Maia Sanduová: Porovnání verzí
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
Bez shrnutí editace značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
| nástupce2 = [[Ion Chicu]] |
| nástupce2 = [[Ion Chicu]] |
||
}} |
}} |
||
'''Maia |
'''Maia Sandu''' (* [[24. květen|24. května]] [[1972]], Risipeni, [[okres Fălești]]) je [[Moldavsko|moldavská]] politička, 6. prezidentka Moldavské republiky. Mezi červnem a listopadem [[2019]] působila jako [[Seznam premiérů Moldavska|premiérka]]. |
||
== Mládí a vzdělání == |
== Mládí a vzdělání == |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
== Politická kariéra == |
== Politická kariéra == |
||
Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství v kabinetech [[Vlad Filat|Vlada Filata]], [[Iurie Leancă|Iurie Leancy]] a [[Chiril Gaburici|Chirila Gaburiciho]].<ref name="gov.md" /> V červenci 2015 byla jednou z možných kandidátek proevropské [[Liberální demokratická strana Moldavska|Liberální demokratické strany Moldavska]] na premiérku po Gaburiciho rezignaci v červnu 2015. |
Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství v kabinetech [[Vlad Filat|Vlada Filata]], [[Iurie Leancă|Iurie Leancy]] a [[Chiril Gaburici|Chirila Gaburiciho]].<ref name="gov.md" /> V červenci 2015 byla jednou z možných kandidátek proevropské [[Liberální demokratická strana Moldavska|Liberální demokratické strany Moldavska]] na premiérku po Gaburiciho rezignaci v červnu 2015. |
||
<ref>{{citace elektronického periodika | titul = Ex-World Bank economist set to become prime minister in Moldova | url = http://www.dw.com/en/ex-world-bank-economist-set-to-become-prime-minister-in-moldova/a-18604667 | periodikum = Deutsche Welle | odkaz na periodikum = Deutsche Welle | datum vydání = 2015-07-23 | jazyk = en}}</ref> Maia |
<ref>{{citace elektronického periodika | titul = Ex-World Bank economist set to become prime minister in Moldova | url = http://www.dw.com/en/ex-world-bank-economist-set-to-become-prime-minister-in-moldova/a-18604667 | periodikum = Deutsche Welle | odkaz na periodikum = Deutsche Welle | datum vydání = 2015-07-23 | jazyk = en}}</ref> Maia Sanduo podmínila přijetí této funkce odvoláním guvernéra Moldavské národní banky Dorina Drăguțanu a státního zástupce Corneliu Gurina v návaznosti na zmizení jedné miliardy amerických dolarů z bankovního systému.<ref>{{citace elektronického periodika | jméno = Alexander | příjmení = Tanas | url = https://www.reuters.com/article/2015/07/24/moldova-premier-idUSL5N10437820150724 | titul = Moldova PM nominee pushes tough demands for taking top job | periodikum = Reuters | odkaz na periodikum = Reuters | datum vydání = 2015-07-24 | jazyk = en | datum přístupu = 2019-10-16 | url archivu = https://web.archive.org/web/20151011225720/http://www.reuters.com/article/2015/07/24/moldova-premier-idUSL5N10437820150724 | datum archivace = 2015-10-11 }}</ref> Nakonec [[Prezident Moldavska|prezident]] [[Nicolae Timofti]] pověřil úřadem [[Valeriu Streleț]]e. |
||
=== Ministryně školství === |
=== Ministryně školství === |
||
Od 24. července 2012 do 30. července 2015 působila Maia |
Od 24. července 2012 do 30. července 2015 působila Maia Sandu jako ministryně školství. Krátce po jejím jmenování začala s řadou reforem. Zejména byla změněna pravidla pro provádění národních zkoušek na středních a vysokých školách. Snažila se tak zabránit podvádění během testů. U vchodu škol byly instalovány detektory kovů a učebny byly vybaveny kamerami. Studenti, kteří byli přistihnuti, že během písemného testu podváděli, ztratili právo zkoušku opakovat. Změny byly společností přijímány kontroverzně, neboť mnoho občanů a politiků se domnívalo, že taková kontrola u zkoušek na studenty vyvíjí silnou psychickou zátěž.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení = правды» |
| příjmení = правды» |
||
| jméno = Александра БАТАНОВА {{!}} Сайт «Комсомольской |
| jméno = Александра БАТАНОВА {{!}} Сайт «Комсомольской |
||
Řádek 40: | Řádek 40: | ||
| datum archivace = 2020-11-16 |
| datum archivace = 2020-11-16 |
||
| nedostupné = ano |
| nedostupné = ano |
||
}}</ref>[[Soubor:16ff1aea2601879775910c5afc1cbdc3 1562859385.jpg|náhled|vlevo|Maia |
