Ladino: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 61 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q36196) |
{{Možná hledáte}}, typo |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Možná hledáte|[[ladinština|ladinštinu]], italsky zvanou ladino}} |
|||
{{Infobox jazyk |
{{Infobox jazyk |
||
|Jazyk=Ladino (לאדינו) |
|Jazyk=Ladino (לאדינו) |
||
Řádek 22: | Řádek 23: | ||
|wiki=http://lad.wikipedia.org |
|wiki=http://lad.wikipedia.org |
||
}} |
}} |
||
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[ |
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sefardové|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů |
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů – mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním Středomoří a Izraeli. |
||
Ladino má tyto '''základní dialekty''' |
Ladino má tyto '''základní dialekty''' – jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality: |
||
* jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na [[Rhodos|Rhodu]], přežívá v něm kastilské nářečí; |
* jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na [[Rhodos|Rhodu]], přežívá v něm kastilské nářečí; |
||
* severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny; |
* severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny; |
||
Řádek 37: | Řádek 38: | ||
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií. |
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií. |
||
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit |
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit – mnohé z nich vznikly při univerzitách. |
||
== Bibliografie == |
== Bibliografie == |
||
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. |
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201–202. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Řádek 50: | Řádek 51: | ||
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim] |
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim] |
||
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita] |
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita] |
||
* [http://www.festiladino.org Festiladino] |
* [http://www.festiladino.org Festiladino] – festival ladina |
||
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551 Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR] |
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551 Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR] |
||
{{Románské jazyky}} |
{{Románské jazyky}} |
||
{{Portály|Hebraistika}} |
{{Portály|Hebraistika}} |
||
[[Kategorie:Západorománské jazyky]] |
[[Kategorie:Západorománské jazyky]] |
||
[[Kategorie:Židovské jazyky]] |
[[Kategorie:Židovské jazyky]] |
Verze z 7. 5. 2013, 02:42
Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.
Historie
Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů – mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním Středomoří a Izraeli.
Ladino má tyto základní dialekty – jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
- jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
- severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
- severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.
Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.
Ladino dnes
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit – mnohé z nich vznikly při univerzitách.
Bibliografie
- PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201–202.
Související články
Externí odkazy
- Ladino Center
- Aki Yerushalayim
- Ladinokomunita
- Festiladino – festival ladina
- Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, Morning Edition, National Public Radio, March 19, 2007. Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR