Ladino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 61 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q36196)
{{Možná hledáte}}, typo
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[ladinština|ladinštinu]], italsky zvanou ladino}}
{{Infobox jazyk
{{Infobox jazyk
|Jazyk=Ladino (לאדינו)
|Jazyk=Ladino (לאדינו)
Řádek 22: Řádek 23:
|wiki=http://lad.wikipedia.org
|wiki=http://lad.wikipedia.org
}}
}}
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sfaradim|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''.
'''Ladino''' (לאדינו) je jazyk [[Sefardové|sefardských]] [[Židé|židů]]. Další názvy mohou být: ''djudezmo'' nebo ''lengua djudeo-espanyola''.


== Historie ==
== Historie ==
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů - mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním středomoří a Izraeli.
Ladino se vyvinulo z nářečí [[Kastilie|kastilských]] sefardských židů v [[15. století]], ve kterém se míchalo kastilské nářečí s [[hebrejština|hebrejštinou]] a [[aramejština|aramejštinou]]. Po vyhnání židů ze Španělska roku [[1492]] a jejich rozptýlení po [[Osmanská říše|Osmanské říši]] se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním Středomoří a Izraeli.


Ladino má tyto '''základní dialekty''' - jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
Ladino má tyto '''základní dialekty''' jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:
* jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na [[Rhodos|Rhodu]], přežívá v něm kastilské nářečí;
* jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na [[Rhodos|Rhodu]], přežívá v něm kastilské nářečí;
* severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
* severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
Řádek 37: Řádek 38:
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.
Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.


[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit - mnohé z nich vznikly při univerzitách.
[[Kneset]] přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit mnohé z nich vznikly při univerzitách.


== Bibliografie ==
== Bibliografie ==
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201-202.
* PĚKNÝ, Tomáš. ''Historie židů v Čechách a na Moravě''. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201–202.


== Související články ==
== Související články ==
Řádek 50: Řádek 51:
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim]
* [http://www.aki-yerushalayim.co.il/ay/index.htm Aki Yerushalayim]
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita]
* [http://www.sephardicstudies.org/komunita.html Ladinokomunita]
* [http://www.festiladino.org Festiladino] - festival ladina
* [http://www.festiladino.org Festiladino] festival ladina
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551 Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR]
* Socolovsky, Jerome. „Lost Language of Ladino Revived in Spain“, ''Morning Edition'', National Public Radio, March 19, 2007. [http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=8989551 Lost Language of Ladino Revived in Spain : NPR]
{{Románské jazyky}}
{{Románské jazyky}}


{{Portály|Hebraistika}}
{{Portály|Hebraistika}}

[[Kategorie:Západorománské jazyky]]
[[Kategorie:Západorománské jazyky]]
[[Kategorie:Židovské jazyky]]
[[Kategorie:Židovské jazyky]]

Verze z 7. 5. 2013, 02:42

Možná hledáte: ladinštinu, italsky zvanou ladino.

Šablona:Infobox jazyk Ladino (לאדינו) je jazyk sefardských židů. Další názvy mohou být: djudezmo nebo lengua djudeo-espanyola.

Historie

Ladino se vyvinulo z nářečí kastilských sefardských židů v 15. století, ve kterém se míchalo kastilské nářečí s hebrejštinou a aramejštinou. Po vyhnání židů ze Španělska roku 1492 a jejich rozptýlení po Osmanské říši se ladino proměnilo v jazyk vyhnaných židů – mluvili jím židé v Malé Asii, na Balkáně, v jižním Rumunsku, v severní Africe, ve východním Středomoří a Izraeli.

Ladino má tyto základní dialekty – jejich pravidla velkou měrou závisí na příměsi jazyků dané lokality:

  • jihovýchodní ladino – používáno v Turecku a na Rhodu, přežívá v něm kastilské nářečí;
  • severozápadní ladino – používáno v Řecku, Makedonii, Bosně, Srbsku, zachovává nářečí severních sefardů a prvky portugalštiny;
  • severoafrické ladino – používáno židy v Maroku a Tunisu, zachovává hodně prvků hebrejštiny.

Během holocaustu bylo zničeno mnoho židovských diaspor, jejichž základní řečí bylo ladino – jednalo se zejména o oblast Balkánu a Soluně, kde ladino téměř zcela vymizelo. Lidé mluvící ladinem v Turecku a Bulharsku se přestěhovali do Izraele, kde však většinou začali mluvit hebrejsky a jejich děti se mluvit ladinem styděly, protože připomínalo jejich přistěhovalectví.

Ladino dnes

Ladino se dnes nepoužívá jako dříve jakožto primární jazyk sefardských židů a těch, kteří ladino ovládají, ubývá. Užití ladina dnes přechází do oblasti uměleckého vyjádření, divadla, módy a vědeckých studií.

Kneset přijal „zákon povolující kultivovat ladino“, jehož cílem bylo zachování a kultivace dědictví ladina. Na základě tohoto zákona pak začaly vznikat organizace, které měly ladino střežit – mnohé z nich vznikly při univerzitách.

Bibliografie

  • PĚKNÝ, Tomáš. Historie židů v Čechách a na Moravě. 2. vyd. Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1. s. 201–202.

Související články

Externí odkazy