}}</ref>[[Soubor:16ff1aea2601879775910c5afc1cbdc3 1562859385.jpg|náhled|vlevo|Maia Sandu na schůzi s [[Ukrajina|ukrajinským]] prezidentem [[Volodymyr Zelenskyj|Volodymyrem Zelenským]] v červenci 2019]] |
||
=== Prezidentské volby 2016 === |
=== Prezidentské volby 2016 === |
||
Řádek 52: | Řádek 52: | ||
=== Premiérka Moldavska === |
=== Premiérka Moldavska === |
||
V [[Parlamentní volby v Moldavsku 2019|parlamentních volbách v roce 2019]] její PAS vytvořila společně se stranou PPDA (''{{cizojazyčně|ro|Partidul Platforma Demnitate și Adevăr}}'') vedenou Andreiem Năstasem proevropský volební blok ACUM, který získal 26 ze 101 křesel jednokomorového [[Parlament Moldavské republiky|parlamentu]].<ref>{{citace elektronického periodika | url = https://www.rferl.org/a/moldova-constitutional-court-confirms-parliament-elections/29812890.html | titul = Moldova’s Constitutional Court Confirms February 24 Vote Result | datum vydání = 2019-03-10 | periodikum = Radio Free Europe/Radio Liberty | odkaz na periodikum = Svobodná Evropa | jazyk = en}}</ref> 8. června byla Maia |
V [[Parlamentní volby v Moldavsku 2019|parlamentních volbách v roce 2019]] její PAS vytvořila společně se stranou PPDA (''{{cizojazyčně|ro|Partidul Platforma Demnitate și Adevăr}}'') vedenou Andreiem Năstasem proevropský volební blok ACUM, který získal 26 ze 101 křesel jednokomorového [[Parlament Moldavské republiky|parlamentu]].<ref>{{citace elektronického periodika | url = https://www.rferl.org/a/moldova-constitutional-court-confirms-parliament-elections/29812890.html | titul = Moldova’s Constitutional Court Confirms February 24 Vote Result | datum vydání = 2019-03-10 | periodikum = Radio Free Europe/Radio Liberty | odkaz na periodikum = Svobodná Evropa | jazyk = en}}</ref> 8. června byla Maia Sandu parlamentem zvolena premiérkou v koaliční vládě vytvořené s vítěznou Stranou socialistů Moldavské republiky (PSRM).<ref>{{Citace elektronického periodika | url = https://unimedia.info/ro/news/b502345d0d7f9866/ultima-ora-candidatura-maiei-sandu-in-functie-de-prim-ministru-votata-de-parlament.html | titul = Candidatura Maiei Sandu, în funcția de prim-ministru, votată de Parlament | periodikum = unimedia.info | datum vydání = 2019-06-08 | jazyk = ro}}</ref> Ještě téhož dne prohlásil ústavní soud Moldavska jmenování její vlády protiústavní a odebral pravomoce prezidenta Igoru Dodonovi, což vyvolalo [[Moldavská ústavní krize 2019|ústavní krizi]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.constcourt.md/libview.php?l=ro&idc=7&id=1497&t=/Media/Noutati/Curtea-Constitutionala-a-examinat-decretele-Preedintelui-Republicii-Moldova-privind-desemnarea-in-functia-de-Prim-Ministru-si-numirea-Guvernului | titul = Curtea Constituţională a examinat decretele Președintelui Republicii Moldova privind desemnarea în funcţia de Prim-Ministru şi numirea Guvernului| vydavatel = Curtea Constituţională | datum vydání = 2019-06-06 | jazyk = ro}}</ref> Avšak 15. června ústavní soud toto stanovisko změnil a uznal vznik její vlády v souladu s ústavou a potvrdil Dodonovy pravomoce prezidenta.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.constcourt.md/libview.php?l=en&id=1509&idc=7&t=/Media/News// | titul = Constitutional Court Revised Acts Delivered on 7-9 June 2019| vydavatel = Curtea Constituţională | datum vydání = 2019-06-15| jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Ústavní soud obrátil, v čele Moldavska zůstává proruský prezident Dodon. Šéf opozice odletěl ze země | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/moldavsko-politicka-situace-vyvoj-ustavni-soud-prezidentdodon_1906152130_haf | datum vydání = 2019-06-15 |
||
| periodikum = iROZHLAS |
| periodikum = iROZHLAS |
||
| odkaz na periodikum = iROZHLAS |
| odkaz na periodikum = iROZHLAS |
||
Řádek 68: | Řádek 68: | ||
| vydavatel = Český rozhlas |
| vydavatel = Český rozhlas |
||
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
||
| datum vydání = 2020-11-02 | datum přístupu = 2020-11-16}}</ref> Maia |
| datum vydání = 2020-11-02 | datum přístupu = 2020-11-16}}</ref> Maia Sandu znovu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z [[Evropská unie|Evropské unie]], Dodonovi naopak vyjádřil podporu [[Vladimir Putin]]. Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle konečných výsledků 57,7 % hlasů,<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin |
