříž a železnice: historie trati Kojetín - Valašské Meziříčí. Osíčko: Kroměřížská dráha, o.s., 2013. ISBN 978-80-260-7240-9.
- ↑ a b c SLÁDEK, Pavel. Trať Frýdek-Místek – Český Těšín a Bielsko-Biała má 125 let. Karvinský deník [online]. 16.7.2013 [cit. 2017-03-21]. Čís. 163. Dostupné online.
- ↑ Petr Štefek: Zahájení elektrického provozu na trati Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Kunčice http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=989
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí na Wikimedia Commons
- Železniční trať Ostrava – Valašské Meziříčí na OpenStreetMap
- Železniční tratě v Česku
- Doprava v okrese Ostrava-město
- Doprava v okrese Frýdek-Místek
- Doprava v okrese Nový Jičín
- Doprava v okrese Vsetín
- Železniční doprava v Ostravě
- Moravská Ostrava a Přívoz
- Slezská Ostrava (městský obvod)
- Vratimov
- Řepiště
- Doprava ve Frýdku-Místku
- Staré Město (okres Frýdek-Místek)
- Baška (okres Frýdek-Místek)
- Pržno (okres Frýdek-Místek)
- Frýdlant nad Ostravicí
- Pstruží
- Čeladná
- Kunčice pod Ondřejníkem
- Frenštát pod Radhoštěm
- Lichnov (okres Nový Jičín)
- Bordovice
- Veřovice
- Mořkov
- Hodslavice
- Hostašovice
- Krhová
- Valašské Meziříčí