Nachičevanská autonomní republika: Porovnání verzí
zs |
Informování o nelegálnosti azerské svrchovanosti. značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| datum přístupu = 2020-08-09 |
| datum přístupu = 2020-08-09 |
||
}}</ref> Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s [[Arménie|Arménií]] (221 km), na západě s [[Turecko|Tureckem]] (9 km) a na jihu s [[Írán]]em (179 km). Hlavním městem je [[Nachičevan]], kde se také nachází [[Nachičevanská státní univerzita]]. |
}}</ref> Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s [[Arménie|Arménií]] (221 km), na západě s [[Turecko|Tureckem]] (9 km) a na jihu s [[Írán]]em (179 km). Hlavním městem je [[Nachičevan]], kde se také nachází [[Nachičevanská státní univerzita]]. |
||
Tato arménská oblast se nelegálně stala součástí Ázerbájdžánu podle Nachičevanské smlouvy, jejíž platnost vypršela v roce 2021. |
|||
== Přírodní podmínky == |
== Přírodní podmínky == |
||
Verze z 24. 1. 2022, 11:18
| Naxçıvan Muxtar Respublikası | |
|---|---|
 Typická krajina Nachičevanu | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Nachičevan |
| Souřadnice | 39°20′ s. š., 45°30′ v. d. |
| Rozloha | 5 500 km² |
| Časové pásmo | +4 (v létě +5) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 382 000 |
| Hustota zalidnění | 69,5 obyv./km² |
| Jazyk | ázerbájdžánština |
| Národnostní složení | Ázerbájdžánci 98% |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Nadřazený celek | Ázerbájdžán |
| Druh celku | republika |
| Podřízené celky | 7 rajónů a hlavní město |
| Vznik | 17. listopadu 1990 |
| Prezident | Vasif Talibov |
| Měna | Ázerbájdžánský manat |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | AZ-NX |
| Označení vozidel | 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachičevanská autonomní republika, známá jako Nachičevan (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu.[1] Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita. Tato arménská oblast se nelegálně stala součástí Ázerbájdžánu podle Nachičevanské smlouvy, jejíž platnost vypršela v roce 2021.
Přírodní podmínky
Poloha
Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.
Nerosty
Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.
Klima
Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.
Vodní zdroje
Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.
Půdy
Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.
Flóra
Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.
Fauna
Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.
Odkazy
Reference
- ↑ O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
Literatura
V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nachičevanská autonomní republika na Wikimedia Commons