| titul = Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin |
||
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-v-moldavsku-vyhrala-proevropska-sanduova-souperi-nepomohl-ani-putin-129747 |
| url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-v-moldavsku-vyhrala-proevropska-sanduova-souperi-nepomohl-ani-putin-129747 |
||
Řádek 87: | Řádek 87: | ||
| datum přístupu = 2021-05-03 |
| datum přístupu = 2021-05-03 |
||
| jazyk = |
| jazyk = |
||
}}</ref> Stávající prezident Igor Dodon uznal den po volbách porážku a Maie Sanduové k vítězství pogratuloval. Vyzval také občany ke klidnému předání moci bez protestů.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Rusnac | jméno = Corneliu | titul = Pro-Western candidate wins Moldovan presidential election | url = https://apnews.com/article/ukraine-russia-eastern-europe-referendums-maia-sandu-2e1d04e167be69101a1f7fefecd95761 | periodikum = Associated Press | odkaz na periodikum = Associated Press | datum vydání = 2020-11-16 | datum přístupu = 2020-11-16 | jazyk = en}}</ref> Protesty probíhaly proti premiéru Chicuovi po několik týdnů. Chicu 23. prosince rezignoval se záměrem vyhlásit nové parlamentní volby.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldova’s pro-Russian prime minister resigns after protests | url = https://apnews.com/article/elections-maia-sandu-moldova-igor-dodon-europe-a76c146fdf8d007b3d78c1f40e0fac21 | datum vydání = 2020-12-23 | jazyk = en}}</ref> Maia |
}}</ref> Stávající prezident Igor Dodon uznal den po volbách porážku a Maie Sanduové k vítězství pogratuloval. Vyzval také občany ke klidnému předání moci bez protestů.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Rusnac | jméno = Corneliu | titul = Pro-Western candidate wins Moldovan presidential election | url = https://apnews.com/article/ukraine-russia-eastern-europe-referendums-maia-sandu-2e1d04e167be69101a1f7fefecd95761 | periodikum = Associated Press | odkaz na periodikum = Associated Press | datum vydání = 2020-11-16 | datum přístupu = 2020-11-16 | jazyk = en}}</ref> Protesty probíhaly proti premiéru Chicuovi po několik týdnů. Chicu 23. prosince rezignoval se záměrem vyhlásit nové parlamentní volby.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldova’s pro-Russian prime minister resigns after protests | url = https://apnews.com/article/elections-maia-sandu-moldova-igor-dodon-europe-a76c146fdf8d007b3d78c1f40e0fac21 | datum vydání = 2020-12-23 | jazyk = en}}</ref> Maia Sandu složila prezidentskou přísahu během ceremonie 24. prosince 2020 a stala se tak oficiálně 6. prezidentkou Moldavské republiky.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Oath of the President | url = http://www.presedinte.md/eng/juramntul-presedintelui | vydavatel = Presidency of the Republic of Moldova | datum přístupu = 2020-11-16 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Maia Sandu’s Inauguration Ceremony | url = https://www.zdg.md/en/?p=5944 | datum vydání = 2020-12-24 |jazyk = en}}</ref> Maia Sandu se tak stala vůbec první ženou v úřadu a také první proevropskou silou v této funkci, i když sama sebe prezentuje jako pragmatickou političku, která je pro vyváženou zahraniční politiku a dialog mezi všemi zeměmi včetně Ukrajiny, Rumunska, evropských zemí, Ruska i Spojených států.<ref name="rozpuštění" /> Kvůli zákonu, který zamezuje členství prezidenta v politické straně, formálně opustila Stranu akce a solidarity.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Maia Sandu leaves PAS | url = https://www.ipn.md/en/maia-sandu-leaves-pas-7965_1078293.html | dautm vydání = 2020-12-10 | jazyk = en}}</ref> |
||
=== Prezidentství === |
=== Prezidentství === |
||
Maia |
Maia Sandu se soustředila na reformní program a ukončení orientace zahraniční politiky výlučně na Rusko, jak ji nastolil Dodon. Přivítala rumunského prezidenta [[Klaus Iohannis|Klause Iohannise]], zástupce v této funkci přitom nebyl v zemi 6 let. S Volodymyrem Zelenskym se v Kyjevě domluvila na strategickém partnerství a navštívila také Brusel. Na základě jejích cest Rumunsko věnovalo Moldavsku dvě stě tisíc dávek vakcíny Pfizer/Biontech proti covidu-19 a EU poslala na zvládnutí pandemie covidu 15 milionů eur. Dále vystupovala proti stále trvajícím zbytkům oligarchického systému (ztělesněného například Vladem Plahotniucem nebo Ilanem Šorem) a proti korupci obecně.<ref name="rozpuštění" /> |
