Ravenna: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 16. 9. 2013, 19:59

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu).Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Pamětihodnosti

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a křtitelnice s bohatou mozaikovou vzdobou.

Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5.století s mozaikovým stropem (po 450).
Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
San Apollinare Nuovo, typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe, Theodorichův palác.
Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na bočních stěnách byla zničena patrně roku 1440.
Theodorichův palác - stavba známá pod tímto jménem zřejmě nebyla sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevní právník a astronom

Partnerská města

Fotogalerie

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Reference

Související články

Theodorich Veliký

Externí odkazy

Turismus a kultura (italsky) (anglicky)

(anglicky)

Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

@@ Řádek 134: / Řádek 134: @@
 * [[Petr Chrysolog]] (kolem [[380]] – [[451]]), arcibiskup, světec a učitel církve
 * [[Valentinianus III.]] (* [[419]] - † [[455]]), západořímský císař
+* [[Theodorich Veliký]] (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
 * [[Svatý Romuald]] (* okolo [[951]] - † [[1027]]), světec
 * [[Petr Damián]] (* asi [[1006]] - † [[1072]]), myslitel, mnich a světec
 * [[Dante Alighieri]] ([[1265]] – [[1321]]), básník, prožil zde poslední léta [[exil]]u a byl zde pochován
-* [[Francesco Ingoli]] ([[1578]] - [[1649]]), kněz, církevním právníkem a astronom
+* [[Francesco Ingoli]] ([[1578]] - [[1649]]), kněz, církevní právník a astronom
 == Partnerská města ==