Igor Dodon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Igor Dodon
Igor Dodon (01.2017; cropped).jpg
5. prezident Moldavska
Ve funkci:
23. prosince 2016 – 24. prosince 2020
PředchůdceNicolae Timofti
NástupceMaia Sanduová
Stranická příslušnost
ČlenstvíSocialistická strana Moldavské republiky (2011–2016)
Strana komunistů Moldavské republiky (do 2011)
nezávislý (2016–2020)
Socialistická strana Moldavské republiky (od 2020)

Narození18. února 1975 (47 let)
Sadova
ChoťGalina Dodon (od 1999)
Alma materUniversitatea Agrară de Stat din Moldova
Academy of Economic Studies of Moldova
Profesepolitik, ekonom a lektor
Náboženstvípravoslaví
OceněníŘád svatého Sergeje Radoněžského (2018)
Řád slávy práce
Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského
Webová stránkadodon.md
CommonsIgor Dodon
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Dodon (* 18. února 1975, Sadova, Moldavská SSR, Sovětský svaz) je moldavský politik a ekonom, který v letech 20162020 působil jako 5. prezident Moldavské republiky poté, co zvítězil ve druhém kole moldavských prezidentských voleb proti prozápadně orientované kandidátce Maie Sanduové.[1][2] Dle médií se jedná o prorusky orientovaného kandidáta.[3][4]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Porušování ústavy a zbavení pravomocí (2018)[editovat | editovat zdroj]

Dne 2. ledna 2018 byl jako moldavský prezident dočasně zbaven pravomocí tamějším ústavním soudem, opravňujících jej k výkonu dané funkce, a to z důvodu porušování ústavy, když se z pozice svojí funkce rozhodl dvakrát po sobě nejmenovat prozápadně orientované členy vlády, tj. jednotlivé ministry a vicepremiéry, a proto byl výkonem pravomocí pověřen předseda parlamentu Andrian Candu.[5]

Kvůli podezření z vlastizrady a dalších trestných činů[6] byl 24. května 2022 na dvaasedmdesát hodin zadržen.[7] Ačkoli prokuratura požadovala třicetidenní vazbu, soud jej na stejnou dobu poslal do domácího vězení.[8]

Politické názory[editovat | editovat zdroj]

V předvolební kampani se zasazoval o sjednocení s Podněstřím.[9] Je také zastáncem zrušení asociační dohody s Evropskou unií, a to na základě vyhlášeného referenda, a pro bližší hospodářskou spolupráci s Ruskou federací.[10] Ve své zemi, kde většina obyvatel hovoří moldavsky, prosazuje povinnou výuku ruštiny.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Prezidentem Moldavska se stal proruský kandidát Igor Dodon, jeho první cesta povede za Putinem. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-11-14]. Dostupné online. 
  2. Maia Sandu’s Inauguration Ceremony. www.zdg.md [online]. 2020-12-24. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Prorussischer Politiker gewinnt Präsidentenwahl in Moldau. tagesspiegel.de. 2016-11-14. Dostupné online [cit. 2016-11-14]. (německy) 
  4. Pro-Moscow figure Igor Dodon claims Moldova presidency. BBC News. 2016-11-14. Dostupné online [cit. 2016-11-14]. (anglicky) 
  5. DORAZÍN, Martin. Politická krize v Moldavsku pokračuje. Ústavní soud dočasně zbavil pravomocí prezidenta Dodona. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-01-02 [cit. 2018-01-03]. Dostupné online. 
  6. Moldovan Prosecutors Recommend Pretrial Arrest For Ex-President Dodon. www.rferl.org [online]. RFE/RL, 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Экс-президента Молдавии Додона задержали на 72 часа по делу о госизмене. www.interfax.ru [online]. Interfax, 2022-05-24 [cit. 2022-05-24]. Dostupné online. (rusky) 
  8. SHEREMET, Anhelina. Former Moldovan President Igor Dodon has been placed under house arrest. He is suspected of corruption and treason. babel.ua [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. V Moldavsku bude prezidentem proruský Dodon, chce federalizaci s Podněstřím. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2016-11-14 [cit. 2016-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-15. 
  10. ČTK. Moldavský prezident chce zrušit asociaci s EU, vyhlásí referendum. Aktuálně.cz [online]. Economia [cit. 2016-11-14]. Dostupné online. 
  11. mvr. První kolo moldavských voleb vyhrála proevropská kandidátka Sanduová. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-11-02 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]