||
[[Soubor:The president of Moldova is on the border with Ukraine to receive refugees.jpg|náhled|Maia |
[[Soubor:The president of Moldova is on the border with Ukraine to receive refugees.jpg|náhled|Maia Sandu na moldavsko-ukrajinské hranici, 27. února 2022]] |
||
Na začátku května 2021 se podařilo Maie Sanduové rozpustit parlament ovládaný stranou PSRM proruského exprezidenta Igora Dodona. Doufala přitom, že výsledkem bude ustanovení proevropské reformní vlády. Ta je klíčem v boji proti korupci, protože v moldavském systému má samotný prezident poměrně slabší pravomoci. Termín voleb vyhlásila na 11. července 2021. Situace v zemi, kterou lze označit za krizi, se po rozpuštění parlamentu ještě zhoršila a napětí mezi frakcemi vzrostlo, takže predikce vývoje ohledně voleb a jejich výsledku byla v době krátce po rozpuštění nejistá.<ref name="rozpuštění" /> V předčasných volbách vyhrála s pohodlnou většinou 63 ze 101 mandátů „její“ Strana akce a solidarity.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Shotter | jméno = James | titul = Pro-EU party wins landslide Moldova election | url = https://www.ft.com/content/42a5f5a3-9492-456c-82f3-5d261730beff | datum vydání = 2021-07-12 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldavské volby vyhrála proevropská strana prezidentky Sanduové. Získala nadpoloviční většinu | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/moldavsko-parlamentni-volby-maia-sanduova-vlada_2107121137_ban |
Na začátku května 2021 se podařilo Maie Sanduové rozpustit parlament ovládaný stranou PSRM proruského exprezidenta Igora Dodona. Doufala přitom, že výsledkem bude ustanovení proevropské reformní vlády. Ta je klíčem v boji proti korupci, protože v moldavském systému má samotný prezident poměrně slabší pravomoci. Termín voleb vyhlásila na 11. července 2021. Situace v zemi, kterou lze označit za krizi, se po rozpuštění parlamentu ještě zhoršila a napětí mezi frakcemi vzrostlo, takže predikce vývoje ohledně voleb a jejich výsledku byla v době krátce po rozpuštění nejistá.<ref name="rozpuštění" /> V předčasných volbách vyhrála s pohodlnou většinou 63 ze 101 mandátů „její“ Strana akce a solidarity.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Shotter | jméno = James | titul = Pro-EU party wins landslide Moldova election | url = https://www.ft.com/content/42a5f5a3-9492-456c-82f3-5d261730beff | datum vydání = 2021-07-12 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldavské volby vyhrála proevropská strana prezidentky Sanduové. Získala nadpoloviční většinu | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/moldavsko-parlamentni-volby-maia-sanduova-vlada_2107121137_ban |
||
| periodikum = iROZHLAS |
| periodikum = iROZHLAS |
||
Řádek 98: | Řádek 98: | ||
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas |
||
| datum vydání = 2021-07-12 |
| datum vydání = 2021-07-12 |
||
}}</ref> Maia |
}}</ref> Maia Sandu jmenovala novou premiérkou bývalou ministryni financí v její vládě [[Natalia Gavrilițaová|Natalii Gavriliția]] a parlament vyjádřil 6. srpna novému kabinetu důvěru.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldovan parliament confirms Gavrilita as president's choice for new PM | url = https://www.reuters.com/world/europe/moldovan-parliament-confirms-gavrilita-presidents-choice-new-pm-2021-08-06/ | periodikum = [[Reuters]] | datum vydání = 2021-08-06 | jazyk =en}}</ref> |
||
Po [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] 24. února 2022 ostře odsoudila ruskou agresi a ubezpečila ukrajinské uprchlíky, že jsou vítáni.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Calugareanu | jméno = Vitalie | příjmení2 = Ciochina | jméno2 = Simion | titul = Moldova shows solidarity with Ukrainian refugees | url = https://www.dw.com/en/moldova-shows-solidarity-with-ukrainian-refugees/a-61029418 | periodikum = [[Deutsche Welle]] | datum vydání = 2022-03-06 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Maia Sandu on Twitter: | url = https://twitter.com/sandumaiamd/status/1496780714007834625 | vydavatel = [[Twitter]] | datum přístupu = 2022-03-19 | jazyk = en}}</ref> Moldavská ústava deklaruje neutralitu, země se proto nepřipojila k sankcím EU proti Rusku.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Campbell | jméno = Charlie | titul = Moldovans Fear They’ll Be Putin’s Next Target. Their Prime Minister Is Preparing for the Worst | url = https://time.com/6156227/moldova-russia-ukraine-natalia-gavrilita/ | datum vydání = 2022-03-10 | periodikum = [[Time]] | jazyk = en}}</ref> Maia |
Po [[Ruská invaze na Ukrajinu|invazi na Ukrajinu]] 24. února 2022 ostře odsoudila ruskou agresi a ubezpečila ukrajinské uprchlíky, že jsou vítáni.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Calugareanu | jméno = Vitalie | příjmení2 = Ciochina | jméno2 = Simion | titul = Moldova shows solidarity with Ukrainian refugees | url = https://www.dw.com/en/moldova-shows-solidarity-with-ukrainian-refugees/a-61029418 | periodikum = [[Deutsche Welle]] | datum vydání = 2022-03-06 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Maia Sandu on Twitter: | url = https://twitter.com/sandumaiamd/status/1496780714007834625 | vydavatel = [[Twitter]] | datum přístupu = 2022-03-19 | jazyk = en}}</ref> Moldavská ústava deklaruje neutralitu, země se proto nepřipojila k sankcím EU proti Rusku.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Campbell | jméno = Charlie | titul = Moldovans Fear They’ll Be Putin’s Next Target. Their Prime Minister Is Preparing for the Worst | url = https://time.com/6156227/moldova-russia-ukraine-natalia-gavrilita/ | datum vydání = 2022-03-10 | periodikum = [[Time]] | jazyk = en}}</ref> Maia Sandu zároveň vyzvala ruskou armádu k opuštění [[Podněstří]], konkrétně muničního skladu u vesnice [[Cobasna]], a iniciovala přístup Moldavska do Evropské unie podáním formální žádosti o členství.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Moldavská prezidentka vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/moldavska-prezidentka-vyzvala-rusko-aby-stahlo-sve-vojaky-z-podnestri/2178823 | datum vydání = 2022-03-17 | vydavatel = [[ČTK]]}}</ref> V říjnu 2022 se v Praze zúčastnila summitu nově vzniklého [[Evropské politické společenství (2022)|Evropského politického společenství]] a pozvala státníky na příští summit společenství, který se uskutečnil 1. června 2023 v Kišiněvě.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Státy, které se běžně neschází, spolu byly celý den, vidí přínos prvního celoevropského summitu Fiala | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/prazsky-summit-evropske-politicke-spolecenstvi-francie-cesko-moldavsko_2210062313_aur | periodikum = [[iROZHLAS]] | datum vydání = 2022-10-06}}</ref> V návaznosti na probíhající válku v sousední zemi v rozhovoru (leden 2023) uvedla, že Moldavsko může v budoucnu přehodnotit svou neutralitu a že neutralita neznamená upuštění od investic do obrany.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Lynch | jméno = Suzanne | titul = Time to join NATO? Moldova eyes joining ‘a larger alliance’ | url = https://www.politico.eu/article/maia-sandu-moldova-nato-alliance-joining-ukraine-war-russia-invasion/ | periodikum = [[Politico]] | datum vydání = 2023-01-20 | jazyk = en}}</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
Verze z 10. 5. 2024, 18:59
Maia Sanduová | |
---|---|
6. prezidentka Moldavska | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 24. prosince 2020 | |
Předchůdce | Igor Dodon |
Premiérka Moldavska | |
Ve funkci: 8. června 2019 – 14. listopadu 2019 | |
Prezident | Igor Dodon |
Předchůdce | Pavel Filip |
Nástupce | Ion Chicu |
Stranická příslušnost | |
Členství | Strana akce a solidarita (2016–2020) |
Rodné jméno | Maia Sandu |
Narození | 24. května 1972 (52 let) Risipeni |
Alma mater | Academy of Economic Studies of Moldova (do 1994) Academy of Public Administration of Moldova (do 1998) Harvard Kennedy School (do 2010) |
Profese | ekonomka a politička |
Náboženství | Moldavská pravoslavná církev |
Ocenění | GPSA Award for Leadership in Social Accountability (2015) velkokříž Řádu čestné legie (2024) Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy Řád slávy práce |
Commons | Maia Sandu |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maia Sandu (* 24. května 1972, Risipeni, okres Fălești) je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky. Mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.
Mládí a vzdělání
Narodila se 24. května 1972 ve vesnici Risipeni v okrese Fălești v tehdejší Moldavské SSR. V roce 1989 začala studium na Moldavské akademii ekonomických studií (Academia de Studii Economice a Moldovei) v Kišiněvě, které zakončila v roce 1994 bakalářským titulem z ekonomie. V roce 1998 získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů na Akademii veřejné správy při vládě Moldavské republiky (Academia de Administrare Publică de pe lângă Președintele Republicii Moldova). Mezi lety 2010–2019 studovala magisterský program ve veřejné správě na John F. Kennedy School of Government Harvardovy univerzity. Kromě mateřské rumunštiny mluví plynně anglicky a rusky. Pracovala pro Světovou banku, nejdříve pro její moldavskou kancelář v letech 1998–2005 a později mezi lety 2010–2012 jako poradkyně jednoho z 25 výkonných ředitelů v sídle Světové banky ve Washingtonu, D.C.[1]
Politická kariéra
Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství v kabinetech Vlada Filata, Iurie Leancy a Chirila Gaburiciho.[1] V červenci 2015 byla jednou z možných kandidátek proevropské Liberální demokratické strany Moldavska na premiérku po Gaburiciho rezignaci v červnu 2015. [2] Maia Sanduo podmínila přijetí této funkce odvoláním guvernéra Moldavské národní banky Dorina Drăguțanu a státního zástupce Corneliu Gurina v návaznosti na zmizení jedné miliardy amerických dolarů z bankovního systému.[3] Nakonec prezident Nicolae Timofti pověřil úřadem Valeriu Strelețe.
Ministryně školství
Od 24. července 2012 do 30. července 2015 působila Maia Sandu jako ministryně školství. Krátce po jejím jmenování začala s řadou reforem. Zejména byla změněna pravidla pro provádění národních zkoušek na středních a vysokých školách. Snažila se tak zabránit podvádění během testů. U vchodu škol byly instalovány detektory kovů a učebny byly vybaveny kamerami. Studenti, kteří byli přistihnuti, že během písemného testu podváděli, ztratili právo zkoušku opakovat. Změny byly společností přijímány kontroverzně, neboť mnoho občanů a politiků se domnívalo, že taková kontrola u zkoušek na studenty vyvíjí silnou psychickou zátěž.[4] Další změnou bylo upřednostnění výuky anglického jazyka na úkor ruského. Od roku 2014 je tedy podle učebních osnov angličtina povinným předmětem pro všechny a ruština pouze předmětem volitelným.[5]
Prezidentské volby 2016
23. prosince 2015 založila politické hnutí, ze kterého později vznikla Strana akce a solidarity (Partidul Acțiune și Solidaritate), za kterou kandidovala v přímých prezidentských volbách 2016. V prvním kole získala 38,2 % jako druhá po Igoru Dodonovi s 48,5 %. Ve druhém kole zvítězil Igor Dodon s 52,11 % proti 47,89 % Maii Sanduové.[6][7]
Premiérka Moldavska
V parlamentních volbách v roce 2019 její PAS vytvořila společně se stranou PPDA (Partidul Platforma Demnitate și Adevăr) vedenou Andreiem Năstasem proevropský volební blok ACUM, který získal 26 ze 101 křesel jednokomorového parlamentu.[8] 8. června byla Maia Sandu parlamentem zvolena premiérkou v koaliční vládě vytvořené s vítěznou Stranou socialistů Moldavské republiky (PSRM).[9] Ještě téhož dne prohlásil ústavní soud Moldavska jmenování její vlády protiústavní a odebral pravomoce prezidenta Igoru Dodonovi, což vyvolalo ústavní krizi.[10] Avšak 15. června ústavní soud toto stanovisko změnil a uznal vznik její vlády v souladu s ústavou a potvrdil Dodonovy pravomoce prezidenta.[11][12]
Socialisté, koaliční partner strany ACUM, vyvolal po neshodách ohledně procesu jmenování generálního prokurátora 12. listopadu 2019 hlasování o důvěře její vládě. Ze 101 poslanců se 63 postavilo proti Maie Sanduové a ta byla tedy nucena podat demisi.[13] Po dvou dnech byl jmenován jako její nástupce Ion Chicu, bývalý ministr financí, který se zavázal prohloubit vztahy s Evropskou unií.[14]
Prezidentské volby 2020
Čtyři roky po neúspěšných volbách opět kandidovala na post prezidenta a 1. listopadu 2020 postoupila do druhého kola z prvního místa s 36 % hlasů před obhajujícím Dodonem s 33 %.[15] Maia Sandu znovu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z Evropské unie, Dodonovi naopak vyjádřil podporu Vladimir Putin. Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle konečných výsledků 57,7 % hlasů,[16][17] čímž dosáhla dosud v Moldavsku ojedinělého výsledku a nebývalé legitimity.[18] Stávající prezident Igor Dodon uznal den po volbách porážku a Maie Sanduové k vítězství pogratuloval. Vyzval také občany ke klidnému předání moci bez protestů.[19] Protesty probíhaly proti premiéru Chicuovi po několik týdnů. Chicu 23. prosince rezignoval se záměrem vyhlásit nové parlamentní volby.[20] Maia Sandu složila prezidentskou přísahu během ceremonie 24. prosince 2020 a stala se tak oficiálně 6. prezidentkou Moldavské republiky.[21][22] Maia Sandu se tak stala vůbec první ženou v úřadu a také první proevropskou silou v této funkci, i když sama sebe prezentuje jako pragmatickou političku, která je pro vyváženou zahraniční politiku a dialog mezi všemi zeměmi včetně Ukrajiny, Rumunska, evropských zemí, Ruska i Spojených států.[18] Kvůli zákonu, který zamezuje členství prezidenta v politické straně, formálně opustila Stranu akce a solidarity.[23]
Prezidentství
Maia Sandu se soustředila na reformní program a ukončení orientace zahraniční politiky výlučně na Rusko, jak ji nastolil Dodon. Přivítala rumunského prezidenta Klause Iohannise, zástupce v této funkci přitom nebyl v zemi 6 let. S Volodymyrem Zelenskym se v Kyjevě domluvila na strategickém partnerství a navštívila také Brusel. Na základě jejích cest Rumunsko věnovalo Moldavsku dvě stě tisíc dávek vakcíny Pfizer/Biontech proti covidu-19 a EU poslala na zvládnutí pandemie covidu 15 milionů eur. Dále vystupovala proti stále trvajícím zbytkům oligarchického systému (ztělesněného například Vladem Plahotniucem nebo Ilanem Šorem) a proti korupci obecně.[18]
Na začátku května 2021 se podařilo Maie Sanduové rozpustit parlament ovládaný stranou PSRM proruského exprezidenta Igora Dodona. Doufala přitom, že výsledkem bude ustanovení proevropské reformní vlády. Ta je klíčem v boji proti korupci, protože v moldavském systému má samotný prezident poměrně slabší pravomoci. Termín voleb vyhlásila na 11. července 2021. Situace v zemi, kterou lze označit za krizi, se po rozpuštění parlamentu ještě zhoršila a napětí mezi frakcemi vzrostlo, takže predikce vývoje ohledně voleb a jejich výsledku byla v době krátce po rozpuštění nejistá.[18] V předčasných volbách vyhrála s pohodlnou většinou 63 ze 101 mandátů „její“ Strana akce a solidarity.[24][25] Maia Sandu jmenovala novou premiérkou bývalou ministryni financí v její vládě Natalii Gavriliția a parlament vyjádřil 6. srpna novému kabinetu důvěru.[26]
Po invazi na Ukrajinu 24. února 2022 ostře odsoudila ruskou agresi a ubezpečila ukrajinské uprchlíky, že jsou vítáni.[27][28] Moldavská ústava deklaruje neutralitu, země se proto nepřipojila k sankcím EU proti Rusku.[29] Maia Sandu zároveň vyzvala ruskou armádu k opuštění Podněstří, konkrétně muničního skladu u vesnice Cobasna, a iniciovala přístup Moldavska do Evropské unie podáním formální žádosti o členství.[30] V říjnu 2022 se v Praze zúčastnila summitu nově vzniklého Evropského politického společenství a pozvala státníky na příští summit společenství, který se uskutečnil 1. června 2023 v Kišiněvě.[31] V návaznosti na probíhající válku v sousední zemi v rozhovoru (leden 2023) uvedla, že Moldavsko může v budoucnu přehodnotit svou neutralitu a že neutralita neznamená upuštění od investic do obrany.[32]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maia Sandu na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Maia Sandu [online]. Government of Republic of Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. (anglicky)
- ↑ Ex-World Bank economist set to become prime minister in Moldova. Deutsche Welle [online]. 2015-07-23. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TANAS, Alexander. Moldova PM nominee pushes tough demands for taking top job. Reuters [online]. 2015-07-24 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-11. (anglicky)
- ↑ ПРАВДЫ», Александра БАТАНОВА | Сайт «Комсомольской. Ужасы БАКа — 2014 в Молдове: металлоискатели, суды и отмена всех сданных экзаменов за списывание. kem.kp.ru - Сайт «Комсомольской правды» [online]. 2013-11-11 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Aif.md [online]. 2013-11-14 [cit. 2020-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-16. (rusky)
- ↑ Prezidentem Moldavska se stal proruský kandidát Igor Dodon, jeho první cesta povede za Putinem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-14 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online.
- ↑ Alegerile din 13 noiembrie 2016 [online]. Comisia Electorală Centrală a Republicii Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Moldova’s Constitutional Court Confirms February 24 Vote Result. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. 2019-03-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Candidatura Maiei Sandu, în funcția de prim-ministru, votată de Parlament. unimedia.info [online]. 2019-06-08. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Curtea Constituţională a examinat decretele Președintelui Republicii Moldova privind desemnarea în funcţia de Prim-Ministru şi numirea Guvernului [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-06. Dostupné online. (rumunsky)
- ↑ Constitutional Court Revised Acts Delivered on 7-9 June 2019 [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-15. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ústavní soud obrátil, v čele Moldavska zůstává proruský prezident Dodon. Šéf opozice odletěl ze země. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-15. Dostupné online.
- ↑ RUSNAC, Corneliu. Moldova’s government falls after losing no-confidence vote. Associated Press [online]. 2019-11-12 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moldova lawmakers vote to back new technocrat-led government. Associated Press [online]. 2019-11-14 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Do druhého kola prezidentských voleb v Moldavsku postoupil proruský politik s proevropskou kandidátkou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-02 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Pro-E.U. Candidate Wins Moldova Election Over Putin-Backed Rival. www.nytimes.com [online]. 2020-11-17. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Moldavská prezidentka vyhlásila po bitvě s poslanci nové volby. Doufá v proreformní vládu. ČT24.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online.
- ↑ RUSNAC, Corneliu. Pro-Western candidate wins Moldovan presidential election. Associated Press [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moldova’s pro-Russian prime minister resigns after protests. apnews.com [online]. 2020-12-23. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Oath of the President [online]. Presidency of the Republic of Moldova [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maia Sandu’s Inauguration Ceremony. www.zdg.md [online]. 2020-12-24. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maia Sandu leaves PAS. www.ipn.md [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SHOTTER, James. Pro-EU party wins landslide Moldova election. www.ft.com [online]. 2021-07-12. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moldavské volby vyhrála proevropská strana prezidentky Sanduové. Získala nadpoloviční většinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-07-12. Dostupné online.
- ↑ Moldovan parliament confirms Gavrilita as president's choice for new PM. Reuters [online]. 2021-08-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CALUGAREANU, Vitalie; CIOCHINA, Simion. Moldova shows solidarity with Ukrainian refugees. Deutsche Welle [online]. 2022-03-06. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maia Sandu on Twitter: [online]. Twitter [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CAMPBELL, Charlie. Moldovans Fear They’ll Be Putin’s Next Target. Their Prime Minister Is Preparing for the Worst. Time [online]. 2022-03-10. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Moldavská prezidentka vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2022-03-17. Dostupné online.
- ↑ Státy, které se běžně neschází, spolu byly celý den, vidí přínos prvního celoevropského summitu Fiala. iROZHLAS [online]. 2022-10-06. Dostupné online.
- ↑ LYNCH, Suzanne. Time to join NATO? Moldova eyes joining ‘a larger alliance’. Politico [online]. 2023-01-20. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maia Sanduová na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky prezidenta Moldavské republiky (anglicky) (rumunsky) (rusky)